inzerce
Název družice GIOVE je zkratkou pro ověření systému GALILEO ve vesmíru (Galileo In-Orbit Validation Element). Testování některých technologií proběhne na dvou satelitech. Druhá sesterská družice GIOVE B, která je momentálně testována v italských laboratořích Alenia Spacio, by měla být vypuštěna na jaře 2006. Tyto družice budou testovat například rubidiové hodiny, nové navigační signály, vyvinuté pouze pro tento projekt či simultánní přenos na třech kanálech. První družice GIOVE A také zajistí frekvence, které systému Galileo přidělila Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Družice GIOVE A byla vyvinuta společností Surrey Satelite Technology ve Velké Británii. Na výrobě GIOVE B se v rámci konsorcia Galileo Industries podílely firmy Alenia Spazio (Itálie), Astrium (Německo), Astrium (Velká Británie) a Galileo Sistemas y Servicios (Španělsko).
Po ukončení testovací fáze bude na orbitu vypuštěno postupně dvacet osm dalších satelitů, které spolu s pozemními středisky budou tvořit systém Galileo. První čtyři satelity systému by měly fungovat v roce 2008. Čtyři je minimální počet pro garantování pozice a času v testovaných lokalitách. Celý projekt ale nabírá zpoždění kvůli sporům o umístění hlavního řídícího střediska.
Vybudování satelitního, čistě civilního, navigačního systému má stát celkem 3,6 miliardy eur. O 1,5 miliardy výdajů na první dvě fáze do roku 2008 se má podělit EU a mezivládní Evropská vesmírná agentura. Náklady na dobudování systému se odhadují na 2,1 miliardy eur. Nejvýše třetinu by měla uhradit EU, zbytek by si měl vzít na starost soukromý sektor. Světový trh satelitní navigace se během posledních let zdvojnásobil, v současné době se jedná o dvacet miliard eur. Komise doufá, že od roku 2020 by trh mohl dosahovat ročního objemu až 275 miliard eur. Galileo má v Evropě také zajistit 150.000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst.
Systém Galileo je odpovědí Evropské unie na americký Global Positioning System (GPS) a ruský systém GLONASS, které vznikly původně pouze pro vojenské účely. Evropský systém má být civilní. Jeho výhodou bude vyšší přesnost než u konkurence. Zatímco GPS a GLONASS pracují s přesností 30 až 50 metrů, odchylka u Galilea by měla činit jen metry.
Nejběžnější spotřební aplikací navigačního systému je hledání nejvhodnější trasy při jízdě automobilem. V ČR již od roku 2001 běží projekt, který se zabývá čtyřmi aplikacemi družicového systému na železnicích, silnicích, letištích a při přepravě nebezpečného nákladu. Galileo by mohl v budoucnu například zajišťovat automatický systém, který by na železnici zabraňoval srážkám vlaků. Na silnici se jako nejčastější využití navigačního systému zmiňuje měření ujetých kilometrů na zpoplatněných úsecích, tj. elektronické mýtné, které na bázi americké satelitní technologie GPS zprovoznilo letos Německo. EU ale chce v budoucnu převést všechny systémy mýtného na Galileo.
