inzerce
Podle předběžných výsledků voleb podpořilo Sociální demokraty (PSD) ve volbách 36,2% voličů. Na druhém místě skončili s 30,5% středopraví Liberální demokraté (PDL), kteří jsou blízcí současnému rumunskému prezidentovi Traianu Basescovi. Národní liberálové (PNL) současného premiéra Calina Popescu Tariceanu skončili jako třetí s 20,2% hlasů.
Jako poslední se do parlamentu dostala Demokratická unie Maďarů v Rumunsku (UMDR), která získala téměř 7% hlasů. Pětiprocentní hranici, která je pro vstup do parlamentu zapotřebí, nepřekonala ultrapravicová Strana velkého Rumunska, která v roce 2000 získala 20% veškerých hlasů a byla tehdy druhou nejsilnější stranou.
„Sociální demokraté ve volbách zvítězili a povedou příští vládu,“ říká šéf sociálních demokratů Mircea Geoana.
Středopravé strany ale rovněž ohlásily vítězství. Předseda Liberálních demokratů Emil Boc uvedl, že vzhledem k tomu, že žádná ze stran nezískala 50%, vyhrála ve skutečnosti pravice.
Výsledky hlasování by měly být oficiálně potvrzeny v sobotu 6. prosince. Strany poté budou mít deset dní na svolání parlamentu a dalších deset dní na jmenování premiéra.
Vzhledem k tomu, že žádná ze stran nezískala většinu, má rumunský prezident podle ústavy právo kandidáta na premiéra vetovat. Basescu je ale rozhádaný jak s šéfem sociálních demokratů Mirceou Geoanem tak se svým bývalým spojencem – předsedou PNL Calinem Popescem Tariceanu. Sám pak usiluje o to, aby se příštím premiérem stal Teodor Stolojan z PDL.
Analytici očekávají, že je zhruba 35% šance, že bude uzavřena koalice mezi PSD a PNL. Zhruba stejnou pravděpodobnost (30%) dávají koalici PDL a PNL. Jako nejméně pravděpodobnou se podle nich jeví spojení sociálních demokratů a Basescových PDL.
Volební účast (39,3%) byla nejnižší od roku 1989, ale podle rumunského tisku za to může především skutečnost, že se volby konaly o prodlouženém víkendu. Dnes má Rumunsko den pracovního volna a řada voličů zejména ve větších městech odjela na víkend pryč aniž by se obtěžovala přijít k volbám.
Ať již nová vláda bude jakákoliv, bude se muset zabývat korupcí ve státní správě a reformou soudního systému, kterou po Rumunsku požaduje Brusel. Dalším významným tématem bude boj s nezaměstnaností, která se podle očekávání Rumunů v souvislosti s finanční krizí zřejmě prohloubí.
