inzerce
Souvislosti:
Původní dohoda o rozpočtu, kterou připravilo britské předsednictví a schválila Evropská rada v prosinci 2005, počítala na období 2007–2013 s částkou 862,4 miliardy eur. 12. ledna 2006 tento návrh zamítl rozpočtový výbor Evropského parlamentu a 19. ledna návrh neprošel plénem EP, protože poslanci požadovali navýšení výdajů o 12 miliard eur. Hrozilo rozpočtové provizorium, kdy by EU fungovala pouze na jednoletých rozpočtech. To by znamenalo komplikace především v oblasti regionální politiky a strukturálních fondů, což by bylo nevýhodné hlavně pro nové členské země. V noci na dnešek se představitelé institucionálního trojúhelníku EU – Komise-Parlament-Rada dohodli na konečném kompromisu. Výsledek posledního kola trojstranných vyjednávání přitom nebyl vůbec jasný. Ještě v úterý odpoledne tvrdil rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser, který za předsednictví zastupoval členské země, že v úspěch jednání příliš nevěří. Po téměř osmihodinovém jednání se ale Grasser, komisařka pro rozpočet Dalia Grybauskaite a čtyři europoslanci v čele se zpravodajem k dlouhodobému rozpočtu Raimerem Bögem a hlavním vyjednávačem EP Januszem Lewandowskim nakonec dohodli.
Témata:
-
Víc než polovinu navýšení rozpočtu samotného (2,1 miliard eur) tvoří výdaje na podporu konkurenceschopnosti: transevropské sítě (TEN) – 500 milionů eur, celoživotní vzdělávání (Erasmus, Leonardo) – 800 milionů eur, výzkum (7. rámcový program) – 300 milionů eur, konkurenceschopnost a inovace (CIP) – 400 milionů eur, sociální politika (Progress) – 100 milionů eur.
-
Na politiku soudržnosti (strukturální fondy) bude vyhrazeno o 300 milionů eur víc.
-
O 100 milionů eur budou navýšeny výdaje na ochranu a řízení přírodních zdrojů (rezerva pro příští činnosti Life+, Natura 2000).
-
Položky věnované mládeži, kultuře, zdraví a spotřebitelům se mají zvýšit o 500 milionů eur. O 200 milionů eur víc má jít na ochranu zdraví a spotřebitelů a dalších 300 milionů eur na programy Kultura, Mládež v akci a Evropa pro občany.
-
O 1 miliardu eur se mají zvýšit výdaje ne podporu vnějších aktivit Unie. Do nového finančního nástroje Evropské sousedské politiky (ENPI) přiteče dalších 200 milionů eur a na Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) 800 milionů eur.
-
Naprostá většina nových peněz bude směřovat na účely plošně využitelné všemi členskými státy. Bylo dále dohodnuto, že členské státy navýší základní kapitál Evropské investiční banky o 2,5 miliardy eur, což umožní vytvořit až 30 miliard eur jako úvěry pro transevropské sítě, malé a střední podniky a na vědeckovýzkumné účely. Suma umístěná mimo rozpočet pro nepředvídané události bude jako dosud činit 200 milionů ročně.
Stanoviska:
„Už z délky našeho vyjednávání je vidět, že dosáhnout kompromisu bylo dost obtížné. Jsem velice rád, že se nám to povedlo," prohlásil rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser.
„Byl to těžký porod," prohlásil za předsednictví rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Dále uvedl, že dohoda o rozpočtu přináší právní jistotu novým členským státům, že mohou využít zdroje, na které čekají. Teď půjde hlavně o to, jak s rozpočtovými prostředky dokáží naložit. Připustil, že s dohodou nemusí být všichni spokojeni, nicméně představuje krok kupředu a základ pro klidné hospodaření po dalších sedm let. Absolutní hranicí navýšení rozpočtu bylo pro členské státy podle Schüssela 3,5 miliard eur, EP ale trval na 4 miliardách. Chybějící půl miliardy nakonec našla Komise, která navrhla snížení správních nákladů. „Myslím, že jsme dosáhli něčeho, co můžeme uhájit i navenek," zakončil kancléř.
Za úspěch označil dohodu předseda Evropské komise José Barroso. „Je to dobrá zpráva pro Evropu, protože máme jasnou finanční strukturu pro rozvoj deseti nových členů a dalších dvou, kteří přistoupí“. Podle předsedy EK šlo ale o těžké vyjednávání a z dosažených výsledků „nikdo nebude úplně nadšen". Barroso je spokojen se zvýšením rozpočtu na podporu celoživotního vzdělávání, transevropských sítí, malých a středních podniků a SZBP. Prioritu podle něho měly oblasti, o něž mají občané opravdový zájem. Nynější kompromis označil za lepší než prosincovou dohodu lídrů Pětadvacítky.
