Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Britská velvyslankyně: Lidé k nám mají jezdit za prací, ne kvůli dávkám


Jan Thompson.

14.12.2015
Velká Británie se nechce před pracovníky z jiných zemí EU uzavírat, hodlá však zpřísnit pravidla pro jejich nárok na sociální dávky. „Volný pohyb ctíme. Nechceme zavádět kvóty, nebo bránit lidem v tom, aby k nám přicházeli,“ říká k tomu britská velvyslankyně v České republice Jan Thompson. Požadavkům britského premiéra Camerona na reformu EU se bude věnovat Evropská rada, která se sejde koncem tohoto týdne.

inzerce

Členství Velké Británie v EU je v mnoha ohledech jedinečné. Kromě trvalé výjimky (tzv. opt-outu) z přijetí eura se nepodílí ani na spolupráci v oblasti justice a vnitra a v minulosti si vyjednala úlevu z odvodů do rozpočtu EU. Britský premiér David Cameron nyní slíbil voličům, že se pokusí s partnery vyjednat reformy EU a o setrvání země v EU nechá rozhodnout britské občany. Proč je podle Velká Británie nutné EU reformovat?
Téma EU je pro premiéra Camerona důležité a patří k pozitivním bodům jeho agendy. Britská vláda požaduje klíčové reformy EU z toho důvodu, že EU prošla za poslední dekády hlubokým vývojem. Svět se změnil a jiná je i Unie.

„Před aktuální migrační krizí přicházelo do Británie více než 300 tisíc lidí ročně. I proto věřím, že Evropa díky zkušenostem s migrací najde pochopení."

Změny jsou nutné proto, aby se EU dokázala uplatnit ve 21. století a vypořádala se s jeho výzvami. EU musí být konkurenceschopnější, flexibilnější a demokratičtější. Souhlasím, že některé navrhované změny lépe vyhovují Británii, ale věříme, že z většiny z nich bude těžit celá EU a všech jejích 28 členů.

EU čelí v současné obě mnoha výzvám, z nichž největší představuje migrační krize. Neměla by se EU soustředit na řešení těchto problémů, než se snažit reagovat na požadavky jednoho, byť důležitého, členského státu? Ptám se i proto, že Británii je někdy vyčítáno, že její téma je například na summitech EU projednáváno na úkor jiných bodů, které mohou mít aktuálně vyšší prioritu.
Výzev, před kterými EU v současnosti stojí, je skutečně hodně. Ale právě i proto, že EU na ně není dlouhodobě schopná najít adekvátní odpověď, je potřeba něco změnit. Nutnost najít řešení na tyto otázky nás proto také nutí k tomu, abychom tlačili na rychlejší provedení všech reforem. Na programu Evropské rady, která bude zasedat tento týden v Bruselu, je důležitých bodů skutečně hodně, avšak premiér Cameron neočekává, že by téma britských požadavků na reformy EU agendě dominovalo. Koneckonců i předseda Evropské rady Donald Tusk začátkem minulého týdne oznámil, že finální rozhodnutí zřejmě padne až na únorovém summitu v příštím roce.

Premiér Cameron je přesvědčen, že ke změnám musí dojít ve čtyřech klíčových oblastech. V dopise, který v listopadu adresoval předsedovi Evropské rady Tuskovi, hovoří o konkurenceschopnosti, suverenitě, imigraci a tzv. férovosti mezi členy a nečleny eurozóny. Jak s vyjednáváním postoupil?
Zpráva Donalda Tuska zkraje minulého týdne nás velmi potěšila. Podle jeho slov jednání pokročilo ve všech čtyřech zmiňovaných oblastech. To je dobrá zpráva, ale i přesto počítáme s tím, že diskuse budou pokračovat, a to zejména v oblasti, kterou jsme nazvali imigrace. To bude největší oříšek.

Nicméně ve všech oblastech jsme otevřeni jednáním a jsme poměrně flexibilní v tom, jak se k vytouženým výsledkům dostaneme. Není to tak, že bychom striktně trvali na nějakém řešení a z něho nechtěli za žádnou cenu ustoupit. Několikrát jsme velmi jasně opakovali, že pokud se najde jiný způsob, jak problémy vyřešit, jsme připraveni se o tom bavit.

