inzerce
„V případě, že se neobjeví žádné náznaky kompromisu, považuji bojkot za oprávněný,“ uvedl Hans-Gert Pöttering v rozhovoru pro včerejší vydání německých novin Bild am Sonntag.
„Neměli bychom vylučovat možnost bojkotu olympijských her v Pekingu. Chceme úspěšné hry, ale ne za cenu kulturní genocidy páchané na Tibeťanech,“ dodal.
Pötteringovo vyjádření přišlo krátce před dnešním plenárním zasedáním Evropského parlamentu, které se bude z velké části věnovat zahraniční politice a diskusi o situaci na Středním východě. Diskuse se zúčastní také zástupci tzv. kvartetu – Tony Blair, francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, komisařka pro vnější záležitosti Benita Ferrero – Waldner a norský ministr zahraničí Jonas Gahr Støre.
Návrh na bojkot olympijských her se netěší napříč v Evropou příliš velké podpoře. Kouchner byl jediným politikem, který původně vyjádřil případnému bojkotu svou podporu, ale později se tohoto postoje vzdal.
V prohlášení z minulého týdne se ministři zemí EU zodpovědní za oblast sportu jednomyslně vylovili proti návrhu bojkotovat olympijské hry. Ty by podle nich mohly naopak přispět k „vytvoření prostředí, v němž by se lidská práva v Číně respektovala“.
Německý olympijský výbor vyjádřil své znepokojení s pokračujícím násilím v Tibetu, ale vyjádřil se proti bojkotu. Ve svém včerejším prohlášení předseda výboru Thomas Bach uvedl, že „sport není vhodným nástrojem pro vyvíjení politického tlaku“.
„Sport nemá takové postavení, aby mohl vyřešit problémy, jež se za desítky let nepodařilo vyřešit ani OSN ani jednotlivým vládám.“
Podle výboru historie ukazuje, že bojkoty jednoduše nefungují. „Bojkot olympijských her v Moskvě neměl vůbec žádný pozitivní dopad na vojenský vpád Sovětského svazu do Afghánistánu,“ uvedl německý olympijský výbor.
V tibetském hlavním městě Lhase si střety demonstrantů a pořádkové policie podle neoficiálních údajů v uplynulých týdnech vyžádaly na straně aktivistů desítky lidských životů. Údaje ovšem není možné nijak ověřit kvůli zákazu, který Čína uvalila na přítomnost cizinců a médií v oblasti.
V prohlášení z minulého týdne vyzval Pöttering čínské úřady, aby umožnily novinářům volný přístup do všech částí Tibetu, aby mohli podat zpravodajství o situaci na místě. „Standardy dodržování lidských práv zahrnují i svobodu vyjadřování,“ uvedl.
Také ministerstvo zahraničí ČR vydalo počátkem minulého týdne prohlášení, v němž vyjádřilo znepokojení se situací v Tibetu, odsoudilo „násilí na pokojných a neozbrojených demonstrantech, kteří chtějí svobodně vyjádřit svůj názor“ a vyzvalo Čínu k uvolnění „toku informací z Tibetu“.
Ochrana lidských práv, základních svobod a ochrana kulturního a náboženského dědictví v celém světě, včetně Tibetu, jsou podle ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga „univerzální hodnoty, na něž nelze rezignovat v Praze, ani ve Lhase, a už vůbec ne v roce pořádání olympijských her v Pekingu“.
Vláda ani český olympijský výbor ovšem s bojkotem olympiády nepočítají. Bojkotovat hry svou neúčastí hodlají pouze jednotlivci – pozvání na olympijské hry odmítl například ministr školství Ondřej Liška (Strana zelených) nebo pražský primátor Pavel Bém (ODS).
Čína obviňuje z podněcování protestů a pokusů sabotovat olympijské hry tibetského duchovního vůdce Dalajlámu.
