inzerce
Výzkum probíhal v jednatřiceti zemích či teritoriích, z toho ve všech dvaceti sedmi státech Unie a navíc v kandidátských zemích Turecku, Makedonii a v Chorvatsku a dále mezi kyperskými Turky. Dotázáno bylo přes třicet tisíc osob. Časově se tato studie týká období od září do listopadu tohoto roku. Obecně lze říct, že jsou výsedky horší v porovnání se studií z jara tohoto roku a více méně srovnatelné s loňským vydáním Eurobarometru. Dále je z výsledků výzkumu patrné, jaké otázky obyvatele Unie nejvíce trápí. Jednak je to inflace, dále stoupající cena elektrické energie a ceny pohonných hmot.
Padesát čtyři procent dotázaných odpovědělo na otázku, jak bude vypadat jejich život v příštích dvanácti měsících, že stejně jako nyní. Lepší časy očekává třicet procent dotázaných, což ale znamená pokles o devět procentních bodů oproti jaru tohoto roku. Nejoptimističtější zemí Unie je podle výsledků Švédsko se čtyřiceti dvěma procenty lidí, kteří očekávají zlepšení. Následuje Rumunsko a Estonsko. Na druhé straně stupnice se nachází nejpesimističtější Maďarsko, o něco lépe si vede Portugalsko a na třetím místě odspoda se umístilo Německo. Česká republika je však hned po Rakousku pátou nejpesimističtější zemí Unie. Oproti jarnímu Eurobarometru optimismus Čechů klesl o patnáct procentních bodů.
Odpovědi na otázku, jak si podle lidí vede jejich národní ekonomika, byly ještě méně optimistické. Čtyřicet osm procent dotázaných obyvatel Unie se domnívá, že si ekonomika jejich země stojí dobře, ovšem čtyřicet devět respondentů je přesvědčeno o opaku.
V České republice samotné se pouze osmnáct procent respondentů domnívá, že česká ekonomika v budoucnosti poroste. Nejmenší víru v budoucnost národní ekonomiky mají obyvatelé Kypru (jedenáct procent), naopak největší víru mají obyvatelé Malty (třicet pět procent). Sousední Slovensko se v míře svého optimismu umístilo na pátém místě.
Společné rozhodování zemí uvnitř EU podporují její obyvatelé stále více, nejvíce v oblasti boje proti terorismu (81%), ochrany životního prostředí (73%), vědeckého a technologického výzkumu (72%) a energie (68%). 
