inzerce
Vláda se po dlouhém nočním vyjednávání rozpadla v sobotu ráno, uvedla agentura Reuters. Z koalice odešla Strana práce, jejíž lídr Wouter Bos ostře odmítl ponechat v Afghánistánu menší kontingent vojáků i po roce 2010, jak požádalo Nizozemce NATO. Znamenalo to konec již čtvrté vlády, v jejímž čele za posledních osm let stanul Jan Peter Balkenende, předseda nejsilnější strany - Křesťanskodemokratické výzvy (CDA).
Politici občanům před volbami slíbili, že vojáky stáhnou do konce roku 2010. Teď však Balkenendeho strana chtěla závazek porušit a vyhovět prosbě NATO. Nakonec včera odstupující premiér prohlásil, že k odchodu vojáků do konce letošního roku nejspíš skutečně dojde. Toto vyjádření zřejmě ovlivnily průzkumy veřejného mínění, které hrají do karet Balkenendeho politickým rivalům.
Vojáci by měli začít odcházet z afghánské provincie Urzugán letos v srpnu. Balkenende varoval, že tento krok povede ke zhoršení mezinárodního statutu Nizozemska. „Obraz naší země v zahraničí rozhodně nevzkvétá. Nerozumějí tomu, co děláme,“ řekl. „Ve chvíli, kdy jako první a jediná země oznámíme, že končíme svoji činnost do konce roku 2010, vyvolá to u ostatních aliančních partnerů otázky, a to mě mrzí,“ dodal odstupující premiér.
Voliči vojáky v Asii nechtějí
První průzkumy veřejného mínění napovídají, že se občané s krokem socialistů ztotožňují a vítají pád vlády i ukončení afghánské mise. Průzkum agentury Maurice de Hond ukázal, že by si socialisté ve srovnání s preferencemi z minulého týdne ve volbách polepšili. Získali by ve Sněmovně o čtyři křesla víc než současných 19. Balkenendeho křesťanští demokraté by sice o jeden mandát přišli (měli by 25 křesel), stále by však zůstali nejsilnější stranou. Sám Balkenende má ale mnohem menší veřejnou podporu než jeho strana jako celek. Jako příštího premiéra by jej uvítalo pouhých 16 % občanů.
Dnes se mají lídři stran z padlé vlády sejít s královnou Beatrix a projednat s ní další postup. K předčasným volbám dojde zřejmě v květnu či červnu, do té doby se ale strany utkají v obecních volbách, které proběhnou 3. března. Balkenende řekl, že nizozemská ústava nabízí i tu možnost, že by parlamentní volby proběhly až v řádném termínu, tedy v květnu 2011. Dodal však, že takové rozhodnutí by bylo záležitostí královniných poradců a politických vůdců v parlamentu.
„Budeme mít nové volby, nastoupí nová vláda a před tou bude stát úkol posílit Nizozemsko. Pojďme se o to společně snažit,“ prohlásil Balkenende.
Rozpočet vs. Afghánistán
Šéf Strany práce a ministr financí Wouter Bos usiluje o to, aby se hlavním volebním tématem nestal Afghánistán, ale státní rozpočet. „Myslím si, že to bude v příštích měsících velké téma,“ řekl Bos v sobotním interview pro stanici Nova. Kolem dvaceti ekonomů má brzy předložit zprávu o stavu veřejných financí. Na snížení deficitu, který se letos podle odhadů vyšplhá až na 6 % HDP, je nutné někde získat 40 miliard eur. Nizozemci už ostatním členským státům Unie slíbili, že schodek mezi lety 2011-2013 každoročně sníží o 50 až 75 %.
Nová vláda bude muset balíček o rozpočtu na rok 2011 předložit do 21. září, což znamená poměrně krátký čas na přípravu. Bos však tvrdí, že je většina práce již hotová.
„Rozpočet na rok 2011 je v zásadě připravený. Když jsme přijímali opatření na krizový rok 2010, prozíravě jsme řešili i rok 2011,“ prohlásil Bos.