Volný pohyb ctíme

Zmiňovala jste oblast imigrace, která se jeví jako nejproblematičtější. Česká republika, ale i další země, se obávají, že dojde k omezení volného pohybu v EU. Jak na jejich obavy reagujete a jak své požadavky vysvětlujete?
Je pravda, že tato oblast je někdy označována jako „volný pohyb“, ale my ji nazýváme „reformou sociálního zabezpečení“. Volný pohyb v EU velmi ctíme a nikdo by o tom neměl pochybovat. Británie z příchodu lidí z jiných zemí těží. Podívejte se na Londýn, jaké je to kosmopolitní město, možná nejvíce na celém světě. Náš systém se ale příchodem tak velkého počtu lidí ocitá pod obrovským tlakem. Ještě před vypuknutím aktuální migrační krize v EU do Británie přicházelo více než 300 tisíc lidí ročně. I proto věřím, že Evropa díky zkušenostem s migrací najde pochopení.

V žádném případě nechceme zavádět nějaké kvóty, nebo bránit lidem v tom, aby k nám přicházeli. Zaměřujeme se proto na náš systém sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu se budeme snažit omezovat podněty, které lákají pracovníky z jiných zemí, aby u nás přijímali práci na nízko kvalifikovaných pozicích. Náš systém je velmi štědrý a přispívá k situaci, kdy do Británie přicházejí i vysoce kvalifikovaní pracovníci, kteří tu ale pracují na nízko kvalifikovaných pozicích, a to jen proto, aby dosáhli na sociální dávky. Není to dobré pro zemi, odkud odcházejí, ale ani pro Británii. Chceme to tedy řešit tím, že zavedeme opatření, která budou po cizincích chtít, aby nejdříve čtyři roky od příchodu do systému přispívali, než z něj budou moct začít čerpat.

Je nám jasné, že pro některé země to bude těžko skousnutelné, ale jak už jsem říkala, jsme otevřeni hledání těch nejlepších možných řešení. Doufáme, že se nám to podaří. Jde nám o to zajistit, aby k námi lidé jezdili kvůli práci a nikoliv kvůli sociálním dávkám.

Věnujeme se zbývajícím třem oblastem, v nichž premiér Cameron požaduje provedení reforem, a kde se u svých partnerů v EU setkává s větším porozuměním, než v případě reformy britského systému sociálního zabezpečení. Začněme třeba konkurenceschopností. O co jde?
Jsme přesvědčeni, že hospodářský růst EU se nachází hluboko pod svým potenciálem. EU je schopna růst rychleji a být konkurenceschopnější. Z našeho pohledu je tedy důležité, aby byl dokončen jednotný evropský trh, který doposud zvýšil HDP Evropské unie o dvě až pět procent. Podle odhadů by plná liberalizace trhu mohla HDP zvýšit až o 14 procent.

Velké příležitosti vidíme především ve sjednocení evropského digitálního trhu a v oblasti služeb a energetiky. Velký význam má uzavření obchodních dohod s vyspělými ekonomikami, jako je USA a Japonsko, a rychle rostoucími ekonomikami v Asii a Jižní Americe. V neposlední řadě musíme klást důraz na lepší regulaci, která je spojena například s lepším posuzováním dopadů legislativy či nižší zátěží pro podniky. Oceňujeme, že současná Evropská komise přijala pro podpoření konkurenceschopnosti řadu opatření.

Británie vystoupila také s požadavkem na větší ochranu nečlenských zemí eurozóny. Jak by to mělo vypadat?
V EU by mělo být zajištěné, že přijímaná opatření budou stejně fér ke členům eurozóny jako k těm, co stojí mimo ni. Musíme si být jisti, že rozhodnutí, která přijímají státy eurozóny, ale která budou mít dopad na všech 28 států, budou konzultována se všemi a nikoliv pouze se skupinou vybraných států majících euro.

Můžu připomenout naši nedávnou zkušenosti. Když se v letos v létě schvalovala další pomoc Řecku, ministři eurozóny rozhodli, že pomoc půjde z Evropského stabilizačního finančního mechanismu, jehož druhým největším ručitelem je Británie. Naši diplomaté, a stejně tak čeští zástupci, tehdy nebyli v místnosti a o ničem nevěděli. Řešení se nakonec našlo, ale takhle to přece nemůže fungovat. Už teď se dá říct, že náš návrh na lepší ochranu států bez eura se setkává se sympatiemi celé řady zemí, kterých se týká. I České republice to dává smysl.