Předseda EP Josep Borrell dnes ráno uvedl: „Rozpočet byl zvýšen o čtyři miliardy. To jsou čerstvé peníze." Dodatečné prostředky budou použity na vědu, výzkum, vzdělání a transevropské sítě, což bylo prioritou EP.
Parlamentní zpravodaj pro dlouhodobý rozpočet Reimer Böge (EPP–ED) prohlásil: „Otevřeně přiznávám, že nejsem s výsledkem spokojen. Přesto říkám, že za daných okolností všichni zúčastnění zašli za vlastní meze, aby dosáhli dohody na příštích 7 let." Zvýšení rozpočtu podle něho například umožní, že studijní pobyt v zahraničí bude moci absolvovat o 40 000 studentů víc.
Odborníci v EP uvedli, že opravdu navíc přispějí členské státy dvěma miliardami eur. Další dvě se do rozpočtu dostanou z nevyužitých peněz a rezerv mimo něj. „Tomu říkáme tvůrčí práce s čísly," uvedl hlavní vyjednávač EP Janusz Lewandowski (EPP–ED) z Polska.
K dosažené dohodě se vyjádřili i lídři jednotlivých parlamentních frakcí:
Hans–Gert Poettering (EPP–ED) uvedl, že tento pokrok by nebyl možný bez Evropského parlamentu a bez zohlednění unijních, ne národních zájmů. „Nejsme zcela spokojeni, ale víme, že víc se dosáhnout nedalo.“ Předseda nejsilnější frakce Evropské lidové strany a Evropských demokratů také pochválil vyjednávací tým EP za jeho výkon.
Předseda socialistů Martin Schulz (PES) uvedl, že dohoda je sice „méně, než jsme chtěli, ale více, než jsme čekali. Je to vítězství zdravého rozumu.“ Schulz dále uvedl, že vítá především klauzuli o revizi rozpočtu a že Evropská komise bude muset předložit zprávu o jeho fungování. „Evropská unie musí utrácet peníze řádným způsobem, těším se na zlepšení finančního managementu EU,“ uvedl. „Dnes je dobrý den,“ zakončil.
Lídr liberálů Graham Watson (ALDE) také poděkoval vyjednávacímu týmu a rakouskému předsednictví. „Doufám, že tato dohoda bude schválena, i když nejsme zcela spokojeni. Není dost prostředků na výzkum, projekt Galielo, trasnevropské sítě a celoživotní vzdělávání.“
„Nejsme nijak výrazně potěšeni a nejsme přesvědčeni, že EP nemohl dosáhnout víc,“ uvedla za Zelené poslankyně Monica Frassoni. Poděkovala také vyjednávacímu týmu, nicméně s poznámkou, že byl tvořen samými muži. Zpochybnila také naplnění klauzule o revizi rozpočtu a pravidel financování, protože ta nebyla zahrnuta do textu závěrečné dohody.
Předseda Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Francis Wurtz (GUE/NGL) uvedl, že rozpočet EU není jediným nástrojem na podporu plánů na rozvoj a růst. Rozpočet je „vyjádřením politické vůle“ a jeho podoba vyjadřuje neochotu členských zemí platit za politická rozhodnutí, která učinily.
Rozpravu skupin shrnul předseda EP Josep Borrel: „Poslanecké kluby projevily různou míru nespokojenosti, v některých případech uspokojivou nespokojenost, v jiných prostě nespokojenost. Všechny vyzvaly, aby se pokračovalo v úsilí o vytvoření systémů vlastního financování, který by umožnil v budoucích rozpočtových jednání nechat stranou národní sobectví, o němž se zmínili šéfové několika frakcí."
Další kroky:
Dohodu musí ještě schválit členské státy a EP na květnovém plénu. Podle vyjednávačů by to ale neměl být problém. Rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser se neodchýlil od mandátu, který počítal zhruba se dvěma miliardami navíc, které půjdou z kapes členských zemí. Další dvě miliardy jdou z nevyužitých prostředků. Z dohody dále vyplývá, že Evropská komise bude muset do konce roku 2009 předložit zprávu o fungování sedmiletého rozpočtu, aby se k němu mohl vrátit nově zvolený Parlament. Představitelé jednotlivých politických klubů v EP zdůraznili, že parlament se k sedmiletému rozpočtu vrátí v letech 2008 a 2009. Tehdy se bude také jednat o tom, zda nadále rozpočet EU financovat z příspěvků států, z daně z přidané hodnoty a z cel, nebo zda zavést celoevropskou přímou daň. Zhruba 40% rozpočtu připadá na zemědělské výdaje, třetina na pomoc zaostávajícím zemím a regionům. Zbytek je rozdělen do dalších programů EU a na administrativní výdaje.
