inzerce
Souvislosti:
Příprava evropského rozpočtu je stále obtížnější úkol. V současné době přispívají členské země do rozpočtu z několika zdrojů, především: z cel na dovozy z třetích zemí, z DPH vytvořeného uvnitř EU a z podílu na tvorbě národního produktu EU. Systém je však velice problematický. Nelíbí se zejména těm členským zemím, které do systému více odvádí, než z něj získávají (např. Velká Británie nebo Nizozemsko).
Tento konflikt byl v roce 1984 také příčinou vzniku tzv. „britského rabatu“, kdy si Velká Británie vymohla, že část prostředků, kterou do rozpočtu odvádí, bude získávat zpět. Důvodem bylo zejména to, že Británie v té době přispívala do rozpočtu nejvíce, přestože její hospodářská výkonnost byla pod evropským průměrem a díky svému malému zemědělskému sektoru prostředky EU tolik nevyužívala.
Na počátku loňského roku oznámilo Rakousko, které tehdy předsedalo EU svůj záměr konfliktní situaci ukončit a navrhlo vytvořit nový zdroj příjmů, tzv. „evropskou daň“. Rakouský návrh, který počítal se zdaněním krátkodobých finančních transakcí a zdaněním mezinárodní letecké a námořní dopravy, ovšem narazil na odpor řady členských zemí.
Témata:
Evropský parlament koncem minulého týdne (29. března) schválil pohodlnou většinou (458 pro, 117 proti, 61 se zdrželo) zprávu francouzského poslance Alaina Lamassoura (EPP-ED), která obsahuje návrh reformy příjmové stránky evropského rozpočtu.
Návrh přichází z dvoustupňovou reformou příjmů. V první, přechodné fázi, má být systém postaven na podílu z národního produktu. Tento zdroj je podle zprávy méně viditelný, ale je také spravedlivější, neboť národní produkt odpovídá lépe hospodářské výkonnosti jednotlivých zemí. Do roku 2013 má dojít ke zrušení britského rabatu. Vzhledem k tomu, že dojde také ke zrušení příjmů z DPH, Británie by měla v důsledku reformou získat.
Podle poslanců je rovněž zapotřebí vzít při tvorbě nového systému ohled na vazbu mezi příjmy a výdaji.
První fáze by měla vstoupit v platnost, jakmile dojde ke schválení dohody, která zaručí, že jde pouze o přechodný systém platný pouze do té doby, než bude vytvořen nový zdroj financování.
V druhé fázi by měla Evropská unie dostat právo na výběr daní. Členské země by si přitom zachovaly fiskální suverenitu a mohly by EU dát na omezené časové období právo na určitý podíl z daně.
Nový systém by nesměl zvýšit hladinu zdanění ani daňovou zátěž občanů. Pokud by země daně z tohoto důvodu přesto zvýšily, musely by provést odpovídající snížení na jiném místě.
Zpráva uvádí, že čas na zavedení evropské daně zřejmě ještě nenastal. Nové zdroje příjmů proto mají být založené na již existujících daních platných v členských státech s tím, že by určitá část daně šla přímo do evropského rozpočtu. Podle poslanců by tak vznikla vazba mezi daňovými poplatníky a Evropskou unií.
Zdrojem příjmů by se podle návrhu mohly stát například DPH, spotřební daně z pohonných hmot, spotřební daně z tabáku a alkoholu nebo daně ze zisků právnických osob.
Další kroky:
Poslanci navrhují, aby reforma začala platit od příštího rozpočtového období, tj. od roku 2014.
