inzerce
Souvislosti:
Dne 23. ledna tohoto roku Evropská Komise představila návrhy zaměřené na zvýšení podílu biopaliv v dopravě na 10% do roku 2020, aby tak čelila rostoucím cenám ropy, klimatickým změnám a zajistila Evropě větší energetickou bezpečnost. Následné zvedání cen potravin, obavy ze ztráty biodiverzity a diskutabilní snížení emisí CO2 používáním biopaliv vyvolalo vůči nim silnou opozici.
V září schválil vlivný výbor pro průmysl a energetiku EP zprávu lucemburského poslance za Zelené Clauda Turmese. Ta sice stále počítala se zachováním 10% cíle, nicméně stanovila, že alespoň 40% z tohoto podílu musí být dosaženo buď pomocí tzv. druhé generace biopaliv nebo vodíkových či elektrických pohonů. Poslanci se také postavili za přísná kritéria udržitelnosti, která například stanovují, že biopaliva musí být alespoň o 45% úspornější oproti tradičním fosilním palivům z hlediska produkce emisí skleníkových plynů. Do výpočtu těchto úspor mají být zahrnuty i nepřímé důsledky pěstování plodin pro biopaliva – například odlesňování, které emise CO2 zvyšuje.
Témata:
Je možné, že kompromis v otázce biopaliv a jejich příspěvku k celkovému cíli pro obnovitelné zdroje energie (podíl 20% na unijním „energetickém mixu“ do roku 2020) naleznou představitelé tří nejvýznamnějších evropských institucí: Rady, Parlamentu a Komise už v nejbližší době. Achillovou patou pokračujících rozhovorů však opět může být požadavek Parlamentu, aby se do výpočtu úspor CO2 zahrnuly také nepřímé efekty produkce biopaliv.
Poslanci totiž chtějí, aby tyto efekty byly okamžitě včleněny do nyní projednávané legislativy, zatímco členské státy jsou pro odsunutí projednávání tohoto problému až do doby, kdy budou známy dopady odlesňování na zvyšování emisí skleníkových plynů. Proti Parlamentu se v této otázce postavila i Komise, podle níž zatím neumíme s dostatečnou přesností vypočítat zvýšení exhalací CO2 kvůli mizení lesů.
Vlády členských států jsou také ostře proti stanovení závazných podílů biopaliv druhé generace, vodíku nebo elektrických článků (viz. výše). Rada by byla ochotna přistoupit maximálně na 25% vyhrazených pro jiná než tradiční biopaliva, přičemž zbylých 15% (do celkových 40% navrhovaných poslanci) by se ještě posoudilo později s ohledem na stav výzkumu v této oblasti.
Pravděpodobný kompromis mezi třemi "velkými hráči" evropské politiky by mohl vypadat například takto: Parlament se vzdá cílů pro podíl biopaliv druhé generace a Rada naopak akceptuje, že se do úspor CO2 budou započítávat i nepřímé dopady produkce biopaliv a to od roku 2012 (na základě kritérií, která Komise předloží v roce 2010).
Další kroky:
- 8. prosince: Rada pro energetiku bude jednat o biopalivech.
- 16.-17. prosince: Hlasování o biopalivech v plénu Evropského parlamentu.
