inzerce
Volání po přísnějším postupu vůči Číně a jejím zásahům proti demonstrantům v Tibetu se v Evropské unii ozývá stále častěji, píše deník. Přesto vlády evropských zemí zůstávají opatrné. Důvodem k váhavému přístupu jsou hospodářské vztahy s Čínou. Přiznal to naříklad francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, který uvedl, že Francie je „omezena určitými ekonomickými zájmy“ a obavami, že by spor s asijským obrem mohl mít negativní dopady na francouzskou nezaměstnanost.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v úterý ovšem nevyloučil bojkot zahajovacího ceremoniálu olympijských her v Pekingu v případě, že Čína nezahájí dialog s tibetskými představiteli. Během své návštěvy Velké Británie pak Sarkozy oznámil, že Francie společně s Británií Čínu během společných rozhovorů vyzve k dodržování lidských práv. Francie bude podle neoficiálních informací také na setkání evropských ministrů zahraničí tento týden usilovat o vyslání delegace EU do Číny.
Sarkozy včera v Londýně také naznačil, že by se v závislosti na tom, jak se situace v Tibetu bude vyvíjet, mohl setkat s tibetským politickým a duchovním vůdcem Dalajlámou, kterého Čína obviňuje z rozpoutání demonstrací, jež si v Tibetu a přilehlých provinciích vyžádaly podle neoficiálních zdrojů několik desítek mrtvých. Úmysl setkat se s Dalajlámou v uplynulých dnech vyjádřila také německá kancléřka Angela Merkel a britský ministerský předseda Gordon Brown.
Situací v Tibetu se včera na svém plenárním zasedání zabývali také poslanci Evropského parlamentu. Přestože většina poslanců vyzvala Čínu k zastavení násilí a potlačování práv menšin a k dialogu s tibetským duchovním vůdcem Dalajlámou, existují mezi poslanci rozpory v otázce případného bojkotu zahájení olympijských her v Pekingu.
Rumunský socialistický poslanec Adrian Severin podle informací ČTK uvedl, že přestože Čína „nefunguje podle stejných principů a hodnot v oblasti demokracie a lidských práv“, nelze tvrdit, že se země v uplynulých letech neotevřela a postupně se nepřiblížila evropským hodnotám. Poslanec se obává, že příliš velký tlak na Čínu by reformy mohl spíše zpomalit než urychlit.
Podle maďarského poslance Józsefa Szájera (EPP-ED) jsou olympijské hry symbolem míru a porozumnění. „Jak se mohou atleté z celého světa sejít a soutěžit spolu s radostí a v harmonii, když v téže době stát, který hry pořádá, zabíjí své vlastní občany?“, ptá se. Na bojkot olympijských her je podle něj pět měsíců před zahájením již pozdě. Evropa by podle něj ale měla své požadavky vůči Číně vyjádřit jednoznačně.
Předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering, který již počátkem týdne vyzval evropské představitele k bojkotu zahajovacího ceremoniálu olympijských her, včera v EP uvedl, že dialog a spolupráce EU s Čínou je ve společném zájmu obou stran. „Chceme, aby olympijské hry byly úspěšné,“ řekl Pöttering poslancům. „To ale vyžaduje respekt vůči kulturní a náboženské identitě tibetského lidu a svobodné zpravodajství v období před hrami i v jejich průběhu.“ Každý zodpovědný politik si podle něj musí položit otázku, zda se zahajovacího ceremoniálu zúčastní v případě, že Čína nepřistoupí k dialogu a kompromisu.
Evropští politici začali podle deníku International Herald Tribune vůči Číně zaujímat tvrdší postoj v reakci na rostoucí tlak ze strany médií, nevládních organizací, ale také politiků z nových členských zemí, které mají s komunistickým režimem bezprostřední zkušenost. V této souvislosti list cituje část výzvy, kterou iniciovaly osobnosti sdružené kolem nadace Fórum 2000, v čele s bývalým českým prezidentem Václavem Havlem.
Evropská unie, OSN a jiné mezinárodní organizace stejně jako jednotlivé země by podle signatářů výzvy „měly použít všech dostupných prostředků k vystupňování tlaku na čínskou vládu“, aby umožnila přístup do Tibetu zahraničním médiím a mezinárodním komisím, „propustila všechny, kteří mírumilovným způsobem trvají na svých mezinárodně garantovaných lidských právech a zaručila se, že nikdo nebude podroben mučení a nespravedlivým soudům“ a „začala smysluplný dialog s opravdovými představiteli tibetského lidu“.
Pod výzvou je vedle Havla podepsán také ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg, bývalý prezident Jihoafrické republiky Frederik de Klerk nebo jordánský princ Hassan bin Talal.
