inzerce
Uzavření bilaterální obchodní smlouvy musí předcházet oficiální vyjádření podpory ze strany EU. Poslední překážky uzavření dohody mohou vyjednavači odstranit ve čtvrtek. EU pak bude moci Rusko oficiálně podpořit na vrcholném summitu EU-Rusko v Moskvě o den později.
O uzavření bilaterální obchodní smlouvy EU-Rusko jednal minulý čtvrtek v Paříži komisař pro obchod Pascal Lamy a ruský ministr hospodářství, rozvoje a obchodu German Gref. Po květnovém rozšíření EU a dojednání nové podoby Smlouvy o partnerství a spolupráci (PCA) se vztahy mezi EU a Ruskem zlepšují. O tom svědčí podle komentátorů i relativně hladké odstraňování rozporů při jednáních o obchodní smlouvě. Rusko se po 1. květnu stalo jednoznačně největším a nejdůležitějším sousedem EU a tato realita se musí nutně do její politiky promítnout.Tento posun podporují samozřejmě i evropští podnikatelé, kteří v Rusku působí. Vstup země do WTO by jim přinesl větší jistotu a usnadnil by jim jejich práci.
Vztahy s Ruskem se ale netýkají pouze obchodu a podnikání. Na loňském summitu v Petrohradě byly dohodnuty tzv. čtyři prostory spolupráce. EU si nejvíce slibuje od kooperace v boji proti zločinu, ve vědě a výzkumu a v oblasti životního prostředí. Jednou z hlavních priorit Unie je přesvědčit Moskvu, aby ratifikovala Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů. Když vše půjde podle plánu, očekává se, že tento krok bude oznámen právě na pátečním summitu v Moskvě.
Komise také minulý týden zveřejnila strategický dokument Evropská politika sousedství (European Neighbourhood Policy, ENP), který shrnuje postup EU k východním a jižním sousedům, kteří v současné době nemají vyhlídku na členství (tj. Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko a Středozemí – tj. země Barcelonské deklarace). Novinka, která je obsažena v návrhu, je zařadit do této kategorie spolupráce také země Zakavkazska – Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán.
