Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Jourová: Data Evropanů už v USA nebudou zneužívána


česká eurokomisařka Věra Jourová; zdroj: Evropský parlament.

22.02.2016
Dohoda o předávání osobních dat do USA je dobrá, říká komisařka Věra Jourová o novém systému Privacy Shield. „Jsem přesvědčena, že kritika výrazně oslabí, až zveřejníme veškeré dokumenty. Zatím je nikdo nečetl a objevují se jen dohady,“ vzkazuje kritikům. EurActiv s ní mluvil také o prošetřování změn ve fungování polského ústavního soudu.

inzerce

2. února se EU se zástupci Spojených států dohodla na nové podobě systému předávání osobních dat. Můžete vysvětlit, v čem bude Privacy Shield jiný oproti původní dohodě Safe Harbor?
Nová dohoda Evropanům zajišťuje, že jejich osobní údaje budou ochráněny. Mají jistotu, že v momentě, kdy se jejich data dostanou do Spojených států, nedojde k jejich zneužití, ať už ze strany firem, které s nimi budou zacházet, nebo amerických tajných služeb a bezpečnostních orgánů. Safe Harbor, který byl nedávno zrušen Soudním dvorem EU, takovou jistotu přinést nedovedl. V novém systému zavádíme silný sankční mechanismus a také nový institut ombudsmana, který bude mít právo vyžadovat po tajných službách informace, zda data od firem získávají podle zákonných pravidel.

„Safe Harbor byl jednorázovým opatřením a dohled nefungoval dostatečně. Privacy Shield zajistí průběžné monitorování.“

Zjednodušeně řečeno, Privacy Shield lze chápat jako proces, který v USA umožní průběžně kontrolovat zachovávání vysoké ochrany osobních údajů evropských občanů. Safe Harbor byl jednorázovým opatřením z roku 2000 a všichni jsme věděli, že dozor není dostatečný. Koneckonců na to poukázala i Snowdenova odhalení. Tento systém byl nedokonalý a je dobře, že už neplatí.

Novou dohodu se s USA nepodařilo dojednat do konce ledna, jak požadovala Working Party 29, ale o dva dny později. Ještě 1. února jste Evropský parlament seznamovala s průběhem jednání, kde jste oznámila, že je „zapotřebí ještě další úsilí“. Oznámení Privacy Shield o den později by se tak dalo označit za velké překvapení. Jak se nakonec podařilo nový systém předávní osobních dat s USA vyjednat?
Intenzivní jednání probíhala skutečně až do posledních minut ledna. Termín jsme si totiž sice stanovili sami, nejednalo se o žádnou zákonnou lhůtu, ale chtěli jsme ho dodržet. Když jsem 1. února informovala Evropský parlament, měli jsme v rukou základní obrysy dohody. Dokonce jsem ještě z večerního jednání v Parlamentu odbíhala, abych telefonicky hovořila s americkou ministryní obchodu Penny Pritzkerovou. Nebyl to zdaleka jediný hovor, další následoval v šest hodin ráno amerického času. Kolegové zároveň jednali s americkými vyjednavači, kteří byli tou dobou v Evropě. Telefonické rozhovory pokračovaly ještě 2. února, kdy jsme si vyjasňovali poslední body a vytvářeli vzájemné záruky. Dalo by se tedy říci, že jednání probíhala ještě půl hodiny před oficiální tiskovou konferencí.

Které body jste ladili mezi posledními?
Posledním bodem jednání byl název dohody. Američanům jsme jej navrhli, protože nám přišel vhodný, a čekali jsme, zda jej budou akceptovat.

V médiích se objevily informace o tom, že k dojednání dohody nakonec pomohl telefonát místopředsedy Komise Franse Timmermanse s ministrem zahraničí Spojených států Johnem Kerrym. Můžete to potvrdit?
To bylo součástí naší vyjednávací strategie. Bylo potřeba získat záruky, že ombudsman bude mít v USA silné kompetence. Proto jednání proběhlo na té nejvyšší úrovni.

Co se děje nyní?
Aktuálně se dolaďují všechny dokumenty americké strany a Evropská komise musí vydat rozhodnutí. Tím převezmeme spoluzodpovědnost za to, že ochrana dat našich občanů bude mít na druhé straně Atlantiku zaručeně vysokou úroveň. Následně budeme připravovat podklady pro firmy, aby věděly, jaké povinnosti jim z nového systému vyplývají. V květnu by měla být na stole podrobná vodítka pro evropské občany, kteří by cítili podezření, že jejich data byla na americké půdě zneužita. Možnost nápravy byla mimochodem jednou z otázek, které jsme dlouho řešili.

