inzerce
Souvislosti:
Evropská komise v uplynulých letech zahájila několik iniciativ, jimiž reagovala na rostoucí nedůvěru a nezájem občanů o Evropskou unii a její politiky.
Poté, co v roce 2005 skončily ve Francii a Nizozemsku neúspěchem referenda o evropské ústavní smlouvě, představila Komise svůj „Plán D“ a o rok později také Bílou knihu evropské komunikační politiky.
Posledním krokem je prozatím internetové diskusní fórum „Debate Europe“, do nějž mohou občané přispívat ve všech oficiálních jazycích EU. Také jejich příspěvky se poté překládají do všech zbývajících jazyků (fórum Debate Europe naleznete zde). Iniciativa vznikla na jaře roku 2008 jako součást nové internetové a audiovizuální strategie před letošními volbami do Evropského parlamentu.
Evropská komise zároveň spustila vlastní kanál na YouTube a vytvořila novou, uživatelsky přivětivější verzi svých webových stránek.
Komisařka pro komunikaci Margot Wallström, která má komunikační politiku na starosti, je přesvědčená o tom, že evropská exekutiva musí ke komunikaci s evropskými občany využít „všech dostupných prostředků“. Zároveň ale připouští, že občané se budou o informace z Evropské unie, evropské politiky a rozhodnutí, která je ovlivňují zajímat jedině tehdy, když bude mít komunikace národní, regionální a místní rozměr.
Témata:
„Mé poselství je jednoduché a je posledních pět let stále stejné: musíme lépe naslouchat, lépe vysvětlovat a diskutovat na místní úrovni,“ uvedla místopředsedkyně Komise Margot Wallström, jejíž mandát komisařky pro komunikační politiku se v těchto dnech chýlí ke svému konci.
„Musíme jít s realitou,“ prohlásila dále. „Lidé využívají takové kanály jako je místní rozhlas, televize a internetové stránky“ a „do těch musíme vložit své zdroje“.
Důležitá je podle komisařky také přímá komunikace na místní úrovni neboť „novináři v Bruselu nemají o decentralizaci příliš velký zájem a to proto, že jsou to zpravodajové,“ dodala švédská komisařka.
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Silvana Koch-Mehrin (ALDE) nabídla německý pohled. Podle jejího názoru leží řada německých měst blíže Bruselu, ale „ve vnímání lidí mají blíže Berlínu“.
„To se musí změnit,“ prohlásila německá europoslankyně. Podle Koch-Mehrin k tomu, aby zmizelo rozdělování na „Evropskou unii, zahraniční věci a národní zpravodajství“ je zapotřebí „dát jasně najevo, že to co se děje v Bruselu má vliv na dění doma“.
Tento názor podpořila i další místopředsedkyně Evropského parlamentu, poslankyně za Zelené a bývalá místopředsedkyně belgické vlády Isabelle Durant. „Bydlím kilometr odsud ale ve chvíli, kdy jsem začala pracovat pro EU mi všichni začali říkat, že teď když jsem v Evropě, tak už jsem 'pryč'“.
Změnit vnímání bude „velký problém“
Podle belgické europoslankyně se vnímání občanů bude měnit jen velmi těžko. Je třeba neustále zdůrazňovat, že evropské problémy nemá řešit jen EU, ale má se o nich diskutovat i na regionální a místní úrovni, říká Durrant.
Poslankyně jako příklad vztahu lokálních problémů a evropských opatření uvedla současnou krizi v mléčném sektoru. „Díky reálnému problému můžete iniciovat velmi dobrou diskusi na evropské úrovni,“ prohlásila.
Předseda Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, která je třetí největší politickou frakcí v Evropském parlamentu, Guy Verhofstadt ale před takovým způsobem propojování lokálních a evropských otázek varoval. „Úplně souhlasím s tím, že by se o evropských otázkách mělo diskutovat na místní úrovni, ale v pozitivním duchu,“ uvedl. Politici podle něj „každý den o Evropě na národní úrovni hovoří, ale v negativním duchu“.
Podle poslance by zájem občanů o Evropskou unii a její rozhodování vzrostl ve chvíli, kdy by museli do evropského rozpočtu přispívat přímo a ne prostřednictvím rozpočtu členských zemí. Bývalý belgický premiér prohlásil, že přímé příspěvky do rozpočtu jsou nejlepším způsobem jak Evropu přiblížit „srdcím a myslím“ občanů.
Na emoce se v Bruselu zapomíná
Informacím z Evropské unie chybí podle poslankyně Koch-Mehrin „emocionální aspekt“. Na ten se „v Bruselu často zapomíná“, postěžovala si.
Poslankyně věří, že právě tento aspekt pomohl její straně Svobodní demokraté k 80% nárůstu předvolebních preferencí a následujícímu úspěchu ve volbách do Evropského parlamentu. Koch-Mehrin úspěch přičítá vůli dělat takové věci jako psát sloupky do ženských časopisů (jako například o práci v prostředí, jemuž dominují muži) nebo se účastnit televizních pořadů pro děti.
