inzerce
Souvislosti:
José Manuel Barroso získal jednomyslnou podporu pro svůj druhý mandát v čele Komise od členských států a vlád na červnovém summitu Evropské rady. Švédské předsednictví prosazovalo co nejrychlejší potvrzení Barrosa ve funkci Evropským parlamentem. Na červencové schůzi EP však ke hlasování o druhém Barrosově mandátu nedošlo. V první polovině září jednal nynější předseda Komise s lídry politických frakcí o svém programu, který představil na začátku měsíce (EurActiv 4.9.2009). Hlasovat by europoslanci o Barrosově kandidatuře měli dnes (16. září).
Europoslanci ze socialistické a liberální frakce podporovaní zelenými a levicovými uskupeními, prohlásili, že s každým důležitým jmenováním by měla Unie počkat do doby, než budou známy výsledky zářijových parlamentních voleb v Německu a druhého referenda o Lisabonské smlouvě, které se bude konat v Irsku 2. října.
Témata:
José Manuel Barroso, za jehož opětovnou kandidaturu na post šéfa Evropské komise se v červnu (EurActiv 19.6.2009) postavilo všech 27 čelních představitelů členských států Unie, sváděl v uplynulých týdnech bitvu na půdě Evropského parlamentu. Snažil se totiž přesvědčit europoslance, aby jej dnes (16. září) na svém plenárním zasedání jmenovali do již druhého funkčního období v čele Komise. Procedura jmenování bude probíhat tajně.
Kandidát Barroso musel v uplynulých dnech před zástupce Evropského parlamentu předstoupit a skládat účty ze svého předchozícho pětiletého působení v čele Komise. Kritika zazněla především z úst levicových europoslanců a Zelených.
Dotazy, kterými europarlament Barrosa častoval, byly mnohdy nevybíravé a týkaly se například Barrosova klidného spánku, zatímco Evropu sužuje vysoká nezaměstnanost. Barroso si musel rovněž vyslechnout narážky na svou maoistickou minulost v letech po portugalské revoluci v roce 1974 či nařčení z populistického chování. Kritiky se dočkal i Barrosův plán pro další funkční období, který byl představen na začátku září. Europoslanci předsedu Komise označili za „chameleona“, který do své agendy zahrnul priority politických frakcí s cílem získat si jejich náklonnost, a rovněž za „loutku silných členských zemí Evropské unie“.
Barroso se hájil
Během setkání s europoslanci bylo na Barrosovi znát, že považuje některé z jejich výroků za přehnané. Vrátil jim úder tím, že označil jejich prezentaci své osoby za karikaturu. „Jsem přesvědčen, že toto Evropu ničí. Na jednu stranu říkáte – chceme silnější Evropu, chceme silnější Komisi, chceme, abyste se postavil některým členským státům, které jsou příliš orientovány na sebe. Na stranu druhou tvrdíte, že pro mě nebudete hlasovat, že se chystáte zmírnit můj vliv a že mě hodláte oslabit ve prospěch členských států. To je přece rozpor. Pakliže žádáte silnější Komisi, která má práva a prostředky k tomu, aby bránila zájmy Evropy, věřte alespoň v mou nevinu. Alespoň!“ řekl Barroso svým odpůrcům.
José Barroso se rovněž zamýšlel nad otázkou, proč je jediným kandidátem na post předsedy Evropské komise. Podle jeho názoru se tak otevírá prostor kritikům, kteří nemají jinou možnost, než jeho působení srovnávat s ideálním kandidátem. „Ale žádný ideální kandidát neexistuje. Nezajistil by si dostatečnou podporu (od lídrů EU),“ vysvětlil Barroso.
Znamenitý obhájce Rady
Lídr Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu (PSE), Martin Schulz, se dohadoval, jak je možné, že kontroverzní kandidát, jako je José Manuel Barroso, mohl získat tak jednoznačnou podporu Rady. „Myslím, že odpověď je jasná. Kdybych byl hlavou vlády, také bych podporoval José Manuela Barrosa. Je znamenitým obhájcem zájmů Rady. Bylo by až nemožné na dalších pět let získat někoho lepšího. Vaše výzva ke spolupráci s Evropským parlamentem je správná, pane Barroso, ale přichází příliš pozdě,“ prohlásil Schulz.
Politická skupina PSE je ohledně Barrosovy kandidatury názorově rozdělena. Na tiskové konferenci, která se konala po skončení setkání s Barrosem, její předseda představil návrh z pera delegace německých sociálních demokratů (SPD) na to, aby se europoslanci PSE zdrželi hlasování o jmenování Barrosa do čela „evropské exekutivy“. Návrh podpořilo 95 europoslanců, 43 se vyslovilo proti a pět se zdrželo hlasování.
