inzerce
Souvislosti:
Za účelem opětovného získání důvěry občanů Komise vytvořila v únoru 2006 Bílou knihu evropské komunikační politiky. V této souvislosti připravil EurActiv.com „Tipy pro vztahy médií s Bruselem“, které vznikly na základě průzkumu, jenž společně vytvořili EurActiv.com a Mezinárodní novinářská federace (IFJ), a na základě konference, která proběhla v druhé polovině října a měla za cíl analyzovat viditelnost evropských aktérů v médiích. Tento praktický dokument přichází po více strategické „Žluté knize k evropské komunikaci“, která se zaměřila na decentralizaci na národní úrovni.
Témata:
Dokument o vztazích médií s Bruselem shromažďuje výsledky výzkumu a podněty získané od 18 novinářů a odborníků na komunikaci při EU, kteří se setkali na konferenci na níž bylo přítomno 120 zástupců zájmových skupin.
Podle „Tipů pro vztahy médií“:
- Jsou neziskové a nevládní organizace efektivnějšími zprostředkovateli informací než průmyslová sdružení.
- 83% novinářů, kteří se zabývají informováním o dění v EU považují online informace za významnou úsporu času.
- 65% upřednostňuje vydávání předběžných postojů, které vychází ještě před samotnými událostmi. Lépe dostupné informace na internetových stránkách jsou podle nich lepší než tradiční informační kanály.
- Novináři požadují lepší podmínky pro hloubkové zpravodajství, investigativní žurnalistiku a ochranu informačních zdrojů.
- Transparentnost a etické principy chápou novináři jako důležité pro podávání informací o zájmových skupinách.
- Diskuse mezi nevládními sdruženími a firemním prostředím jsou podstatné pro dialog mezi EU a občany.
Diskuse dále ukázala, že nejlepším způsobem, jak komunikovat postoje je zapotřebí, aby:
- Bylo zajištěno rychlé zveřejnění postojů k závažným politickým otázkám.
- Internetové stránky byly často aktualizované a přívětivé k uživatelům.
- Byl kladen větší důraz na politické programy ve srovnání s postoji.
- Byly postoje poskytovány online.
Pro spuštění „informační laviny“ v médiích jsou podle bruselských novinářů klíčovými faktory události, emoce a kontroverzní témata.
Stanoviska:
Aidan White, generální tajemník Mezinárodní novinářské federace (IFJ) vysvětluje, že novináři požadují lepší podmínky pro hloubkové reportáže, investigativní žurnalistiku a ochranu informačních zdrojů. Odkazuje přitom na Etický kodex pro novináře a média v Bruselu. Zdůrazňuje, že transparentnost a etické principy jsou pro informování o zájmových skupinách nezbytné.
Jérôme Vignon, ředitel Generálního ředitelství pro zaměstnanost a autor Bílé knihy o řízení z roku 2001, je přesvědčen, že se Barrosova Komise zaměřuje na komunikaci více než předchozí Komise. Uvedl dále, že uvnitř Komise je patrné vnitřní rozpor mezi těmi, kteří k médiím přistupují cynicky, jako experti na politickou propagandu, a těmi kteří uvítají kritické a nezávislé informování. Vignon dále zdůraznil, že pro evropské aktéry má význam, když mohou vnést do evropské debaty nějakou přidanou hodnotu.
Daniel Verbist, výkonný ředitel CEFIC (Rady evropského chemického průmyslu), eviduje rostoucí zájem novinářů o názory federace a navrhuje, aby firemní prostředí bylo „součástí řešení“. Doporučil dále naslouchat názorům společnosti.
David Haworth ze Sdružení evropských novinářů uvedl, že studie byla v Bruselu první svého druhu, třebaže „potvrdila to, co je zřejmé“. Podpořil místní rozměr informování s důrazem na domácí organizace (jako jsou například národní novinářská sdružení).
Quentin Dickinson, dopisovatel Radio France a Radio France International, navrhuje, aby studie pokračovala v roce 2007 s větším vzorkem novinářů a porovnala své výsledky s šetřením Eurobarometru. Vedle dalších praktických tipů doporučil budovat si důvěrné vztahy ještě před tím, něž se téma stane horkým. Novináři se pak mohou na patřičný zdroj obrátit v pravou chvíli.
Beate Gminder z Generálního ředitelství pro komunikaci uvedla, že „informování postojů jednotlivých aktérů přispívá k oživení demokracie“, což je podle ní podstatné pro občany.
Martin Westlake, vedoucí oddělení komunikace v Evropském hospodářském a sociálním výboru (ECOSOC) zdůraznil, že je zapotřebí, aby evropští aktéři chápali, jak média fungují a snažili se zachovat si „viditelnost“.
Tony Long, ředitel oddělení evropské politiky WWF (Světového fondu na ochranu přírody), zdůraznil, že dobré načasování sdělení je společně s dobrým porozuměním evropským procesům a procedurám důležité k tomu, aby bylo možné pokusit se ovlivnit návrh Komise ještě před tím, než bude zveřejněn. Dále zdůraznil význam působení na emoce a používání ilustračních obrázků ke sdělení zprávy a hodnotu, kterou má vytváření spojenectví s dalšími skupinami.
Další kroky:
V příštím roce má Nadace EurActiv v úmyslu zahájit nový mediální průzkum u mezinárodních čtenářů EurActiv.com a jeho partnerů na větším vzorku a s větším dosahem.
