inzerce
Souvislosti:
Snahy Evropské unie formalizovat energetické vztahy s Ruskem pomoci bilaterální obchodní dohody byly neúspěšné. Rusko sice v roce 1991 podepsalo tzv. Energetickou chartu (Energy Charter Treaty), která měla za cíl zapojit energetické sektory bývalého Sovětského svazu a východní Evropy do širšího evropského trhu, avšak později ji odmítlo ratifikovat.
Poté co Gazprom, z očividně politických důvodů, zastavil dodávky plynu do bývalých sovětských satelitů v lednu 2006 a opětovně v lednu 2009, se snahy o soudržnější energetickou evropskou politiku a o formalizování vztahů s Ruskem, především se státně kontrolovaným Gazpromem, ukázaly jako nezbytné.
Nerovné podmínky evropských energetických firem působících v Rusku, jako je například BP, a vzrůstající obavy o bezpečnost energetických dodávek zesílily politický tlak na evropské lídry, aby přišli s ochranou před Moskvou, která by mohla situace zneužít.
Někteří evropští experti vidí rozpor ve skutečnosti, že Unie zdůrazňuje, aby Rusko otevřelo evropským firmám svůj vnitřní trh s přepravou energie, zatímco sama takovýto přístup neumožňuje firmám z třetích zemí.
Témata:
Návrh představený na oficiálních stránkách Kremlu 21. dubna popsal prezident Dmitrij Medveděv jako „základní dokument, který definuje otázky spolupráce v oblasti energetiky a který zahrnuje návrhy k dohodě o tranzitu“.
Návrh na novou mezinárodní energetickou dohodu navazuje na podobnou iniciativu, která chtěla pozměnit celosvětový energetický rámec, a která byla představena v předvečer prezidentských voleb v USA.
Arkadij Dvorkovič, Medveděvův hlavní ekonomický poradce, řekl, že Moskva navrhuje dokument, který by „v zásadě nahradil Energetickou chartu“, ale který by byl flexibilní z hlediska právní struktury.
„Navrhujeme nový plnohodnotný právní základ pro budoucí energetickou spolupráci“, řekl podle AFP Dvorkovič na tiskové konferenci s ruskými novináři a dodal, že nový dokument by se měl vedle tradičních zdrojů energie týkat i jaderné energie.
„Nemluvíme jen o plynu či naftě, ale také o energetických produktech jako je jaderné palivo, elektřina, uhlí a další produkty, s nimiž obchodujeme my a s nimiž v energetické oblasti obchodují ostatní země“, řekl. Dodal, že „navzdory mnoha diskuzím a slibům současná mezinárodní legislatura jadernou energii nepokrývá“.
Tranzit jako ústředí bod
Návrh smlouvy se zcela nepokrytě odvolává na lednový plynový spor s Ukrajinou a viditelně se snaží podporovat myšlenku, že je zapotřebí nových právních základů, jimiž by se řídily mezinárodní energetické vztahy.
V dokumentu nazvaném “Koncepční přístup k novému právnímu rámci pro energetickou spolupráci (Cíle a zásady)“ (Conceptual Approach to the New Legal Framework for Energy Cooperation – Goals and Principles)se píše, že „současné bilaterální opatření a multilaterální právně závazné normy, kterými se řídi mezinárodní energetické vztahy, selhaly, poté co nedokázaly zabránit a vyřešit konfliktní situace. Je tedy nutné účinně zlepšit právní rámec světového obchodu s energetickými zdroji“.
Podstatná část čtyřstránkového dokumentu se věnuje tranzitu. Návrh usiluje o zavedení principů ustavující tranzitní tarify a všechny strany nutí k tomu, aby zajistily řádné plnění tranzitních požadavků.
Podle návrhu by bylo nepřijatelné přerušit tranzit či zredukovat jeho objem. Návrh se rovněž snaží zajistit zodpovědnost stran za způsobené ztráty a zamýšlí vytvoření zvláštních orgánů, jež by byly zodpovědné za řešení nouzových situací.
Energetická svrchovanost
Moskva se též snaží prosadit celosvětový systém, který by uznával „bezvýhradnou“ svrchovanost národů, které jsou bohaté na energetické zdroje. Zároveň by Rusko mohlo volně vstupovat na mezinárodní energetické trhy a neexistovala by žádná omezení v investicích do energetických řetězců.
V podobném duchu, v jakém se v poslední době nesou projevy ruských představitelů, Moskva prohlásila, že usiluje o podporu vzájemné výměny energetických aktiv a chce podporovat nediskriminační přístup k západním technologiím.
Návrh chce zavést „podporu infrastrukturálním projektům, které jsou vysoce důležité pro celosvětovou a regionální energetickou bezpečnost“. Podle posledních prohlášení se zdá být jasné, že Rusko chce, aby EU podporovala jeho vlastní projekty, jako například plynovod South Stream, který mnozí vidí jako alternativu projektu Nabucco, jehož cílem je snížit evropskou závislost na ruském plynu.
Přidá se do balíčku i jaderná energie?
Na rozdíl od Energetické charty ruský návrh patrně zahrnuje i jadernou energii. Nicméně termín „jaderný“ se nenachází v návrhu textu právního dokumentu, ale pouze v jeho příloze. Seznam energetických materiálů a produktů začíná s radioaktivním materiálem, jako je uran a končí palivovým dřívím a dřevěným uhlím. 
