inzerce
Na březnovém setkání přijali zástupci dvaceti sedmi zúčastněných členských států EU smělý závazek snížit emise skleníkových plynů o dvacet procent do roku 2020 vzhledem k roku 1990. Přitom osmiprocentní závazek, který EU přijala v rámci Kjótského protokolu, se daří naplnit jen stěží. Současně evropští leadeři ve výsledném protokolu podepsali, že EU přijala „závazný cíl 20% podílu obnovitelných energií na celkové energetické spotřebě do roku 2020.“ K tomu mají deset procent paliv tvořit biopaliva. Tento cíl však podléhá udržitelnosti výroby. A nakonec se Unie zavázala zvýšit energeticou účinnost o dvacet procent. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso tento závazek pojmenoval „dvacet dvacet dvacet v roce dvatisíce dvacet.“
Předseda EK Barroso se ve svém londýnském projevu z 21. ledna 2008 dotkl nákladů, jaké bude muset Unie na chystaná opatření vynaložit. Snížení emisí CO2 o dvacet procent do roku 2020 a další návrhy tak údajně vyjdou na půl procenta hrubého domácího produktu EU, tedy asi na šedesát miliard eur. Barroso ovšem upozornil posluchače na to, že kdyby nebyla tato opatření uskutečněna, zaplatila by Unie za nápravu škod mnohem více (podle Barossa asi dvacet procent HDP Unie). Předseda EK dále podtrhl skutečnost, že chystané změny nebudou mít jen neblahý vliv na ekonomiku, ale přinesou také určitá zlepšení. V sektoru obnovitelných zdrojů dnes pracuje asi třista tisíc lidí a jeho obrat činí dvacet miliard eur. Sníží se také závislost Unie na dovozu ropy a zemního plynu.
Evropská komise dnes představí balíček návrhů, ve kterém stanoví limity pro objemy vypouštěných skleníkových plynů a minimální podíl obnovitelných zdrojů využívaných na výrobu energie v jednotlivých státech.
Očekávány jsou také návrhy změn schématu obchodování s emisními povolenkami v rámci EU a návrhy na financování výzkumných projektů zaměřených na ekologii a energetiku.
Již nyní se však ozývá kritika chystaného balíčku návrhů, a to jednak ze strany členských států, které nesouhlasí se způsobem výpočtu emisních limitů pro jednotlivé země, ale také ze strany průmyslu a lobby, kteří zase namítají, že návrhy omezí konkurenceschopnost evropských firem a nakonec ze strany odborů, které poukazují na možné dopady změn na trh práce. 