Na účet dohody se objevuje silná kritika, ať už ze strany Maxe Schremse, který starý systém Safe Harbor u Soudu EU napadl, či ze strany německého europoslance Jana Phillipa Albrechta, který Privacy Shield označil za urážku Soudního dvora EU i evropských občanů, jejichž práva jsou prý tímto rozhodnutím podkopána. Kritizuje například to, že neposkytuje žádné právně závazné záruky a tvrdí, že ombudsman je sice nezávislý, ale nemá potřebné pravomoci. Kritici proto upozorňují, že by dohoda Privacy Shield u Soudního dvora EU neobstála stejně jako její předchůdce Safe Harbor v říjnu. Má podle Vás nový rámec šanci na úspěch?
Jsem přesvědčena, že kritika výrazně oslabí, až zveřejníme veškeré dokumenty. Zatím je totiž nikdo nečetl a objevují se pouze dohady. Udělali jsme absolutně všechno, aby Privacy Shield fungoval, ať už se jedná o přísnou kontrolu nebo například efektivní monitorování ze strany Komise, které bude probíhat průběžně. Myslím si, že jsme dojednali velmi dobrý mechanismus.

Jak chcete zaručit, že bude nový systém právně závazný? Objevila se totiž také kritika, že byl Privacy Shield dojednán formou dopisů mezi vysokými představiteli, a nejedná se proto o závaznou smlouvu.
Americké oficiální orgány nám sdělily, jak je podle amerických zákonů zajištěna ochrana dat a jak jsou nastaveny limity pro americké tajné služby, pokud žádají o osobní data občanů. Odvolávají se přitom na americké zákony. Kdybych při vyjednávání vyslovila nedůvěru, že americké státní orgány nebudou dodržovat americké zákony, neměla by celá dohoda smysl.


Komise se přece musí ptát

Komise v lednu zahájila oficiální dialog s polskou vládou kvůli podezření na porušování principů právního státu. Jak zatím komunikace s Varšavou probíhá?
Ráda bych na tomto místě připomněla, že na samém počátku stály změny ve fungování polského ústavního soudu, které vzbudily naše obavy, že by se Polsko mohlo ocitnout mimo rámec právního státu. V současné chvíli probíhají diskuse a polská strana se snaží situaci vysvětlit a předložit argumenty, že se o vybočení z právního rámce nejedná. Komise si může vyžádat další expertízy od nezávislých institucí. Jedno takové expertní hodnocení už proběhlo ze strany takzvané Benátské komise, která je orgánem Rady Evropy. Její delegace navštívila Polsko na začátku února.  Nyní čekáme na závěry tohoto hodnocení a diskuse o dalším postupu by měla proběhnout v polovině března.

Rozhodnutí Evropské komise se bude tady zakládat hlavně na posudku Benátské komise?
Na tomto posudku budeme určitě stavět, ale jak už jsem říkala, můžeme využít posudky i dalších nezávislých renomovaných institucí. Komise v současné chvíli zjišťuje podrobnosti a bude zvažovat další kroky. Od spuštění mechanismu, ve kterém by členské státy hlasovaly o tom, zda se v Polsku zhroutil právní stát, jsme však ještě daleko. Chtěla bych znovu vysvětlit, že Komise v této věci rozhodovat nebude – pouze členským státům, které provedou hlavní hodnocení, připraví argumenty. Myslím si, že takový systém je správný. Měly by to být členské státy, které řeknou, zda jim vadí, že některá ze zemí případně porušuje základní smlouvu, kterou podepsali všichni.

Dialog s Polskem: „Nejde o to, kdo vyhraje.“

Na adresu Evropské komise míří kritika, že se sama chytila do pasti, protože je pravděpodobné, že i kdyby se celou věc nepodařilo vyřešit smírně, členské státy by těžko schválily sankce vůči jednomu ze svých protějšků. Jak vnímáte tuto kritiku?
Takové kritice absolutně nerozumím. Situace se vykresluje jako boj Komise vůči členským státům. Tady ale přece nejde o to, kdo vyhraje. Jde o to, že Komise musí konat, pokud vidí, že dochází k závažným změnám ve fungování ústavního soudu některé členské země. Se vším respektem k suverenitě Polska a demokratickým volbám, které tam proběhly, je povinností Komise se ptát, jak jsou změny v justici myšleny a kam povedou. Nezávislost a funkčnost justice je jedním ze základních pilířů demokratického uspořádání.

