inzerce
Souvislosti:
Po předčasném pádu středolevé vládní koalice vedené Romanem Prodim na konci ledna tohoto roku, byly vyhlášeny na 12. a 13. dubna nové všeobecné volby.
Vítězství Silvia Berlusconiho znamená, že se už po čtvrté ujme premiérské funkce. Poprvé zvítězil v roce 1994. Jeho vláda ale tenkrát trvala necelé dva roky, a to z toho důvodu, že byla proti němu vedena nová soudní řízení, což přimělo jeho klíčové spojence k opuštění vlády.
V roce 2001 zvítězil podruhé. Třetí funkční období zahájil roku 2005, během kterého musel v důsledku špatných výsledků jeho koalice v místních volbách přerozdělit ministerská křesla a vytvořit novou vládu.
Jediným politikem, který dokázal Berlusconiho porazit, byl Romano Prodi. Kdykoli se bývalý předseda Evropské komise postavil proti Berlusconimu, zvítězil (v roce 1996 a 2006). Na druhé straně Prodiho vláda v obou případech padla díky vnitřním rozporům mezi koaličními partnery.
Souvislosti:
Jedním z nejpozoruhodnějších výsledků voleb je naprostá porážka levicové koalice, kterou tvoří komunisté a zelení. Tyto strany nebyly schopny překonat hranici pro zisk mandátu ani v jedné z komoře italského parlamentu. Od pádu fašismu tak poprvé poslanci těchto stran nebudou zasedat v parlamentu.
Berlusconiho koalice tvořená jeho vlastní stranou Lid svobody, Ligou severu a malým autonomistickým hnutím pro Sicílii získala v dolní komoře parlamentu 46,8% hlasů a v horní 47,32%.
Druhá nejsilnější politická síla v zemi, středolevá koalice vedená Walterem Veltronim, svým ziskem mandátů v obou komorách parlamentu výrazně za Berlusconim zaostává. Ve volbách do dolní komory získala 37,5% hlasů a do horní 38,01% hlasů. Bývalý primátor Říma je nicméně považován za sílu, která pomohla překonat přílišnou fragmentaci italské politické scény.
Spojením své strany, Demokraté levice, s dalšími středolevými politickými uskupeními vytvořil Demokratickou stranu a krátce před volbami vyvolal vlnu dalších spojení. Výsledkem je, že v novém parlamentu je drasticky snížen počet stran, což Itálii přibližuje více k evropským standardům.
Berlusconi svým jasným vítězstvím získal pohodlnou většinu v obou komorách parlamentu včetně Senátu, který se svým rozložením politických sil stal nepřekonatelnou překážkou pro bývalou vládu Romana Prodiho.Liga Severu vedená Umbertem Bossim výrazně přispěla k pozitivnímu výsledku pravicové koalice s významným nárůstem své voličské základny.
Berlusconi dal jasně najevo, že sníží počet ministrů ze současných 26 na 12. Místopředseda Evropské komise odpovědný za vnitřní věci a justici Franco Frattini obdržel příslib, že bude spravovat ministerstvo zahraničí. Funkci ministra zahraničí vykonával už během Berlusconiho vlády v letech 2001–2005.
Nová vláda se nejdříve zaměří na vyřešení krize v Kampánii a prodej italské letecké společnosti Alitalia, uvedl v pondělí večer Berlusconi.
Stanoviska:
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso po skončení voleb telefonoval jak Berlusconimu, tak Prodimu. Novému premiérovi poblahopřál a řekl, že je „přesvědčen o tom, že může s Itálií počítat při zavádění nezbytných reforem, aby [EU] mohla čelit výzvám globalizace“.
Joseph Daul, předseda EPP-ED v Evropském parlamentu, vyjádřil po italských „hluboké uspokojení“. „Srdečně Silviu Berlusconimu k tak jasnému vítězství blahopřeji... Vyjádřením masivní důvěry v Lid svobody Italové volili změnu.“
Předseda evropských socialistů Poul Nyrup Rasmussen řekl: „Návrat Berlusconiho nepřináší naději ani Itálii, ani Evropě. Skutečnost, že hovoří o dialogu s opozicí ohledně reformy je mírně povzbudivé.“ A dodal: „Vláda závislá na extrémní Lize severu má alarmující vyhlídky a neudělá nic pro italskou mezinárodní pověst.“
