inzerce
Málokterá mezinárodní obchodní dohoda kdy vyvolala takový zájem veřejnosti jako ACTA (z angl. Anti-Counterfeiting Trade Agreement; Obchodní dohoda proti padělkům), která usiluje o striktnější ochranu duševního vlastnictví. Proti smlouvě nebrojí pouze počítačoví piráti pomocí cílených internetových útoků, ale v Evropě se množí i veřejná protestní shromáždění. Odpůrci se hrozí zejména omezení svobod na internetu a zásahů do soukromí uživatelů.
Již v době podepisování smlouvy byly napadeny vládní weby ve Francii a USA a útočníci zasáhli například i stránky litevské centrální banky. Ve čtvrtek ráno na sebe opět upozornili čeští hackeři dočasným vyřazením internetových stránek ODS z provozu. Toho samého dne se na demonstraci v Praze sešly stovky lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ACTA.
„Změny, které by ACTA přinesla, jsou neslučitelné s Listinou základních práv a svobod,“ odůvodňuje protest předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. „Musíme dát jasně najevo, že zákony nesmí psát korporace nahrávacího průmyslu a další lobby,“ dodává.
Jak informuje polská redakce EurActivu, silnější vzedmutí proti smlouvě zažívá i Polsko. Svět nedávno obletěly fotografie polských poslanců, jak si zakrývají tváře stylizovanými bílými maskami s knírem, symbolem protestního hnutí Anonymous, jehož zastánci se často k internetovým útokům přiznávají.
Masky mají představovat tvář katolického rebela Guye Fawkese, který se na počátku sedmnáctého století pokusil spáchat atentát na anglického krále Jakuba. Stejnou, ač předpokládejme větší, škrabošku chce polská politická strana Paliot vyvěsit na hlavu třiatřiceti metrové sochy Ježíše Krista na západě země.
Útoky ze strany hackerů nicméně neminuly ani Německo či Slovensko, které svůj podpis k dohodě nepřipojily. Vláda Spolkové republiky ale slíbila, že tak brzy učiní a ACTA ratifikuje ještě letos.
Slovenskou politickou scénu však zmítají pochybnosti. Podle deníku Sme by mohl náš východní soused celý projekt ACTA svým odmítnutím zastavit. Když se jeden stát Evropské unie postaví proti podpisu, smlouva se stane obecně neplatnou. Navzdory tomu internetoví piráti minulý týden napadli web slovenské vlády.
Ad ACTA a potichu
Česká republika smlouvu podepsala společně s dalšími jednadvaceti státy Evropské unie minulý týden v Tokiu (EurActiv 27.1.2012). Iniciátorem dohody jsou Spojené státy a Japonsko, které jsou považovány za světově nejvýznamnější držitele práv k duševnímu vlastnictví. O mezinárodní smlouvě vyjednávají již od roku 2006. Kromě zmíněných zemí se připojily třeba i Austrálie, Kanada, Jižní Korea, Maroko, Singapur a Nový Zéland.
Cílem ACTA je vytvořit mezinárodně platná pravidla tak, aby bylo posíleno dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví. To v praxi nezahrnuje jen prostřednictvím internetu sdílené soubory s hudbou nebo filmy, ale stejně tak boj proti zneužívání ochranných známek nebo šíření padělků různého druhu, třeba falešných léků či napodobenin značkového oblečení.
Schvalovací proces však ještě čeká dlouhá a nejistá cesta. Proti smlouvě se například v českém parlamentu, který ji nyní musí ratifikovat a předat k podpisu prezidentovi republiky, zvedá kritika mezi poslanci z vládní koalice i opozičních řad. Dohodu ale ještě před tím musí schválit Evropský parlament a ani tam to, zdá se, nebude mít lehké.
Kontroverze mimo jiné budí fakt, že jednání probíhala několik let tajně, proti čemuž na počátku roku 2010 protestovala česká europoslankyně Zuzana Roithová (EPP). Evropský parlament její námitky tehdy podpořil. Přestože byl díky tomuto úspěšnému tlaku alespoň pro poslance odhalen první návrh smlouvy, rozhovory nadále probíhaly za zavřenými dveřmi.
Roithová nicméně není spokojena ani s finální dohodou.
„Vážný problém je to, že signatáři budou moci zavést na hranicích kontroly digitálního obsahu přenosných elektronických médií. ACTA měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu a nikoliv na šikanování občanů,“ uvedla na svých internetových stránkách.
Prověřování a následné zabavení elektronických zařízení na hranicích je jedním z hlavních „strašáků“, na který odpůrci smlouvy ve své kritice poukazují. Přestože by dohoda neměla toto opatření podle většiny předběžných zpráv přímo zavádět, signatářským zemím to umožňuje. „Záleží na EU a členských státech, v jakém rozsahu budou nepovinná ustanovení přijata do směrnic a zákonů a jak budou také prováděna v praxi,“ potvrzuje europoslankyně.
