Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

PŘEHLED: Jak se země EU dívají na Cameronův návrh omezovat sociální dávky?

(en)

zdroj: Shutterstock; autor: Drop of Light

10.02.2016
Příští týden by se měli evropští politici na summitu dohodnout na řešení britských požadavků na změny ve fungování EU. Podle očekávání zůstává nejcitlivější otázkou plán na omezování britských sociálních dávek pro pracovníky z jiných členských zemí. Jak se k návrhu staví ostatní státy?

inzerce

Týden před bruselským summitem, na kterém se může rozhodnout o balíčku reformních návrhů Spojeného království, zůstávají k dojednání hlavně detaily týkající se přístupu občanů z jiných členských zemí k britskému sociálnímu systému.

Podle doposud dojednaného kompromisu by měla mít Británie – a s ní i jiné členské země – možnost dočasně omezit přístup pracovníků z jiných členských států k sociálním výhodám, které její systém nabízí. K takovému kroku by bylo možné přistoupit, pokud by výrazný příliv pracovníků z jiných zemí ohrožoval sociální systém daného státu.

Itálie: Debata o Brexitu posílila separatistické tendence politických stran Liga Severu a Hnutí pěti hvězd.

Další návrh se týká přídavků na děti, které zůstávají v domovských zemích přicházejících pracovníků. V zemi, kde lidé pracují, by sice příspěvky na děti dostávali, jejich výše by ale byla indexována podle přídavků v domovské zemi.  

Na řešení britských návrhů se premiér David Cameron prozatím dohodl s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Oba politici však musí celou věc finálně dojednat s ostatními evropskými lídry. S balíčkem pak Cameron předstoupí před britské voliče, kteří mají v referendu rozhodovat o setrvání v EU.

Žádná ze členských zemí nechce kvůli požadavkům Spojeného království vyvolávat příliš velké rozbroje. Členové Unie totiž stojí o to, aby mezi nimi jeden z nejsilnějších států zůstal.

Před jednáním Evropské rady by se tak měly především doladit podrobnosti fungování zmíněného „záchranného mechanismu“. Jednat by se mělo například o tom, na jak dlouho bude možné volný pohyb pracovníků omezit.

Pozice členských zemí

Francie a Německo

Očekává se, že Paříž a Berlín budou na summitu zastávat podobné postoje. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande se v neděli setkali ve Štrasburku, kde se mimo jiné zabývali právě Cameronovými požadavky.

Hollandova reakce na Tuskův návrh společných řešení byla spíše chladná. Prezident však žádá, aby se členské státy na všech aspektech balíčku dohodly ještě před summitem, a v Bruselu už se pak na schůzce nemusely provádět žádné změny.

Zároveň Francie pohrozila Britům, že když se v letošním referendu rozhodnou pro vystoupení z EU, může země očekávat větší množství migrantů. Případný Brexit by prý mohl znamenat konec dvoustranné dohody z roku 2003, na základě které mohou britské úřady příchozí osoby kontrolovat ještě na francouzském území, a tak regulovat množství lidí přicházejících přes Lamanšský průliv.

Této myšlenky se ostatně o víkendu chopil i Cameron, který chce Brity přesvědčit, aby hlasovali pro setrvání v EU.

Pokud jde o otázku sociálních benefitů, podle spolkové ministryně práce a sociálních věcí Andrey Nahlesové je pro Německo nepřekročitelnou hranicí zachování volného pohybu a nediskriminačního přístupu.                

Zároveň prý chce Berlín najít takové řešení, které by britský problém se sociálními dávkami pro pracovníky z jiných zemí vyřešilo.

Itálie

Ani italský premiér Matteo Renzi si nepřeje odchod Spojeného království z EU. S Cameronem se shodne na potřebě změnit fungování Unie, podobně jako řada jiných politiků je ale obezřetný v otázce sociálního systému. Ve Velké Británii v současné době žije asi 200 000 Italů, z toho polovina v Londýně.

I kvůli nim se Řím obává Brexitu. Předpokládá se totiž, že takový vývoj by znamenal ztrátu jednoho až tří milionů pracovních míst, a tak by se desítky tisíc Italů vrátily domů. Ti, kteří by chtěli v Británii zůstat, by museli žádat o povolení k pobytu a pracovní povolení. To by se naopak týkalo i 20 000 Britů žijících v Itálii a samozřejmě i lidí z jiných zemí, kteří se přestěhovali do Spojeného království.

