Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Komise zjišťuje, zda se v Polsku hroutí právní stát. Nakročila k formálnímu mechanismu


Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans; zdroj: Evropská komise

13.01.2016
Evropská komise žádá po polské vládě, aby vysvětlila změny okolo ústavního soudu a mediálního zákona. Chce zjistit, jestli v zemi nedochází k porušování zásad právního státu. Brusel tak zahajuje předběžnou fázi formálního mechanismu, který má případné problémy odstranit dříve, než by zemi hrozily sankce. Po Varšavě chce v této chvíli především informace.

inzerce

Evropská komise dneškem zahajuje formální dialog s Varšavou kvůli dění okolo polského ústavního soudu a novele mediálního zákona.

První místopředseda Frans Timmermans dostal na dopoledním jednání kolegia komisařů mandát k tomu, aby polské vládě poslal dopis. Brusel by měl vyjasnit, co mu na aktuálním vývoji v Polsku vadí, Varšava by zase měla předložit důkazy o tom, že v zemi nedochází k porušování zásad právního státu.

Takový dialog je předběžnou fází takzvaného postupu na ochranu právního státu, který Komise vytvořila v roce 2014.

„Cílem tohoto procesu je vyjasnit si fakta na základě objektivních informací, posoudit situaci do větší hloubky a zahájit s polskými úřady dialog bez toho, abychom předem rozhodovali o dalších možných krocích,“ řekl dnes Timmermans na tiskové konferenci.

Na postupu se podle něj shodlo celé kolegium, což by znamenalo, že rozhodnutí musela podpořit i komisařka pro vnitřní trh, průmysl a podnikání Elżbieta Bieńkowska, kterou do Komise nominovala předchozí polská vláda.  

Pokud se oběma stranám nepodaří dosáhnout smírného řešení, může Komise zaslat Varšavě formálnější stanovisko. Pokud ani na něj nedostane uspokojivou odpověď, může ve druhé fázi vydat doporučení, na jehož základě by musela polská vláda do určeného data odstranit problémy, na které by Brusel upozornil.

Kdyby to neudělala, může Komise navrhnout aktivaci článku 7 Lisabonské smlouvy. To by mohlo nakonec vést až k omezení polských hlasovacích práv v Radě EU. Procedura ovšem musí probíhat v součinnosti s ostatními členskými zeměmi i Evropským parlamentem, a jak už psal EurActiv včera, sankce vůči Polsku by mohl zablokovat maďarský premiér Viktor Orbán.

Ke spuštění mechanismu podle článku 7 v EU zatím nikdy nedošlo.

Pojďme si to vyříkat

Komise se má k vývoji v Polsku znovu vrátit v polovině března. Do té doby lze očekávat čilou výměnu názorů mezi oběma stranami. Polští představitelé v minulých týdnech několikrát prohlásili, že se v jejich zemi neděje nic protiprávního a že jsou Komisi ochotni vše vysvětlit.

„Polsko bylo neprávem obviněno z věcí, které v naší zemi neexistují – z porušování principů právního státu. To není pravda. Demokracii se v Polsku daří dobře,“ řekla dnes médiím polská premiérka Beata Szydłová.

Místopředseda Komise Timmermans se chce nyní co nejdříve sejít s polským ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem, vyplývá z části dopisu, kterou na Twitteru zveřejnil bruselský zpravodaj Financial Times Peter Spiegel.

Na současné problémy pravděpodobně přijde řeč i při první oficiální návštěvě polského prezidenta Andrzeje Dudy v Bruselu, která je naplánována na pondělí.

<

Co vlastně Komisi vadí?

Evropská komise ve svém vysvětlujícím materiálu upozorňuje na dění kolem polského ústavního soudu. Především na něj se také soustředila dnešní debata kolegia.

Těsně před říjnovými volbami rozhodla končící vláda Občanské platformy a Polské lidové strany o obsazení pěti křesel odcházejících ústavních soudců. Dvěma z nich ovšem končily mandáty až poté, co vláda ukončila své působení.

Nová vláda strany Právo a spravedlnost pak v polovině listopadu přišla s doplněním zákona o ústavním soudu, který jí umožnil nominaci všech pěti soudců anulovat a jmenovat soudce nové. Dodatek také zkrátil funkční období předsedy a místopředsedy tribunálu.   

Rozhodnutí ústavního soudu ze začátku prosince pak ukázalo, že odcházející vláda byla oprávněna nominovat tři soudce namísto těch, jejich mandát končil ještě během jejího působení. Neměla však už právo jmenovat další zmíněné dva. Proto bylo podle soudu v pořádku, že těmto dvěma soudcům nová vláda nominaci zrušila. Neměla už však právo udělat to s nominací třech soudců jmenovaných v souladu s předpisy.

Prezident Duda však přijal přísahu od všech pěti nových soudců. Rozhodnutí soudu tak nebylo vyslyšeno.

Kromě toho legislativa vytvořená novou vládou ztížila rozhodování soudu o nově přijímaných zákonech, píše Evropská komise. Bruselská exekutiva upozornila také na změny v mediálním zákoně, které dávají vládě větší kontrolu nad veřejnoprávní televizí a rozhlasem.

Dialog nezačíná od nuly

Aktuální dopis není prvním, který místopředseda Komise do Varšavy poslal. Kvůli dění okolo ústavního soudu se na polskou vládu – konkrétně na ministerstvo zahraničí a spravedlnosti – obrátil těsně před Vánoci. Mimo jiné vládě doporučil, aby kvůli změnám konzultovala Benátskou komisi Rady Evropy, která sleduje dodržování evropských standardů při změnách v národních ústavách.  

„Polská vláda požádala o přezkum ze strany Benátské komise 23. prosince, ale v legislativním procesu pokračovala dříve, než názor Benátské komise obdržela,“ konstatuje Brusel.  

Na konci prosince obdrželi oba ministři ještě dopis kvůli mediálnímu zákonu, na který dostala Komise odpověď 7. ledna. Polská vláda v ní odmítla, že by měla novela zákona jakýkoliv dopad na pluralitu médií. Na dopis ohledně ústavního soudu pak dostala Komise odpověď předevčírem.

Autor: Adéla Denková

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top