Nebezpečně vágní?
Evropská komise hájí dohodu argumenty, že neobsahuje skoro nic, co by musely evropské státy přijmout a nebo co už by nebylo součástí jejich (nebo unijní) legislativy. Evropanů by se tak neměla nijak dotknout.
Komise tvrdí, že dohoda má naopak hájit konkurenceschopnost evropských podniků tím, že zavádí vyšší standardy ochrany osobního vlastnictví i pro neevropské signatáře. Kupříkladu již dnes je v Evropské unii možné uzavřít servery s ilegálně poskytovaným obsahem, což však neplatí o mnoha asijských státech.
Evropská komise vnímá schválení ACTA i jako součást opatření, jak bojovat s nezaměstnaností. Podle ní evropské firmy přicházejí o osm miliard eur ročně jen kvůli nelegálnímu sdílení hudby a filmů a padělkům.
Kritici namítají, že pozitivní dopad na obchod bude ve skutečnosti velmi omezený. To protože se ke smlouvě zatím nepřipojily Čína či Indie, zdaleka největší dodavatelé napodobenin na evropský trh.
„Dohoda, která byla v naprosté tichosti vypracována a podepsána by mohla být dobrým krokem, kdyby jejími signatáři byly i další země, kde dochází k porušování práv nejvíce,“ řekl EurActivu Vladimír Smejkal, soudní znalec a odborník na právo duševního vlastnictví a internetu.
To však není zdaleka jediný důvod. Podle Smejkala ACTA obsahuje řadu drobných ustanovení, „která mohou založit nadřazenost práva duševního vlastnictví nad právem vlastnickým obecně, jakož i nad právem na ochranu osobnosti a projevů osobní povahy.“
Zároveň se rýsují obavy nad neurčitostí, s jakou je smlouva formulována. Skrze vágní věty, které se týkají zejména termínu „komerční sdílení“, se podle nich můžeme dočkat i blokování nepohodlných webů na základě pouhého podnětu nebo odpojování jednotlivců i organizací od internetu. Kritici proto varují před nebezpečím státní cenzury. Evropská komise možnost, že by díky ACTA bylo možné odpojit internet nebo vyřadit stránky, rázně odmítá.
Podle mnoha odpůrců smlouvy, kteří považují za žádoucí duševní vlastnictví na internetu lépe chránit, není zavádění žádné nové legislativy v Evropské unii zapotřebí. Coby problém spíše vnímají, jak obtížné je v kyberprostoru vymáhat zákony, které jsou platné a dostatečně tvrdé již dnes.
Internetová petice proti schválení dohody a za zachování internetových svobod získala od svého vzniku na konci ledna více než milion podpisů. Jakmile dosáhne dvou milionů, organizátoři ji odešlou poslancům Evropského parlamentu, v jejichž rukou momentálně leží další osud ACTA.
Stanoviska:
„Dohoda ACTA je klasickým příkladem toho, jak dobrými úmysly je dlážděna cesta do pekel,“ sdělil EurActivu soudní znalec ve věci duševního vlastnictví Vladimír Smejkal. Ďábel je přitom podle něj skrytý v detailu. „Především není pravdou, že si signatáři mohou vybrat, co z ní (smlouvy) realizují. Hned v čl. 2 se říká imperativně: ‚Každá smluvní strana uvede v účinnost ustanovení této dohody,‘“ upozornil. Stát si tedy může zvolit postup naplnění, ale už ne účinek, ke kterému má smlouva vést.
„Nemyslím si, že by v této podobě měla být ratifikována, a to nejen u nás, ale kdekoliv na světě. Je třeba provést revizi, znovu zvážit otázky přiměřenosti a znění dohody upravit tak, aby byla obecně přijatelná,“ dodal profesor Smejkal.
Europoslankyně Zuzana Roithová (EPP) tematiku dlouhodobě sleduje a rozhodla se pro schválení ACTA v Evropském parlamentu nehlasovat. „ACTA měla být zaměřena na postih pirátství komerčního rozsahu, a nikoliv na šikanování občanů,“ prohlásila s odkazem na možnost zavádět opatření na hranicích. Přislíbila, že bude „velmi intenzivně usilovat o to, aby se pro občany na území EU takové praktiky nezaváděly.“
„Mezi pozitiva této smlouvy patří zvýšení standardů v některých signatářských zemích (např. Maroko, Mexiko), sjednocení úrovně některých technických definic a především oslabení velkoobjemového komerčního pirátství,“ připustila europoslankyně. Roithová uvedla, že země s největším objemem neoprávněného kopírování ke smlouvě nepřistoupily, a ACTA tak prý průlom v ochraně duševního vlastnictví přinést nemůže.
