inzerce
Druhá největší země Evropy byla tvrdě zasažena hospodářskou krizí. Ukrajina je otevřenou exportně orientovanou ekonomikou, která je závislá na vývozu produktů ocelářského a chemického průmyslu. Pokles ceny a poptávky po těchto produktech na světových trzích zapříčinil pokles výroby o 80%. Výsledkem je rapidně rostoucí nezaměstnanost a chudoba.
V obci Makijivka na jihovýchodě Ukrajiny, v průmyslové Doněcké uhelné pánvi (Donbas), musela největší ukrajinská ocelárna propustit 7,000 lidí. Podle ekonomů spočívá problém Ukrajiny v tom, že oblasti jako Donbas dosud nebyly schopné diverzifikovat své ekonomiky. Guvernér oblasti Vladimír Longvyněnko řekl, že po rozpadu SSSR měla oblast omezit svou závislost na vnějších trzích a vytvořit nové vnitřní trhy a prostor pro střední podniky. Bohužel tak ale neučinila.
Ukrajina je zadlužená. Stát dluží bankám a velkým podnikům. Navzdory opakovaným ujištěním, se ale ukrajinské vládě nedaří naplňovat podmínky Mezinárodního měnového fondu, který není ochotný Ukrajinu zachránit, dokud země nepřijme jasná proti-krizová opatření.
Přijetí proti-krizového plánu ale brání osobní spory prezidenta Ukrajiny Viktora Juščenka a předsedkyně vlády Julie Tymošenko. Západ začal na oba naléhat, aby osobní spory překonali a věnovali se naplňování podmínek MMF, mezi něž patří například revize makroekonomických ukazatelů, postupné zvyšování hranice důchodového věku a zvyšování cen za plyn tak, aby odpovídaly cenám tržním. Po splnění podmínek by Ukrajina mohla získat 16,5 miliard dolarů. Julia Tymošenko doufá, že nové proti-krizové zákony – na jejichž formulaci se MMF podílí – budou ukrajinským parlamentem přijaty už příští týden.
Otázka zní, zda již nebude pozdě. Na dnešek 27. března totiž opoziční proruská Strana regionů Viktora Janukovyče zorganizovala celostátní masové protesty, které jsou podle ukrajinského politologa Viitalyho Baly značně zpolitizované a ohrožují ukrajinskou státnost. Podle analytiků Strana regionů záměrně blokuje jednání parlamentu ve snaze nabýt politickou moc poté, co se hospodářská a sociální situace v zemi výrazně zhorší.
Ukrajinská vláda potvrdila, že o půjčce jedná i s ruskou stranou. Moskva prý nabízí pomoc ve výši 5 miliard dolarů. Na Ukrajině i na Západě panuje obava z rostoucího vlivu Ruska v bývalé sovětské republice.
Ukrajinský vicepremiér Hrihorij Nemyrja na návštěvě v Bruselu prohlásil, že bankrot Ukrajiny by destabilizoval celou Evropskou unii. Reagoval tak na neochotu projednávat ukrajinskou otázku na nadcházejícím summitu G20. Nemyrja vyzval představitele Unie, aby poskytli Ukrajině přístup k nouzovému fondu čítajícímu 25 miliard eur, který je dosud určen pouze pro ty členské státy EU, které nejsou v eurozóně. Dále poukázal na skutečnost, že 30% bankovního sektoru Ukrajiny patří evropským bankám. Mnohým ze 186 ukrajinských bank hrozí v současné době bankrot v důsledku odlivu úspor.
Evropská unie se chystá v květnu spustit projekt Východního partnerství, v němž se výrazně angažuje Česko. To by mělo státům bývalého SSSR přinést významný ekonomický impulz a přiblížit je EU. Unie dále souhlasila s modernizací ukrajinských plynovodů.
