inzerce
Vedle zotavení z ekonomické krize se Evropská unie musí podle Clause Sørensena, generálního ředitele Evropské komise pro komunikaci (DG COMM), soustředit i na zlepšení komunikace se svými občany. Ti podle Sørensena chtějí nazývat věci pravými jmény.
„Když mluvíte s dětmi o hospodářském soupeření s Čínou, rozumí vám. Musíme se vyjadřovat konkrétněji,“ řekl Sørensen při příležitosti debaty, kterou pořádalo European Foundation Centre v Bruselu.
„Je v tom Komise dobrá? Ne. Jsme příliš byrokratičtí. Musíme si vést mnohem lépe,“ analyzoval situaci Dán a vyzval představitele sedmadvaceti členských států EU, aby nepodceňovali komunikaci se svými občany.
„Kolégium 27 komisařů nestačí na to, aby vysvětlilo evropské otázky půl miliardě Evropanů ve 27 zemích. Neznamená to ale, že komisaři by se neměli komunikaci s občany věnovat vůbec,“ dodal Sørensen, který zároveň vyjádřil naději, že řecká krize pomůže Komisi „zvýšit zájem evropských médií o evropská témata.“
Snaha Clause Sørensena zapojit členské státy a jejich občany do diskuse o budoucnosti Evropské unie jde ruku v ruce s dlouhodobým úsilím Evropské komise přiblížit se občanům a co nejvíce komunikovat evropské záležitosti veřejnosti.
Evropská komise v minulosti spustila několik iniciativ, které měly jednoznačný cíl – vyvolat mezi Evropany zájem o evropské dění a zvýšit jejich důvěru v unijní instituce.
V roce 2005 byl v reakci na institucionální krizi po zamítnutí evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku představen tzv. Plán D pro demokracii, dialog a diskusi a o rok později spatřila světlo světa bílá kniha o Evropské komunikační politice (EurActiv 2.2.2006).
Rok před volbami do Evropského parlamentu, které se konaly vloni v červnu, Evropská komise zahájila další iniciativu v podobě online diskusního fóra s názvem „Debate Europe“, jejímž smyslem bylo zapojit občany do diskusí o budoucí podobě EU a zjistit jejich názory na nejrůznější výzvy, kterým EU čelí.
V této souvislosti je třeba zmínit i kanál Evropské komise na YouTube a přepracování oficiálního webu EU tak, aby byl veřejnosti srozumitelnější(EurActiv 21.9.2009).
Mezera mezi „starými“ a „novými“ členskými státy
Vedle nutnosti zlepšit komunikační strategii EU vůči svým občanům se jako další velké téma bruselské diskuse ukázala být mezera, kterou v komunikaci s občany mají mezi sebou některé členské státy.
„Zapojování občanů do veřejné diskuse o jakémkoliv tématu nikdy ve střední a východní Evropě (SVE) nepřekročí 10-12 % celkové populace,“ argumentovala Rayna Gavrilova, výkonná ředitelka bruselské nadace Trust for Civil Society in Central and Eastern Europe, která dodala, že „ze SVE proudí neskutečná řada báječných nápadů a iniciativ, ale jejich autory je pořád těch stejných 10-12 % aktivních občanů.“
Podle Bulharky se Evropané do diskusí zapojují pouze tehdy, pokud se mohou s probíraným tématem identifikovat. „Přeceňujeme atraktivnost racionálních argumentů,“ vysvětlila a dodala, že evropská témata musí být „konkrétní“ a „schopna u občanů vyvolat empatii“.
Další radou je prezentace výsledků debaty. „Jestliže lidé neuvidí výsledek svého podílu v diskusi, podruhé se již nezapojí,“ řekla Gavrilova.
Účastníci diskuse se také shodli na tom, že něco podobného platí i o mladých lidech. Tato skupina občanů bude o budoucnosti Evropské unii debatovat jen tehdy, pokud bude přesvědčena o tom, že její slovo může něco změnit.
„Mladí ve věku od 16 do 25 let čelí velké řadě nejrůznějších výzev a poslední věc, kterou se zabývají je politika,“ uvedl například Jonas Dreger z European Youth Parliament.
