inzerce
Ačkoli pozice Polska a Španělska doznala od prosince 2003 určitých změn, některé problémy za uplynulých šest měsíců samozřejmě nezmizely. Největší politický rozpor je momentálně patrný mezi Francií a Německem na straně jedné a Velkou Británií na straně druhé. Paříž a Berlín vyčítají Britům jejich neústupnost v uchování jednomyslnosti v oblastech daní, SZBP a fondů EU. Právo veta v daňové oblasti považuje za nedotknutelné například i Česká republika a Slovensko. Podle náměstka českého ministra zahraničí Jana Kohouta, který zastupuje zraněného Cyrila Svobodu, je šance na dosažení dohody o ústavní smlouvě na červnovém summitu EU zhruba poloviční.<?xml:namespace prefix = o ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office" /><o:p></o:p>
<o:p> </o:p>
Ministři jednali mimo jiné i o budoucím složení Evropské komise. Panuje shoda, že v příštích letech zůstane zachován systém „jedna země, jeden komisař“. V roce 2014 by se měl počet komisařů snížit. Francie a Belgie prosazují, aby k tomu došlo už v roce 2009. Pro mnohé nové a menší členské země je to ale nepřijatelné. Česko, Finsko, Rakousko, Maďarsko a další země ze skupiny tzv. stejně smýšlejících už o případném zeštíhlení EK nemluví a spojují tuto otázku se systémem hlasování v Radě EU. Tím zpochybňují taktiku irského předsednictví, které chtělo původně „vyčistit terén“, aby na jednání Evropské rady zbyla už jen otázka kvalifikované většiny. Tuto otázku ale nelze například oddělit od přechodu z jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou. Členské státy se rozhodnou až podle toho, jak snadno či obtížně se bude rozhodování v těchto oblastech blokovat. <o:p></o:p>
<o:p> </o:p>
Další jednání proběhnou příští pondělí 24. května, není ale jasné, jaká témata budou nastolena. Očekává se, že Irové přijdou s klíčovou otázku výpočtu kvalifikované většiny. Francouzský ministr zahraničí Michel Barnier uvedl, že ministři vyčerpali své možnosti a předsednická země by měla předložit konečný návrh (package deal). <o:p></o:p>
