inzerce
Rakouský ministr hospodářství Martin Bartenstein potvrdil, že Rakousko prodlouží přechodné období do roku 2009. Rakousko před rozšířením neohlásilo, že využije maximální doby na rozdíl od Německa, které to avizovalo již předem.
Co je přechodné období (2+3+2)? První dva roky po přistoupení nových členských zemí je přístup na pracovní trhy stávajících členských států zcela závislý na politice a opatřeních jednotlivých vlád Patnáctky a bilaterálních smlouvách, které mohly být uzavřeny mezi stávajícími a novými členskými zeměmi. Opatření, která jednotlivé země přijmou, nemusí být dána formálně na vědomí Evropské komisi. Na konci tohoto dvouletého období vypracuje Komise zprávu, která bude Radě sloužit jako základ pro přehodnocení funkčnosti přechodných ochranných opatření. Po tomto přehodnocení musí členské země Komisi sdělit, zda bude přechodné období prodlouženo o další tři roky. Volný pohyb pracovních sil by mohl na celém území Unie teoreticky fungovat už koncem roku 2009, ale stávající členské státy mohou Komisi požádat o prodloužení přechodného období o další dva roky. Musí ale prokázat, že by docházelo k závažným distorzím na trhu práce. Požadavek na další prodloužení musí být objektivně oprávněný.
Na koho se vztahuje? Přechodná období jsou zakotvena ve Smlouvě o přistoupení a týkají se České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska. Na občany Malty a Kypru se žádná omezení nevztahují. Ochranná opatření se týkají občanů uvedených zemí, kteří by chtěli uzavřít pracovní smlouvu se zaměstnavatelem se sídlem ve stávající členské zemi. Netýkají se těch, kteří by v zemích Patnáctky chtěli pobývat s cílem studovat nebo se stát osobou samostatně výdělečně činnou. Výjimkou jsou OSVČ poskytující konkrétní druh služeb v konkrétních zemích (například ve stavebním sektoru v Rakousku a Německu).
