Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

6 událostí, které hýbaly Evropou v roce 2015


zdroj: shutterstock.com; autor: MichaelJayBerlin

04.01.2016
Ještě než se naplno rozběhne rok 2016, podívejte se na hlavní události, které nedaly Evropě v minulém roce spát.

inzerce

Terorismus vyděsil Evropu

Rok 2015 nezačal pro Evropu zrovna zvesela. Po útocích na pařížskou redakci satirického deníku Charlie Hebdo ze 7. ledna totiž státy EU musely řešit, jak podobným teroristickým útokům předejít, a zajistit tak bezpečnost svých občanů. Boj proti terorismu se proto stal bezpečnostním tématem číslo jedna a agendu EU naplňoval až do konce roku.

Nejčastěji skloňovanou hrozbou se stali tzv. zahraniční bojovníci, tedy občané EU, kteří cestují do konfliktních zón v Sýrii a Iráku, aby zde bojovali po boku tzv. Islámského státu. Právě ti totiž měli z velké části na svědomí jak lednový incident v Charlie Hebdo, tak listopadové teroristické útoky v centru Paříže, při kterých zemřelo téměř 130 lidí.

Teroristické akce tak přiměly EU pokročit v přijetí směrnice o jmenné evidenci cestujících v letecké dopravě, díky které bude snazší sledovat pohyb radikálů z a do Evropské unie. Snahy EU v boji proti terorismu mířily i na zabránění radikalizace Evropanů, náboru nových teroristů nebo na šíření teroristické propagandy na internetu. Ke konci roku navíc Komise představila plán, který by umožnil radikály cestující do Sýrie a Iráku trestně stíhat a navrhla opatření proti nelegálnímu obchodu se zbraněmi.

Více se o boji proti terorismu v EU dozvíte v našem historickém přehledu a glosáři, který vysvětluje základní pojmy. O tom, co by měla EU dělat, aby teroristickým útokům do budoucna zabránila, EurActiv v listopadu hovořil i s odborníkem z Metropolitní univerzity Oldřichem Burešem.

EU zasáhla migrační vlna

V roce 2015 připlul do Evropy víc než jeden milion migrantů, z toho 49 % tvoří Syřané prchající před válkou. To jsou čísla Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zveřejněné na konci prosince. Migrační vlna do EU v roce 2015 zesílila natolik, že de facto neuběhl den, aby fotografie uprchlíků neplnily první stránky evropských médií, nebo aby se k problematice nevyjádřil jediný evropský politik.

Tragické události, při kterých na jaře utonuly stovky migrantů mířící do EU ze severní Afriky, přiměly evropské lídry, aby kvůli migraci svolali na konec dubna mimořádný summit. Na Evropskou radu v následujícím měsíci navázala Komise, která představila novou strategii EU pro migraci. Navrhla například posílení boje proti pašerákům a převaděčům nebo zavedení přijímacích středisek pro imigranty (tzv. hotspoty) v Řecku a Itálii. Kamenem úrazu se však stal plán na přerozdělení uprchlíků z nejvíce postižených zemí EU, proti vystupovala spolu s dalšími zeměmi Visegrádské skupiny nebo Velkou Británií i Česká republika. Státy EU se nakonec dohodli na přerozdělení 40 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie, v druhé polovině září však ministři vnitra EU odsouhlasili i relokaci dalších 120 tisíc uprchlíků. Jednota Visegrádské skupiny totiž tentokrát nezafungovala a Polsko hlasovalo pro.

Druhý neformální summit na téma migrace se uskutečnil v září. Tehdy se lídři shodli hlavně na potřebě zabývat se dlouhodobými opatřeními, jako je poskytnutí pomoci zemím blízkého východu (Libanon, Jordánsko, Turecko), které hostí nejvyšší počet uprchlíků nebo na navýšení finanční pomoci pro africké země, UNHCR a Světový zdravotnický program.

Hlavním tématem byla migrace i na pravidelném summitu v říjnu, kde se lídři dohodli například na posílení ochrany vnější hranice schengenského prostoru. Byl zde navíc odsouhlasen i Akční plán EU-Turecko, které se stalo klíčovou zemí pro snížení počtu migrantů přicházejících do EU přes Řecko. Odtud se migranti vydávají na cestu vedoucí přes balkánské státy směrem do Německa. Státy na této tzv. balkánské trase se rázem ocitly pod obrovským tlakem, který je donutil dokonce zavést dočasné kontroly na hranicích.