„Tím jsme vyvolali prvotní zájem a následně jsme mohli přijít s evropským rozměrem,“ dodala poslankyně.
Stanoviska:
Evropská unie je 20 let od pádu Berlínské zdi daleko demokratičtější, uvedl ve svém videopříspěvku předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ocenil zároveň i moderní komunikační prostředky, díky nimž podle něj „máme otevřenou diskusi“ o tématech jako jsou klimatické změny nebo řešení hospodářské krize.
„EurActiv tuto diskusi mezi vládami, institucemi a sdruženími podnikatelů a občanských společností podporuje tím, že se evropskou politikou zabývá do hloubky,“ dodal Barroso.
Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek upozornil na význam komunikace evropských politik na místní úrovni. „Evropská demokracie znamená zapojovat každý den [do diskuse] národní politiky“.
Důležitá je podle Buzka také nezávislost médií. „Demokracie nemůže plně fungovat bez nezávislých médií,“ dodal.
Podle vydavatele bruselského EurActiv.com Christopha Leclerqa není možné o evropských věcech komunikovat jen anglicky a navíc uvnitř „bruselské bubliny“. Musí dojít k „radikální decentralizaci a posílení těch, kteří informace budou multiplikovaně předávat dále,“ dodal.
Přestože evropské instituce své aktivity v poslední době profesionalizovaly, nedávný neúspěch prvního irského referenda k Lisabonské smlouvě ukazuje, „že to ještě zdaleka nestačí,“ myslí si Leclerq.
Jean-Christophe Boulanger, vydavatel francouzského EurActivu uvedl, že pro posílení evropské diskuse na místní úrovni je nutné, aby „evropské instituce podporovaly stovky okrajových médií, které mluví místním jazykem a zároveň rozumí Evropě“.
„Instituce EU se dostanou do povědomí pouze tehdy, když o nich lidé budou mluvit,“ řekl.
Pro úspěšnou komunikaci evropských politik na národní úrovni je podle Radovana Geista, šéfredaktora slovenského EurActivu třeba, aby se „Evropa přenášela do domácí diskuse a ne aby se národní diskuse přenášela do Bruselu“. „Vyberte si místní témata a decentralizujte komunikaci,“ říká.
Podle Jana Vitáska, šéfredaktora českého EurActivu se evropské instituce musí vyhnout centralizované propagandě. „Země střední a východní Evropy jsou vzhledem k své minulosti na jakékoliv náznaky takové komunikace velmi citlivé“, vysvětlil. „Instituce by neměly dělat práci, která přísluší novinářům,“ dodal v reakci na komunikační aktivity evropských institucí, jakými jsou například internetová televize Evropského parlamentu EuroparlTV.
„Dejte úředníkům, politikům a novinářům informace o evropských politikách a doplňte tím roli, kterou hrají nezávislí moderátoři, iniciátoři diskusí a průzkumy mínění,“ říká šéfredaktorka maďarské verze EurActivu Szilvia Kalmár.
Daniela Vincenti-Mitchener, hlavní redaktorka EurActiv.com, je přesvědčena o tom, že by národní parlamenty měly hrát v evropské diskusi větší roli. Podle jejího názoru by měla vzniknout neformální síť kontaktů mezi europoslanci a poslanci národních parlamentů, která by umožnila o evropských řešeních diskutovat napříč členskými zeměmi.
„Držte se konkrétních problémů a lidem říkejte jaký bude mít vaše informace dopad na ně a na jejich peněženky,“ říká Adrian Lungu, šéfredaktor rumunského EurActivu. Evropské instituce by podle něj měly podporovat „výrazné osobnosti“ a na každé své zastoupení v dané zemi vyslat specialisty z jednotlivých generálních ředitelství Evropské komise, kteří by komunikovali s místními novináři.
Kristina Savova, šéfredaktorka bulharského EurActivu evropské instituce vyzvala k „nalezení dobrých partnerů na národní úrovni“. Měly by podle ní mezi nimi být „vlivná a odpovědná média, která se osvědčila jednoduchou komunikací důležitých témat“.
„Evropské instituce a turecká vláda musí vysvětlovat přístupový proces a jeho dopady pro Turecko,“ uvedla vydavatelka tureckého EurActivu Zeynep Gögüs. Brusel podle ní musí jasně říci, „jestli chce aby se Turecko stalo členem EU nebo ne a musí to říci nahlas“.
Vydavatel německého EurActivu Joachim Weidemann uvedl, že evropskou diskusi je možné přenést na národní úroveň za pomoci zájmových skupin, které se snaží do evropské politiky zasáhnout. Zároveň ocenil roli internetových médií, díky nimž je možné zasáhnout větší počet čtenářů.
