inzerce
Zapaterovu stranu podpořilo téměř 44% voličů a socialisté tak podle posledních údajů (po sečtení 97% hlasů) získali v parlamentu 169 křesel. Konzervativní Lidová strana získala pouze 40% hlasů, což odpovídá 154 křeslům v parlamentu. Volební účast byla relativně vysoká – voleb se zúčastnilo 75% občanů.
Podobně jako v roce 2004 těsný výsledek voleb znamená, že se socialistům nepodařilo v parlamentu získat absolutní většinu a k poražení konzervativců budou muset vytvářet koalice s menšími stranami.
Podle řady pozorovatelů poukazuje výsledek voleb na rostoucí ideologickou a generační propast ve španělské společnosti. Stoupenci socialistů jsou obecně mladší a podporují liberální sociální a politické postoje současného premiéra, které se projevují například legalizací sňatků mezi homosexuálními páry a posilováním autonomie takových španělských regionů jako je Katalánsko a Baskicko.
Starší a povětšinou také konzervativnější Španělé si ale myslí, že se Zapatero nevěnuje dostatečně rychle rostoucímu přílivu přistěhovalců ze zemí mimo EU a že jeho politika vede zemi k hospodářskému úpadku a rozkladu tradičních hodnot.
I přes ideologické diskuse je ale zřejmé, že hospodářský růst Španělska ochabuje a inflace a nezaměstnanost rostou.
Kritici Zapatera tvrdí, že neochota k velmi potřebným strukturálním reformám ohrožuje v dlouhém období zdraví španělské ekonomiky, která je podle ekonomů nadměrně závislá stavebnictví. Někteří pozorovatelé předpovídají, že pro Zapatera bude zvládnutí ekonomiky v druhém období mnohem obtížnější.
V incidentu z 8. března 2008, jenž připomněl bombový útok, který se odehrál před volbami v roce 2004 v madridském metru a hluboce je ovlivnil, zahynul městský úředník a stoupenec socialistické strany. Útok měl údajně na svědomí příslušník baskického separatistického hnutí ETA. Není ovšem jasné, zda měla vražda nějaký přímý dopad na výsledek španělských voleb.