Premiér Cameron dále požaduje, aby byl v EU dodržován princip subsidiarity, tj. princip, který má zajistit, aby veškerá opatření s výjimkou těch, která spadají do výlučné pravomoci EU, byla přijímána na nejnižším stupni správy, a požaduje silnější roli pro národní parlamenty. To je přece něco, co v EU již dávno platí. V čem je to tedy nové?
Určitá skupina národních parlamentů by měla mít možnost zablokovat návrh evropské legislativy. V současné době mohou parlamenty požadovat, aby byl návrh pouze znovu přezkoumán, ale nemohou zabránit jeho přijetí. Je pro nás velmi důležité, aby parlamenty měly dostatečnou možnost se k rodící legislativě vyjadřovat.

Referendum, a co pak?

Premiér Cameron několikrát uvedl, že chce, aby Británie zůstala členem EU, avšak za podmínky, že projde určitými reformami. Konečné rozhodnutí ovšem nebude na něm, ale na britských občanech, kteří půjdou k referendu. Je premiér připraven i na scénář, že Britové budou chtít z EU vystoupit?
Premiér si takovou variantu rozhodně uvědomuje. Na druhou stranu několikrát zdůraznil, že je pevně přesvědčen, že členství Británie v EU je smysluplné a pro Brity přínosné. Nezapomeňme, že až polovina našeho exportu míří do zemí EU. Výhody z britského členství ale plynou i pro Unii, třeba také z toho důvodu, že ze zemí EU do Británie míří nejvíce přímých zahraničních investic. Pokud se podaří se zbytkem EU najít společnou řeč ohledně potřebných reforem, premiér Britům doporučí, aby v referendu hlasovali pro pokračování členství. Pokud se reformy prosadit nepovede, nemůže dopředu nic vyloučit.

Jak se Britové k referendu staví? Zajímají se o dění v EU a mají potřebu se k němu vyjadřovat?
Myslím, že ano. Dlouhou dobu tu příležitost neměli (referendum o nových podmínkách členství země v tehdejším Evropském společenství proběhlo v roce 1975; pozn. red.). Někdy mohou mít pocit, že EU v některých záležitostech neposlouchá a nespolupracuje při hledání řešení problémů, které před ní stojí. A nemyslí si to pouze Britové, ale i občané v dalších státech EU.

„Cameron si možnost vystoupení Británie ze EU uvědomuje. Pokud se reformy prosadit nepovede, nemůže dopředu nic vyloučit.“

Jsem tedy přesvědčená, že britští občané se o dění v EU zajímají a sledují ho. Důvodem může být i to, že na agendě je bohužel několik témat, která u nich vzbuzují obavy. Zcela jednoznačným příkladem je migrace. Pokud se podíváte do průzkumů veřejného mínění, a to platí i o ČR, tak migrace je rozhodně to, co lidi nejvíce děsí. Referendum o setrvání v EU se tedy mezi Brity setkalo s velkou podporou.

O Velké Británie se hovoří jako o euroskeptické zemi a podobně tomu někdy bývá i v případě České republiky. Problémem v ČR je třeba i to, že lidé žijící mimo velká města, mohou mít pocit, že je Brusel daleko, a problematika se jich proto tolik nedotýká. Jak je tomu v Británii?
EU je lidem v Británii blízká. Například i proto, že se zeměmi EU obchodujeme. Je ale asi pravda, že na odlehlém venkově to bude slabší, ale ani tak se zprávám v médiích nelze zcela vyhnout. Britové si uvědomují, že EU má vliv na jejich každodenní život, ať už se bavíme o ekonomice nebo jiných oblastech, která jsou nějakým způsobem regulovaná.

Když jste nastupovala do funkce velvyslankyně v České republice, říkala jste, že jedním z Vašich úkolů bude pracovat na evropské agendě a vysvětlovat lidem britské postoje k integraci. Je o to v Česku zájem? S jakými reakcemi se na britské požadavky setkáváte?
Britský a český pohled je v celé řadě témat velmi blízký. Máme společné zájmy, například v energetice, jednotném trhu, uzavírání obchodních dohod. Potkáváme se i v názoru na národní suverenitu a silnější roli národních parlamentů a nesmíme zapomenout, že jsme obě země, které stojí mimo eurozónu.

Z úst představitelů českého státu, ale i od zástupců byznysu slýchám, že naše snahy o změny v EU podporují. Také si myslí, že je potřeba, aby EU byla v řadě oblasti efektivnější a prošla reformou.

Takže ano, Češi se o Británii zajímají a ptají se. Uvědomují si, že je dobré mít Británii v EU, protože máme hodně společného. Někdy mi vyloženě říkají: prosím, neodcházejte, zůstaňte v EU.

Lucie Bednárová, Eliška Kubátová

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top