Nemyslíte si, že zásah Komise změní veřejné mínění v Polsku vůči celé Evropské unii?
Musíme v této otázce samozřejmě dobře vysvětlovat, o co Komisi jde. Pro zodpovězení otázky, zda je ohrožen právní stát, neexistuje žádná škála ani metodika, nelze to jednoduše změřit. Jde ale o vzájemnou komunikaci a zjištění všech podstatných skutečností. V Polsku došlo k tomu, že stát přestal respektovat rozhodnutí svého ústavního soudu. Proto jsme se začali ptát. Tato situace není vítána ani jednou stranou a může se stát předmětem kritiky veřejného mínění. Proto musíme být schopni vysvětlit, co děláme a proč to děláme.  


Mít děti je krásná bariéra, ale…

Letos se chystáte představit balíček návrhů v oblasti slaďování osobního a pracovního života. Na co se v něm budete zaměřovat a v jaké jste fázi?
Jsme přesvědčeni, že v současné době často žena nemá možnost volby a musí si vybrat, jestli bude mít děti, nebo se bude věnovat práci. Všechny návrhy, které připravujeme, budou mít za cíl otevření lepších možností. V Evropě se potýkáme s tím, že je tu 60 % absolventek vysokých škol, které po skončení školy zmizí z pracovního trhu. Nedostávají se na vyšší pozice, a pokud mají děti, jsou s nimi doma a nezískají potřebnou kariérní praxi. Břemeno, které ženy nesou, není dobré ani pro ekonomiku. Jako matka vždy říkám, že mít děti je krásná bariéra, ale zároveň by ženy měly mít lepší možnost volby.

Co to tedy znamená? Součástí balíčku by měly být garance pro matky s dětmi, podmínky mateřské a rodičovské dovolené s tím, že by se měly zlepšit i podmínky pro osoby, které pečují o členy rodiny, dále lepší vyhlídky pro flexibilní formy práce a tak podobně. Chtěli bychom také, aby se s pomocí evropských financí dařilo budovat zařízení pro péči o děti, tedy školky a jesle, protože situace je v některých zemích opravdu kritická. Nebude to jednoduché, jedná se o citlivou oblast, kterou nelze jednoduše regulovat. Co země, to jiná pozice ženy a postoj k rodině a rodičovství.

V průběhu letošního roku budeme naše návrhy konzultovat jak s odborníky, tak veřejností. Moje představa je taková, že návrh by měl být na stole do konce roku.

Patří ještě stále Česká republika k zemím, které jsou na tom nejhůře v otázce postavení žen s dětmi na pracovním trhu?
Česká republika patří k zemím, kde ženy mají možnost zůstat s dětmi doma poměrně dlouhou dobu. Nekritizuji to a neříkám, že jsme na tom nejhůře. Mateřství a péče o rodinu tu má vyšší prioritu než v západoevropských zemích. Například v Belgii jde žena do práce už po šestinedělí. Rozdíly jsou i v oborech. Pokud je v nějakém oboru žena pryč příliš dlouho, tak jí jednoduše řečeno ujede vlak a po návratu z mateřské se nebude mít kam vrátit. Problém v Česku je podle mne ten, že pokud zůstávají ženy s dětmi doma dlouho, postupem času ztrácejí ambice dělat kariéru a takříkajíc rezignují. Musím ale říct, že se to mění. Například vysokoškolačky se snaží rodinu a práci slaďovat lépe.

Ptám se i proto, že v posledních letech Komise Česku v rámci Evropského semestru pravidelně doporučovala, aby zlepšila postavení žen s dětmi na pracovním trhu. Objeví se toto doporučení i letos?
Komise České republice doporučovala zlepšit především přístup ke službám pro péči o děti. Myslím si, že v letošních doporučeních se už tato otázka objevovat nebude. Ještě za mého působení v české vládě jsme si vyřešení tohoto problému ukládali jako prioritu. Jako ministryně pro místní rozvoj jsem vyjednávala, aby bylo možné využít evropské fondy na rekonstrukce a výstavbu školek a podobných zařízení. Hýbe se to tedy správným směrem.

Eliška Kubátová/Adéla Denková

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top