inzerce
Souvislosti:
Vstup dvou balkánských zemí do Unie na začátku minulého roku byl tak říkajíc vstupem s podmínkou. Unie vlády obou států upozorňovala, že pokud chtějí, aby si Bulhaři a Rumuni užívali všechny výhody členství, musí se pustit do zásadních a hlubokých reforem. Především se jednalo o oblast soudnictví a boje s korupcí a v případě Bulharska také o potírání s organizovaného zločinu.
Minulý týden do tisku unikly z Komise první verze pravidelných zpráv o Bulharsku, což vyvolalo hodně zlé krve. Dokumenty byly totiž velmi kritické, když hodnotily pokrok Bulharska při řešení palčivých problémů jako „naprosto nedostatečný“. Proti úniku informací se razantně ohradil náměstek bulharského premiéra Ivaylo Kalfin, který prohlásil, že dobré jméno Bulharska bylo v tisku zveřejněním předběžné verze zpráv poškozeno. Dále se také v Bruselu přimlouval, aby konečná verze byla k Bulharsku mírnější.
Témata:
Včera byly Komisí zveřejněny dva dokumenty - jeden o boji bulharských úřadů s korupcí a organizovaným zločinem a druhý o tom, jak si země vede ve správě peněz z EU, které si ovšem svou kritičnost zachovaly, pouze volí v některých částech diplomatičtější tón než v případě předběžných verzí. Zprávy např. Bulharsku už přímo nevyhrožují, že bude oddálen jeho vstup Schengenu nebo eurozóny kvůli korupci. Hlavní hrozba ale trvá: pokud Bulharsko urychleně nesjedná nápravu, může přijít o prvních 500 miliónů eur s evropských fondů, jejichž výplata byla prozatím pozastavena.
V zatím nejkritičtějším vysvědčení, které kdy jaký členský stát od Komise obdržel, se doslova uvádí, že „bulharské instituce sice vypadají dobře na papíře, ale v praxi nedosahují uspokojivých výsledků“. Dále se v dokumentech dočteme o „silném napojení státní správy na organizovaný zločin“ a o „neochotě rychle a rozhodně trestat odhalenou korupci a zpronevěry“. Experti Unie podle zprávy při zkoumání poměrů v Bulharsku „podléhají čím dál větší frustraci."
V případě Rumunska nebyli komisaři ve svém hodnocení tak přísní, a proto se zatím tato země nemusí bát „vysychání“ evropských fondů. Rumunsku ovšem ze zprávy vyplývá též řada závazků. Unii se především nelíbí laxní přístup k vyšetřování korupce zejména u vysokých politických představitelů. Dále bude např. nutné urychleně reformovat trestní řád a zamezit zpřísňování podmínek pro odposlechy, což by výrazně zkomplikovalo boj proti úplatkářství.
Stanoviska:
„Pravda je taková, že Bulharsko se právě učí, jak zacházet s evropskými fondy,“ uvedl v reakci na zveřejněné zprávy bulharský premiér Sergei Stanishev a dodal: „Je tu nicméně odchylka mezi tím, co si přeje vláda a mezi konkrétními výsledky, kterých bylo dosaženo.“
Bulharský prezident Georgi Parvanov prohlásil: „Je teď nutné, aby se představitelé výkonné, zákonodárné i soudní moci zamysleli nad tím, jak vykonávali své funkce až do teď a neprodleně reflektovali závěry z obou právě zveřejněných zpráv.“ Je podle něj čas, aby „s přijímáním zákonů nastalo i jejich vymáhání.“
„Zablokování unijních fondů Bulharsku je správným rozhodnutím, které mělo přijít už dřív. Je jedinou cestou, jak zajistit hodnověrnost procesu rozšiřování EU,“ napsal v prohlášení zaslaném ČTK přední německý europoslanec Elmar Brok z nejsilnější parlamentní frakce EPP-ED.
Rumunský eurokomisař Leonard Orban uvedl, že „to co se stalo Bulharsku je varováním i pro jeho zemi v tom smyslu, že Komise neváhá využít těch nejtvrdších opatření“.
