inzerce
Ministři pro životní prostředí s nejvyšší pravděpodobností zítra přijmou návrh na jednostranné snížení emisí skleníkových plynů o 20% do roku 2020 (oproti roku 1990, který je referenčním rokem v Kjótském protokolu), jenž Komise představila 10.ledna 2007.
Avšak se závěry, které tradičně přijímá všech 27 ministrů jednomyslně, jsou některé země nespokojené. „Maďarsko a Polsko se obávají závazné povahy cílů,“ uvedl podle EurActiv.com nejmenovaný bruselský úředník.
Je ale pravděpodobné, že neshody se na poslední chvíli zmírní díky podpoře zbývajících členských států. V podobném závěru, který ministři energetiky přijali v polovině minulého týdne se říká, že Rada „podporuje celkové ambiciózní cíle EU na omezení emisí skleníkových plynů do roku 2020 jako klíčovou součást globálního úsilí“ o omezení globálního oteplování.
Závěry, které ministři přijmou, budou poté předloženy ke konečnému schválení čelním představitelům EU, kteří se sejdou ve dnech 8.-9.března v Bruselu. Konkrétní legislativní návrhy Komise připraví později v průběhu roku.
Podle výše uvedeného zdroje bude většina členských zemí EU souhlasit se zvýšením 20% „jednostranného“ cíle na 30% za předpokladu, že bude dosaženo mezinárodní dohody o snižování emisí ve všech vyspělých zemích včetně Spojených států. Švédsko a Dánsko dokonce podporují návrh stanovit tento cíl jako právně závazný, ačkoliv v tomto postoji zůstávají osamocené.
Finsko na počátku února vyjádřilo nad návrhem Komise své „pochybnosti“, ale dodalo, že plánu nebude bránit. „Finsko není přesvědčeno o tom, že stanovení jednostranného cíle urychlí vyjednávání a chápe model jako příliš komplikovaný,“ uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskovém prohlášení.
Ministři EU mají zítra jednat i o sdílení nákladů omezování emisí oxidu uhličitého – tj. o tom, o kolik musí jednotlivé země v rámci jednotného evropského cíle omezit své emise. Finský ministr průmyslu Mauri Pekkarinen se obává, že dopady budou pro jeho zemi neúměrné.
