inzerce
Zpráva europoslankyně Packové poukazuje na největší problémy, se kterými se dnes klasické cirkusy potýkají. Zpráva se zabývá především problémy se školní docházkou dětí z kočujících společenství a odbornou přípravou umělců, technickými standardy mobilních zařízení (stany a maringotky) a mobilitou a zaměstnáváním pracovníků (artistů) ze zemí mimo Evropskou unii.
Velkým problémem kočujících rodin je vzdělávání dětí, které musejí neustále měnit školu, nebo se vzdělávat dálkově, či bydlet na internátu. Zpráva europoslankyně Packové vyzývá k podpoře e-learningu zaměřeného právě na děti z kočujících společenství.
V každém členském státu Evropské unie se cirkusy potýkají s jinými problémy. Některé členské státy ho uznávají jako kulturní činnost (Itálie, Francie či Portugalsko). Německo, Rakousko či Dánsko ho považují za obchodní činnost. V různých zemích navíc spadají cirkusy do různých jurisdikcí, někde patří pod vzdělávání, či zábavu, jinde pod infrastrukturu, mobilitu, či veřejné shromáždění. Packová by chtěla, aby se v budoucnu legislativa ošetřující provozování cirkusu sjednotila a zjednodušila.
Packová předložila zprávu Evropskému parlamentu na základě přesvědčení, že je cirkus součástí evropské kultury, o kterou by Evropa neměla být v budoucnu ochuzena. Za součást evropské kultury by měl být podle Packové uznán klasický cirkus včetně předvádění živých zvířat. Většině evropských poslanců se zřejmě cirkus s předváděním živých zvířat líbí podle jejich názoru by to bez nich „nebylo ono“. Proto byl protest proti předvádění živých zvířat v cirkusu zamítnut v poměru 212 ku 332.