Dalším konkrétním dopadem, kvůli kterému si EU vystoupení Británie nepřeje, jsou případné následky pro podniky z jiných zemí, které by se například musely v budoucnu řídit na britském trhu odlišnými pravidly.

Speciálně v Itálii budí obavy ještě jedna otázka. Debata o Brexitu totiž posílila separatistické tendence politických stran Liga Severu a Hnutí pěti hvězd, které by se v rámci Itálie nechaly rády inspirovat k podobnému referendu, jaké chystají Britové v rámci EU.  

 

Visegrádské země

Středoevropské země drží vůči britským požadavkům podobné pozice. Společně se koordinují i před nadcházejícím summitem. V pondělí se v Praze schází summit V4, který by se měl vedle migrační krize zabývat i Británií. V úterý pak za premiérem Bohuslavem Sobotkou přijíždí předseda Evropské rady Tusk, jehož úkolem bude najít mezi všemi evropskými státy konečný kompromis.

Pro Česko je důležité, že by se omezení přístupu k sociálním dávkám měla týkat jen nově příchozích pracovníků, a ne těch, kteří už ve Spojeném království jsou. Vládu také budou zajímat zmíněné detaily „záchranného mechanismu“.

Podobně se na věc dívá Slovensko. „Kdyby Británie opustila EU, byla by to velká ztráta pro obě strany. Proto vítám kompromis, který předložil Donald Tusk,“ řekl slovenský premiér Robert Fico po jednání s Cameronem minulý týden.

„Některá opatření, která dokument zahrnuje, ale ještě budou potřebovat objasnění,“ dodal.

Polsko: Vládní PiS je politický partner konzervativců, zároveň jsou Poláci největší skupinou pracovníků z jiných zemí, kterou v Británii najdeme.

Ve zvláštní pozici se nachází polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Ta je na jedné straně politickým partnerem britských vládních konzervativců, se kterou sdílí i stejnou frakci v Evropském parlamentu (Skupina Evropských konzervativců a reformistů – ECR).

Zároveň tvoří Poláci mezi pracovníky z jiných členských zemí v Británii největší skupinu (obvykle se uvádí číslo okolo jednoho milionu). Proto Varšava odmítá jakoukoliv diskriminaci svých občanů žijících ve Spojeném království.

Do třetice se polská vláda nechce zbytečně kriticky stavět k návrhu předloženém Tuskem, který je sice bývalým předsedou současné opoziční strany Občanská platforma, ale přeci jen býval polským premiérem.

Podobně jako země Visegrádu se o vyřešení otázky sociálních příspěvků zajímají i Rumunsko a Bulharsko.

„Spojené království patří do Evropské unie, a proto jsme otevřeni hledání takových řešení, které Británii uspokojí. Tato řešení však nesmí mít dopad na základní práva a svobody,“ uvedla v prohlášení rumunská vláda.  

Podle jednoho z bulharských diplomatů je důležité, aby byla případná omezení přístupu k sociálním dávkám časově omezena a aby byl brán zřetel na finanční příspěvky pracovníků do systému. Podobně jako další země si i Bulharsko přeje, aby se nová pravidla nevztahovala na pracovníky, kteří už v Británii jsou.

A co Sever?

Kriticky se k návrhu na omezení sociálních výhod na britském pracovním trhu staví i Švédsko. Švédský premiér Stefan Löfven o tom v Londýně hovořil minulý týden.

„Diskutovali jsme jak v rámci EU, tak s Cameronem o tom, že v Evropě potřebujeme takový vývoj, který dá evropským pracovníkům lepší podmínky, ne horší podmínky,“ uvedl.

Zato Dánsko se na myšlenku omezování sociálních benefitů dívá příznivě.

„V EU potřebujeme rozumný hlas, a to Velká Británie je. Podporujeme balíček, který byl Spojenému království nabídnut. Podporuji všechny návrhy týkající se sociálních dávek,“ uvedl dánský premiér Lars Løkke Rasmussen na páteční tiskové konferenci po jednání s Cameronem.

Autor: Adéla Denková s využitím EurActiv.com.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top