Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Evropa i svět oplakává zesnulého Nelsona Mandelu


Nelson Mandela v Evropském parlamentu v roce 1993; zdroj: Evropský parlament.

06.12.2013
Evropa i celý svět od včerejška (5. prosince) truchlí nad zemřelým prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky Nelsonem Mandelou. Podle světových lídrů odešel hrdina a bojovník za svobodu. Mandela podlehl opakované plicní infekci. V posledních měsících byl jeho stav vážný.

inzerce

Smrt někdejšího bojovníka rasistickému apartheidu a prvního černošského prezidenta Jihoafrické republiky Nelsona Mandely oznámil včera večer současný jihoafrický prezident Jacob Zuma. Mandela se v posledních měsících potýkal s vážnými zdravotními komplikacemi, kterým nakonec ve věku 95 let podlehl. Reakce na jeho odchod na sebe nenechaly dlouho čekat.

„Nelson Mandela byl hrdinou naší doby,“ napsal například krátce poté, co zpráva o Mandelově smrti prolétla médii, na twitterovém účtu britský premiér David Cameron.

Podle francouzského prezidenta Françoise Hollanda se Mandela navěky zapsal do historie, a to nejen Jihoafrické republiky, ale celého světa.

„Odkaz Nelsona Mandely nezmizí. Bude nadále inspirovat bojovníky za svobodu a dodávat sebevědomí národům, které brání základní lidská práva,“ uvedl Hollande ve stanovisku.

Za inspiraci pro celý svět jej považuje i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Podle jeho slov navěky odešel „otec jihoafrického národa a světový hrdina“.

Slova uznání se nositeli Sacharovovy ceny (1988) a Nobelovy ceny za mír (1993) dostala i od předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa a „evropského prezidenta“ Hermana Van Rompuye.

„Nelson Mandela představuje boj proti rasismu, politickému násilí a netoleranci. Reprezentuje také spravedlnost, svobodu a respekt k lidským právům,“ uvedli ve společném prohlášení.

Podobná slova zazněla i na druhé straně Atlantiku. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy smrt Mandely připravila svět o „nejvlivnějšího, nejodvážnějšího a nejlidštějšího člověka.“

Ideál svobody a demokracie

K vyjádření soustrasti se přidala i Česká republika. „Nelson Mandela změnil Jihoafrickou republiku. Jeho životní osud odráží složitou cestu této velké země k demokracii a jeho odhodlání zůstane navždy inspirací pro všechny oddané ideálům svobody a demokracie,“ uvedl český ministr zahraničí (v demisi) Jan Kohout.

K úmrtí Nelsona Mandely se vyjádřil i bývalý šéf diplomacie Karel Schwarzenberg (TOP 09). „Byl to člověk, který přes veškeré útrapy a téměř třicetileté věznění v hanebných podmínkách uměl odpustit. Věděl totiž, že to, co Jižní Afrika potřebuje, je smíření,“ uvedl na svém facebookovém profilu.

Odpovědnost Západu

Jak již bylo řečeno, Nelson Mandela se do učebnic dějepisu zapíše jako bojovník za svobodu. Za své vystupování vůči režimu apartheidu, který se opíral o politiku rasové segregace mezi obyvatelstvem bílé a černé pleti, byl téměř tři desetiletí vězněn. Jeho zvolením prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky v roce 1994 byla vláda apartheidu ukončena.

„Svým odhodláním a vytrvalostí v nenásilném boji proti asi nejzvrácenějšímu režimu druhé poloviny minulého století, který udělal z většiny obyvatel země podlidi jen na základě barvy jejich kůže, se nemůže srovnávat s kterýmkoli jiným disidentem či disidentkou,“ řekl EurActivu Ondřej Horký-Hlucháň, vedoucí výzkumného oddělení v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

Trvalá hodnota Nelsona Mandely pak podle něj spočívá především v navrácení hrdosti potlačované části národa. „Spolu s Africkým národním kongresem pomohl dát milionům žen a mužů zpátky hrdost, o kterou přišli evropskou kolonizací, aniž by se přitom staletí bezpráví přetavily ve mstu proti bělochům,“ myslí si Horký-Hlucháň.

Mandelovo dědictví by mělo západní společnosti připomenout i odpovědnost za hluboké sociální nerovnosti, které po sobě i přes příchod liberální demokracie do Jihoafrické republiky apartheid zanechal. „Zejména americká a britská zahraniční politika do určité míry apartheid tiše podporovala jako údajnou hrozbu proti komunismu,“ vysvětlil redakci.

„A konečně, přes dobrý konec by se měl příběh Mandely a Jižní Afriky stát pro nás varováním, kam až může vést rostoucí tolerance české společnosti vůči rasismu proti romské a dalším menšinám,“ dodal.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top