inzerce
Včera večer se v bělehradských ulicích rozezněly trubky aut a objevily se ohňostroje. Srbové totiž slavili zatčení nejhledanějšího válečného zločince současnosti hned po vůdci teroristické sítě al-Káida bin Ládinovi Radovana Karadžiče. Ten byl obviněn haagským tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii, že vedl jednotky, které ve městě Srebrenica v roce 1995 povraždily téměř 8000 Bosňáků, především muslimů. Bývalý bosensko-srbský velitel měl podle soudu k masakru dát rozkaz proto, aby „zastrašil a demoralizoval“ civilní obyvatelstvo nepřítele. Karadžić je mimo jiné také obviněn z používání několika set příslušníků mírových jednotek modrých přileb jako živých štítů a to při náletech na Sarajevo v květnu a červnu 1995.
Žalobce haagského tribunálu Serge Brammertz zprávu přivítal. "Kolegové v Bělehradě mě informovali o úspěšné operaci, která vedla k zatčení Radovana Karadžiče," sdělil Brammertz. Zadržení bývalého armádního velitele při té příležitosti označil za přelomový okamžik. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun si myslí, že Karadžičovo zatčení je "rozhodným krokem k ukončení beztrestnosti" válečných zločinců z balkánských válek v 90. letech. "Je to historický okamžik pro všechny oběti, které čekaly třináct let, než se bude Karadžić zodpovídat justici," řekl šéf OSN. Ne u všech však vyvolávalo Karadžičovo zatčení ovace. Značná část Srbů bývalého armádního velitele totiž stále považuje za národního hrdinu.
Karadžić veškerá nařčení vždy popíral a už od podepsání Daytonského míru v roce 1995 se skrýval před spravedlností. Haagskému tribunálu se roky nedařilo přesvědčit srbskou vládu, aby vyvinula soustředěné úsilí k zatčení bývalého armádního velitele. Soudnímu procesu před tribunálem pro válečné zločiny však neunikl Karadžičův nadřízený, bývalý jugoslávský prezident Slobodan Milošević, kterému ale v Haagu selhalo srdce několik dní před vynesením závěrečného verdiktu.
Tlak na vyhledání Radovana Karadžiče se začal zvyšovat po té, co byly v roce 2005 odtajněny videonahrávky, na kterých srbští vojáci operující ve Srebrenici popravují tamní civilisty. Unie také dočasně pozastavila přístupové rozhovory se Srbskem do té doby, než bude ochotno vydat haagskému tribunálu válečné zločince. Podle ministra zahraničí Francie, která v současnosti předsedá sedmadvacítce, Bernarda Kouchnera byla „hlavní překážka k cestě do EU pro Srbsko odstraněna.“ Tato informace ovšem neznamená, že Haag a Unie neočekávají zatčení ostatních prominentů bývalého režimu. Další na řadě by mohl být třeba Kadžičův bývalý kolega z vedení srbské armády Ratko Mladić. 
