inzerce
Souvislosti:
Zástupci EU a USA 30. listopadu oznámili, že připravili „průkopnický návrh“ týkající se dohody v rámci Světové obchodní organizace ohledně plného odstranění cel na 43 výrobků označených Světovou bankou za šetrné k životnímu prostředí. Dohoda by měla spadat pod současné kolo jednávání z “Dauhá” o liberalizaci trhu.
Otázka zvláštního celního režimu pro „zelené“ zboží je součástí širší diskuse o použití daní a cel k usnadnění přechodu na ekonomiku s nízkými emisemi za současné podpory zeleného zboží a ochraně tradičních energeticky náročnějších průmyslových odvětví.
V rámci EU se ozývají hlasy po zavedení vyšších cel na průmyslové zboží ze zemí s méně přísnými enviromentálními nařízeními a po daňovém zvýhodnění výrobků a služeb v EU, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
Témata:
V neděli 9. prosince 2007 se setkali ministři obchodu na konferenci o klimatických změnách na Bali, aby diskutovali řadu otázek týkajících se obchodu a klimatických změn.
Rozdělení Sever – Jih?
Celso Luiz Nunez Amorim, brazilský ministr zahraničí, vyslovil pochybnosti k návrhu EU a USA. Podle jeho názoru seznam 43 druhů zboží je „neúplný“ a nepředstavuje dostatečně efektivní opatření pro klimatickým změnám.
Brazílie má obavy, aby seznam nezahrnoval biopaliva, zejména etanol, který se vyrábí z cukrové třtiny a je klíčovým vývozním artiklem země.
Amorim také zpochybnil, zda navrhovaný plán je v souladu s principy volného obchodu. „O co nám [na Bali] jde? Jsme zde proto, abychom vzájemně propojili tři věci – rozvoj, obchod a klimatické změny – nebo jsme zde proto, abychom diskutovali protekcionistické způsoby vedoucí ke zpomalení tohoto procesu?“
I Pákistán vyslovil své pochybnosti k návrhu a zdůraznil, že skutečným záměrem bylo dát výhodu technologickým vývozcům z bohatých zemí. „Je to očividně proti nám, protože nemáme kapacitu vyrábět zboží způsobem šetrným k životním prostředí,“ řekl Ali Baz, pákistánský velvyslanec v Indonésii.
Spojení obchodu a klimatických změn
Pascal Lamy, který stojí v čele Světové obchodní organizace (WTO), ale zdůraznil, že některé rozvíjející se země jsou lídry v zelených technologiích a mohou z plánu profitovat. Dodal, že zvláštní schéma snižování cel by se mohlo stát spravedlivějším, kdyby bylo zahrnuto do širšího režimu globálních klimatických změn.
„Vztah mezi mezinárodním obchodem a WTO a klimatickými změnami by byl nejlépe definován jako konsenzuální, mezinárodní dohodu o klimatických změnách, které úspěšně zahrnují všechny největší znečisťovatele,“ zdůraznil.
Není jasné, zda by zvláštní celní tarify týkající se zeleného zboží mohly být odsouhlaseny jako součást širší dohody zahrnující transfery technologií z bohatých zemí do chudých, která by představovala alternativu k právně závazné mezinárodní dohodě o snižování emisí CO2.
