inzerce
„Systémy zdravotnictví jsou v otázce měření toho, co dělají a jakým způsobem to dělají, velmi nevýkonné. Schopnost měřit tyto údaje je velmi nízká, zvláště v porovnání se Spojenými státy,“ uvedl manažer projektu Euro Health indexu 2006 Arne Björnberg. „Domníváme se, že je zapotřebí, aby pacienti měli přístup k ke srovnatelným informacím o jednotlivých systémech zdravotnictví,“ dodal v průběhu prezentace výsledků výzkumu, který vytvořil žebříček pětadvacítky členských států z „pohledu spotřebitele“.
Index roku 2006 byl vytvořen za pomoci veřejně dostupných statistik a tzv. měkkých dat (získaných na základě rozhovorů se „spotřebiteli“), která shromáždila soukromá švédská společnost Health Consumer Powerhouse, klade na vrchol francouzský systém, který pokládá za nejvstřícnější v rámci EU, a který je zároveň technicky nejefektivnější a vykazuje největší velkorysost (ta je měřena rozsahem péče, která je hrazena z pojištění). Zdravotní systémy v Nizozemsku, Německu a Švédsku jsou za francouzským v těsném závěsu.
„Ze pohledu spotřebitele je však prostor pro zlepšení v každém systému zdravotnictví“, říká Johan Hjertqvist, prezident Health Consumer Powerhouse. Pro zlepšení vstřícnosti k pacientům udílí index každé členské zemí specifická doporučení ke změně.
Celkový žebříček byl sestaven z 28 indikátorů, které byly rozděleny do pěti kategorií. Každá z těchto kategorií má svého „vítěze“:
- Práva pacientů a informace
- Čekací doba na ošetření
- Výstupy (kvalita)
- Velkorysost systému zdravotnictví
- Léčiva (přístup k novým léčebným metodám, rychlost rozšíření nových léků)
Data, která byla použita pro sestavení indexu nepochází z jednoho roku pro všechny země, jsou vzata z různých let z období 1997 – 2004. Země s nejnovějšími dostupnými daty byly v tomto ohledu mírně zvýhodněné. Každá z pěti kategorií má navíc subjektivní koeficient. Kupříkladu indikátor čekací doby na ošetření se započítává s dvojnásobnou váhou než indikátor velkorysosti systému zdravotnictví.
