inzerce
Günther Oettinger prohlásil, že v kontextu připravovaného „akčního plánu“, který má přijít s vizí energetické politiky EU do roku 2050, bude třeba zvážit, zda by cíl zvýšit do roku 2020 energetickou účinnost o 20 % neměl být právně závazný.
Na přípravě plánu rozvoje evropské energetiky na příštích čtyřicet let pracuje nyní Evropská komise. Reaguje tím na závěry loňského říjnového summitu EU, na kterém se politici s odvoláním na závěry Mezivládního panelu OSN ke klimatické změně (IPCC) dohodli na potřebě snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů ve vyspělých zemích o 80 až 90 % (EurActiv 30.10.2009).
Komisař předpokládá, že nejprve bude třeba vyhodnotit, zda se členské státy v oblasti zvyšování energetické účinnosti a úspor snaží své dobrovolné cíle plnit. Takové hodnocení by podle Oettingera mělo přijít v roce 2012.
Pokud by se ukázalo, že jsou členské země v tomto ohledu aktivní, žádná další regulace možná nebude vůbec zapotřebí. Nedojde-li ale v následujících deseti letech k žádnému významnějšímu pokroku, „budeme muset evropskou regulaci posílit,“ říká komisař.
Zatímco s plněním cíle zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných energií v energetickém mixu na 20 % by podle Oettingera neměl být problém, zvyšování energetické účinnosti je o poznání komplikovanější. Vyplývá to prý už z její povahy, jelikož není úplně jasné, co by se do ní vlastně mělo započítávat. Na tom, jak je definována „o 20 % vyšší energetická účinnost“, by se měli na zářijové neformální Radě dohodnout ministři energetiky, dodal komisař.
Oettinger svá slova pronesl u příležitosti zveřejnění studie, kterou společně vypracovali ekologové z Greenpeace a zástupci „zeleného“ byznysu ze sdružení European Renewable Energy Council (EREC). Ve studii se píše, že Evropa může do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 95 %, nahradí-li fosilní zdroje energie obnovitelnými a zlepší energetickou účinnost. Samotné obnovitelné zdroje mohou prý v roce 2050 pokrývat až 92 % energetické spotřeby. K tomu je ale třeba cíleně investovat do účinnějších technologií a veřejné dopravy a nákladní přepravu přesměrovat ze silnic a vzdušného prostoru na železnici.
Podle Christine Lins, generální tajemnice EREC, dnes rozvoji udržitelné energetiky brání pouze nedostatek politické vůle. „Studie ukazuje, že do roku 2050 je technologicky možné dosáhnout 100% podílu obnovitelných zdrojů. Byl by to přínos jak pro životní prostředí, tak evropskou ekonomiku – odvětví by vytvořilo stovky tisíc pracovních míst,“ dodává.
Autoři studie ovšem připouštějí, že energetická „revoluce“ nebude zadarmo. Dodatečné náklady v podobě vyšších nákladů výroby elektrické energie podle jejich odhadů mohou v roce 2020 dosáhnout výše 82 miliard eur ročně. Od roku 2030 by ale měly postupně klesat. Zhruba po roce 2035 budou náklady ve srovnání se základním scénářem nižší, říká poradkyně Greenpeace pro oblast energetiky Frauke Thies.
Podle Thies by stoprocentní pokrytí výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo „zřejmě levnější“ než udržovat energetický mix složený z obnovitelných i klasických „neflexibilních“ zdrojů (uhlí, jádro, plyn). „Uhlí a jádro brzdí inovace. Obnovitelné zdroje tomu mohou přinést nové technologie, pracovní místa a energetickou bezpečnost,“ myslí si poradkyně Greenpeace a dodává, že by Evropská komise měla vypracovat studii, která by vyhodnotila přínosy scénáře, podle nějž by se 100 % energie vyrábělo z obnovitelných zdrojů.
