inzerce
Souvislosti:
Parlamentní skupina liberálů se po červnových volbách do Evropského parlamentu tvrdě postavila proti nově vzniklé antifederalistické frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR), v jejímž čele stojí britští torryové a čeští europoslanci za ODS a začala usilovat o její izolaci.
Guy Verhofstadt, nový lídr Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), proto počátkem července vyzval k vytvoření „proevropské většiny“, která by do nového funkčního období prosadila stávajícího předsedu Evropské komise Josého Manuela Barrosa. V jeho představě měly proevropskou většinu tvořit tři největší politické strany v Evropském parlamentu – Evropská lidová strana (EPP), sociální demokraté (S&D) a liberálové (ALDE).
Hlavním účelem takového politického projektu měla být izolace nejnovější politické strany, Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která se po červnových volbách odtrhla od EPP, k nimž má jinak ideově nejblíže.
O vytvoření podobné koalice s EPP se ALDE pokusila již během minulého funkčního období. Bývalý předseda strany Graham Watson tehdy vyzval k vytvoření „ideologické koalice“ mezi oběma stranami ve snaze získat pro ALDE na polovinu volebního období post předsedy Evropského parlamentu.
Témata:
Lídři parlamentních frakcí se na včerejším jednání dohodli, že o Barrosovi budou hlasovat už příští středu (16. září) během plenárního zasedání, které je tentokrát naplánováno do Štrasburku. Bývalý portugalský premiér je tak po včerejšku o krok blíže k svému znovuzvolení do čela evropské exekutivy.
Jazýčkem na vahách byl na včerejším jednání předseda liberálů Guy Verhofstadt, který se nakonec připojil na stranu těch, kteří stávajícího předsedu Komise podporují.
Šéf socialistů Martin Schulz ale naznačil, že Barrosa patrně nepodpoří kvalifikovaná většina všech poslanců a jeho zvolení nebude tudíž podle pravidel, které požaduje (zatím neschválená) Lisabonská smlouva, legitimní.
O Barrosovi budou poslanci ale v každém případě hlasovat již ve středu. V tuto chvíli se zdá, že má dosluhující předseda Komise většinu jistou.
Jeho znovuzvolení podporují Evropská lidová strana (EPP), v níž jsou zastoupeni i dva čeští poslanci z KDU-ČSL, liberálové (ALDE) a Evropští konzervativci a reformisté (ECR), jejímž členy je i devět poslanců za ODS.
Barrosova autorita bude ovšem narušena tím, že nemůže počítat s podporou socialistů a Zelených, kteří se postavili proti plánu uspořádat hlasování příští týden a prohlásili, že žádná proevropská většina nevznikne.
Podle pravidel Evropského parlamentu má každý z lídrů tolik hlasů kolik poslanců tvoří jeho parlamentní frakci. Barroso se tedy může spolehnout na pohodlnou většinu 403 hlasů (k jeho znovuzvolení přitom stačí prostá většina všech poslanců – tj. 369 hlasů). Lidovci mu dodají 265 hlasů, liberálové 84 a konzervativci 54.
S tím, aby se hlasování naplánovalo na příští středu, nesouhlasila druhá největší frakce – Socialisté a demokraté (S&D), která má 184 členů. Jejich lídr Martin Schulz požadoval, aby se hlasování o novém předsedovi Komise uskutečnilo až ve chvíli, kdy vstoupí v platnost Lisabonská smlouva. V tom je s 55 hlasy podpořili Zelení a s 35 hlasy Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice (GUE/NGL), jejímiž členy jsou i čeští komunisté.
Návrh Guy Verhofstadta, podle nějž by se o Barrosovi hlasovalo ještě jednou poté co (a pokud) vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, lídři politických stran odmítli. Socialisté tento návrh sice podpořili, ale Zelení a všechny zbývající velké frakce hlasovaly proti. GUE/NGL se hlasování zdržela.
Jaké šance má Barroso?
Příští týden, kdy poslanci budou o Barrosově znovuzvolení jednat, budou každopádně platit ještě stará pravidla. Barroso bude ve své funkci potvrzen v případě, že získá nadpoloviční většinu všech přítomných poslanců.
Poslanci EPP a ECR Barrosa zřejmě podpoří bez výjimky a pro by měla hlasovat i většina liberálů. Ovšem má-li být jeho volba sázkou na jistotu, měla by jeho podpora být širší.
Velkou neznámou v tuto chvíli zůstávají socialisté. Bývalý portugalský premiér se bude zřejmě moci spolehnout na portugalské socialisty a na většinu španělských poslanců. Podporu mu podle našich informací přislíbili i někteří poslanci z nových členských zemí. Poslanci z ČSSD ale prozatím jasno nemají. V jejich tiskové zprávě se píše, že se svým rozhodnutím počkají ještě na pondělní jednání frakce S&D.
Podle europoslanců z ČSSD se chce většina poslanců ve frakci v tuto chvíli zdržet hlasování, někteří poslanci jej „doporučují podpořit“ a menšina poslanců je pro „razantní odmítnutí“ staronového předsedy. Mezi Barrosovy odpůrce patří podle našich zdrojů někteří francouzští a němečtí socialisté.
Schulz vysvětluje
Lídr socialistů Martin Schulz na otázku EurActivu, zda je schopen si své poslance ohlídat nebo jim alespoň dát pokyn jak mají hlasovat, uvedl: „To určitě ne. Nemohu jim nic přikazovat a ani to nemám ve zvyku. Pokouším se svou skupinu přesvědčit argumenty. Faktem je, že naše skupina je poněkud specifická. Nehodlám zatajovat, že ve skupině socialistů jsou různé tendence.“
„Ve skupině jsou vládní poslanci, kteří své kolegy (premiéry socialistických vlád, kteří stojí za Barrosem; pozn.ed.) podporují. Jiní jsou proti a pak je tu třetí skupina, která se zatím nerozhodla.“
Schulz se na adresu premiérů, kteří Barrosa na červnovém summitu podpořili, vyjádřil značně kriticky. Za těchto podmínek je prý nyní jeho cílem europoslance znovu sjednotit kolem společné linie. Pokud poslanci chtějí ovlivnit plány budoucí Komise a dostat do evropské politiky více sociálních aspektů, budou se muset sjednotit, říká šéf socialistů. Dodal také, že bude usilovat o to, aby evropská levice v evropských institucích získala vlivnější pozice.
Na otázku EurActivu zda Barrosa nakonec podpoří proevropská většina Schulz odpověděl: „S našimi hlasy by tomu tak bylo. Bez nás může získat většinu pouze s antievropany (tj. poslanci ECR; pozn.ed.).“ A jak by takovou podporu mohl Barroso získat když socialisté patrně nejsou jednotní? „To přeci nemůžete dopředu vědět,“ uzavírá Schulz.
