inzerce
Evropská rada v Kodani v prosinci 2002 stanovila, že je v zájmu EU podporovat kolem svých hranic prstenec dobře spravovaných přátelských zemí, s nimiž lze udržovat úzké vztahy založené na spolupráci. V březnu 2003 rozpracovala Evropská komise tuto politiku ve sdělení „Širší Evropa – sousedství: nový rámec vztahů s našimi východními a jižními sousedy“ (noví sousedé po rozšíření – Ukrajina, Bělorusko a Moldávie, dále Rusko a Středozemí – tj. země Barcelonské deklarace), ve kterém nabídla nový model vztahů se sousedními zeměmi EU. Hlavním cílem tohoto plánu je „přístup k výhodám EU bez účasti v jejích institucích“, tzn. idea rozšíření čtyř základních svobod na tyto partnerské země za předpokladu uvedeného omezení, dalším pak samozřejmě bezpečnost.
Co obsahuje včerejší balíček? Strategický dokument shrnuje principy, geografický rozsah a metodologii implementace ENP. Definuje také postup spolupráce v ekonomické, sociální a obchodní oblasti a energetice. Dalším bodem je nový fond Evropský nástroj sousedství (European Neighbourhood Instrument, ENI), který bude mít do roku 2006 k dispozici 255 milionů eur. V rámci dalšího rozpočtového rámce, tj. od roku 2007, by se tyto prostředky měly navýšit až na 800 milionů eur ročně. ENI bude financovat přeshraniční projekty mezi členskými zeměmi EU a nečleny. Součástí balíčku jsou také zprávy o jednotlivých zemích, které shrnují stadium implementace bilaterálních dohod a souvisejících reforem. Komise chce momentálně aktivně pracovat především se státy, které už s EU spojují asociační dohody nebo dohody o partnerství a spolupráci. Komise dále navrhuje nabídnout každé z těchto zemí „akční plán", jehož rozsah se bude lišit v závislosti na situaci v dané zemi a úrovni vzájemných vztahů.
Nejúčinnějším nástrojem, kterým EU může ovlivňovat politické a hospodářské dění v sousedních zemích, jsou vyhlídky na členství. V tomto smyslu ale připadá v úvahu patrně už pouze Bulharsko, Rumunsko, Turecko a země západního Balkánu. Komisař Verheugen včera uvedl, že země, které spadají do sousedské kategorie, tj. ENP, nemají ve střednědobém výhledu možnost uvažovat o členství v EU. „Je jasné, že západní hranice bývalého Sovětského svazu s výjimkou baltských států bude na dlouhou dobu východní hranicí Evropské unie," dodal. Všechny evropské země ale mohou přihlášku do Unie podat. „Přece nevíme, jak bude Evropa vypadat za 20 let," uvedl Verheugen.
Největším problémem ENP jsou vztahy s Běloruskem. Komise podporuje kontakty s občanskou společností a činnost nevládních organizací, ale odmítá oficiální kontakty s prezidentem Alexandrem Lukašenkem a jeho vládou. Za obnovení vztahů s Minskem lobuje Polsko. Zákaz kontaktů s běloruskou administrativou platí v EU od roku 1997. Polsko, které s Běloruskem sousedí, si ale přeje s touto zemí standardní vztahy.