Kontroly na hranicích vedly k obavám z omezení volného pohybu osob a zrušení Schengenu. Ke konci roku se proto debata o migraci přesunula od kvót směrem k posílení ochrany vnějších hranic, která vyvrcholila návrhem Komise na vznik pohraniční a pobřežní stráže EU, která by mohla v krajních případech zasahovat i bez souhlasu států EU.

Řecko uteklo hrobníkovi z lopaty

Důležitým tématem, které hýbalo celou Unií a především eurozónou, byla řecká krize. Ta nedala evropským lídrům spát hlavně v první polovině roku po tom, co se v lednu obměnila řecká vláda. Na post premiéra nastoupil šéf krajně levicové strany Syriza Alexis Tsipras, který ihned po volbách začal s evropskými věřiteli vyjednávat o zmírnění úsporných opatření a snížení řeckého dluhu.

Vyjednávání mezi Řeckem a jeho evropskými protějšky trvala téměř půl roku, obě strany ale nemohly najít společnou řeč. Země tak balancovala na hraně bankrotu nebo dokonce odchodu z eurozóny, často označovaného jako tzv. grexit. Dohoda byla nakonec uzavřena v polovině července, kdy se uskutečnil mimořádný summit eurozóny. Zatímco se Řecko zavázalo k nastolení tvrdých reformních opatření, EU mu na oplátku nabídla v pořadí už třetí záchranný program v hodnotě 86 miliard eur, kterému se Tsipras snažil původně předejít.

Další komplikace nastaly jen o pár dní později, kdy se z dohody snažil couvnout Mezinárodní měnový fond a v plné kráse se ukázaly i rozpory ve vládní straně Syriza, jejíž část dohodu s EU odmítla. Finanční pomoc pro hluboce zadluženou zemi se tak ocitla v ohrožení. V druhé polovině srpna byl třetí záchranný balík sice oficiálně schválen, vnitrostranická krize však dovedla Tsiprase k demisi a řecké voliče k dalším předčasným volbám. Ty se konaly v druhé polovině září a Tsiprase ve funkci premiéra potvrdily. Řecká ekonomika ale zůstává v hlubokém propadu, hrozba tzv. grexitu tak podle některých ekonomů není ještě stále vyloučena.

EU má myslet digitálně

Jako jednu z hlavních priorit si předseda Evropské komise Jean-Claud Juncker stanovil budování jednotného digitálního trhu. Květen 2015, kdy byla představena strategie pro tzv. digital single market (DSM), se stal prvním významným krokem na této cestě. Ta stanovila 16 různých opatření, které mají například zjednodušit online obchod v EU, zajistit rychlé internetové připojení pro všechny Evropany nebo reformovat současné autorské právo EU.

První obrysy začal plán Komise dostávat na konci roku, kdy česká eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová představila konkrétní návrh, jak pravidla pro online obchod napříč Unií sjednotit. Díky tomu má být nákup zboží i digitálního obsahu (e-knihy, filmy, seriály) v EU jednodušší.

Součástí strategie pro jednotný digitální trh bylo i dokončení jednání o reformním balíčku ochrany dat, který byl navržen už v roce 2012. Tento cíl se Komisi také podařilo naplnit. Jourová uzavření dohody mezi Komisí, Radou a Parlamentem oznámila v polovině prosince. Ulevit by se tak za dva roky mělo hlavně uživatelům internetu, firmy ale nadšené nejsou.

Energetická unie ve zrodu

Stejně jako jednotný digitální trh Evropa potřebuje i unii energetickou, stala se proto další prioritou, které chce Junckerova Komise docílit. Návrh na její vytvoření představil na konci února místopředseda Komise Maroš Šefčovič. Díky ní má dojít například k propojení trhů s elektřinou, zajištění chytřejšího financování energetické účinnosti nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetice.

Vyhodnocení ambiciózního projektu se EU dočkala po devíti měsících. Z něho vyplynulo, že velká část opatření zůstala na papíře. Skutečným zrodem energetické unie má být rok 2016.

Svět má novou dohodu o klimatu

Závěr roku 2015 se nesl ve znamení klimatické konference v Paříži. Světoví lídři svého cíle dostáli, a nová globální dohoda o ochraně klimatu je tak na světě. Pro EU i celý svět je to dobrá zpráva, bude ale záležet na tom, jestli budou státy cíle pro snižování emisí naplňovat. V rámci mezinárodního práva totiž nejsou závazné.

Více se o ochraně klimatu dočtete v našem factsheetu, historickém přehledu a glosáři.

Eliška Kubátová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top