inzerce
Riziko nové odstávky dodávek zemního plynu je vysoké, zní hlavní výstup ze zpráv ministrů zahraničí, vnitra a průmyslu, o kterém včera jednala česká vláda. Pokud by nová krize nastala, bude nutné „odpojovat velkoodběratele a až 3,5 milionu lidí může být zasaženo odstávkou tepla,“ dočteme se ve zprávě (citované serverem aktuálně.cz). „Bez tepla budou celá velká sídliště například v Praze, Opavě, Děčíně, Jihlavě a jinde,“ zní nejčernější scénář.
Ten ovšem nastane jen pokud by plyn z Ruska do Česka neproudil více než 14 dní a navíc uhodily nebývale kruté mrazy (teploty okolo minus deseti stupňů po celé období). V případě mírnějších teplot by zásobníky a dodávky ze západu pokryly spotřebu zhruba na měsíc a půl, tvrdí zpráva.
A kdo by případnou krizí (kromě zmiňovaných domácností) utrpěl nejvíce? Problémy by nastaly například ve zdravotnických zařízeních, která jsou ze 60 % vytápěná zemním plynem, ale i u záchranářů, policistů nebo výrobců potravin, kde se potýkají s podobným problém jako nemocnice. Ani další průmyslníci by samozřejmě nejásali - jim by se totiž v případě krize dodávky odpojily jako prvním.
Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský na tiskové konferenci upřesnil, že vláda přijala „bezprostřední opatření převážně organizačního charakteru“ (na ta technická je totiž potřeba delší čas), která se zaměřují především na nadcházející zimu. Připomněl, že MPO vydalo 1. října vyhlášku o stavech nouze v plynárenství, která „řeší jak budou velké subjekty v případě nouze postupovat“. „Hlavní důraz je kladen na to, aby se krize co nejméně dotkla zásobování teplem pro domácnosti,“ podtrhl Tošovský.
Právě to ale může být podle zmíněné zprávy problém – většina tepláren závislých na zemním plynu totiž nedisponuje náhradními zdroji energie. „Pouze 10 % domácností vytápěných centrálně zemním plynem je vytápěno ze zdroje, který je v případě nouze schopen přejít na jiné druhy paliva,“ uvádí zpráva.
Česká vláda se proto na dopady krize chce důkladně přichystat. „V průběhu listopadu budeme muset udělat takové štábní cvičení, což neznamená, že budeme vypínat plyn,“ uvedl dále Tošovský s tím, že cvičení má otestovat, zda jsou všechny složky, kterých by se případné odstávky dotkly, na krizi připraveny. Důraz bude kladen především na páteřní infrastrukturu, jako je záchranný systém, nemocnice nebo školy, upřesnil Tošovský.
Chce to jemnou diplomacii
„Musíme také pracovat diplomatickou cestou, aby se takové krizi zabránilo,“ uzavřel ministr. To si uvědomuje i Evropská unie, která tlačí na to, aby se Rusko s Ukrajinou dobraly k dlouhodobě stabilní dohodě, která do budoucna krize vyloučí. Včera proto proběhlo v Bruselu jednání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s vysokým představitelem EU pro zahraniční vztahy Javierem Solanou a švédským ministrem zahraničí Carlem Bildtem.
„Co se týká Ruska, my zaručujeme, že všechny naše obchodní závazky týkající se dodávek plynu do Evropy všemi směry, budeme plnit. Jako jsme to dělali i v minulých letech,“ řekl včera po jednání Sergej Lavrov (citovaný Českým rozhlasem) s tím, že problémy vězí především v tranzitních zemích. Lavrov nikterak negarantoval bezproblémové dodávky a naznačil, že Unie by měla intenzivně jednat s tranzitními zeměmi, především pak s Ukrajinou, kde leží klíč k řešení potíží.
Podle české vládní zprávy je však problém ve vztahu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Vzájemný vztah těchto zemí a jejich elit charakterizuje netransparentnost, osobní ambice, sympatie či antipatie, v nemalé míře i korupce,“ dočteme se ve vládní studii.
Další rozhovory s Ruskem proběhnou na summitu s EU v listopadu ve Stocholmu, kde by mohlo dojít také k uzavření nové dohody o strategickém partnerství (jednání o ní bylo přerušeno po loňském konfliktu v Gruzii).
Unie se stůj co stůj snaží zabránit opakování krize z letošního ledna, která zanechala miliony Evropanů bez dodávek tepla (viz Zemní plyn, energetická bezpečnost a vztahy s Ruskem). Zatímco celá sedmadvacítka je na ruském plynu závislá asi ze čtvrtiny, Česko ze 75 % (za normálního stavu ale čerpá všechen plyn z východu – je totiž levnější), některé země jako například Polsko, Lotyšsko, Estonsko, Litva, Finsko či Slovensko nemají k Rusku žádnou alternativu.
