inzerce
„Pomalý postup ke skutečně integrovanému trhu je zklamáním,“ řekla včera komisařka Neelie Kroes, která se v Komisi stará o nové digitální portfolio. Kroes minulý týden představila 39stánkový program na posílení telekomunikačního trhu, tzv. Digitální agendu pro Evropu.
Minuta volání z mobilního telefonu vyjde v některých členských státech až o 20 centů dráž než jinde v EU. Podle výroční zprávy o Jednotném evropském trhu elektronických telekomunikací, kterou pravidelně vydává Evropská komise, si například v Lotyšsku zavoláme za čtyři centy za minutu, zatímco na Maltě za 24 centů.
„Pokud trh nezačne správně fungovat, hrozí, že budeme přeplácet,“ řekla Kroes nizozemskému deníku Het Financiele Dagblad.
V listopadu minulého roku přijala Unie dlouho očekávaný telekomunikační balíček, který sedmadvacítce garantuje nové pravomoci při kontrole telekomunikačního trhu. Na základě nové legislativy došlo k vytvoření celoevropského regulačního orgánu BEREC, který dohlíží mimo jiné i na ceny volání z pevných či mobilních sítí.
„Členské státy by se měly samy více snažit, aby zajistily, že se pravidla dodržují. Nezbytné investice do inovací by měly být přínosem pro všech 500 milionů občanů EU,“ prohlásila Kores.
Podle výroční zprávy Komise implementovaly národní telekomunikační společnosti pravidla velice pomalu a regulační orgány váhaly s jejich vynucováním. Kroes chce nyní na unijní telekomunikace trochu zatlačit. Jako další krok plánuje komisařka reformu internetové infrastruktury v EU.
Předešlé návrhy, které měly podnítit vyšší investice do vysokorychlostní internetové infrastruktury, tzv. Next Generation Access (NGA), ztroskotaly kvůli stížnostem zavedených společností, kterým se nelíbily vstupní podmínky pro nové operátory na trhu.
Představitelé evropských telekomunikací prohlašují, že byl úpadek investic umocněn ekonomickou krizí. Podle údajů organizace ETNO (European Telecoms and Network Operators) poklesly v roce 2009 celkové příjmy telekomunikací o 3 % a investice dokonce o 7,5 %. Telekomunikace však ještě nedopadly nejhůř, zaznamenaly sice nulový růst, ale ekonomika v celé EU klesla o 4,2 %.
„Pro evropskou ekonomiku a společnost je vysokorychlostní širokopásmové připojení zásadní. Příští doporučení NGA by měla firmy povzbudit k investicím a zároveň zdůraznit rizika, která podstupují,“ řekl ředitel ETNO, Michael Bartholomew.
Dánsko a Nizozemsko poskytují širokopásmové připojení celým 40 % svých obyvatel, a jsou proto lídry v rámci EU. Nejhůř ze sedmadvacítky jsou na tom Portugalci, Finové a Rakušané – jen 15 % z nich má přístup k širokopásmovému internetu. Od loňského ledna se ale přístup k širokopásmovým sítím meziročně rozšířil o 5,2 %.
Digitální agenda pro Evropu, která je jednou z iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, přináší konkrétní nástroje, jak do roku 2013 zprostředkovat připojení celé populaci EU. Agenda se zabývá i radiovým spektrem, které se vyprázdnilo kvůli přechodu na digitální vysílání. Podle Komise by mělo být přístupné pro mobilní poskytovatele širokopásmového připojení. 
