inzerce
Souvislosti:
Počet poslanců EP v současném funkčním období Parlamentu (2004–2009)do rozšíření o Bulharsko a Rumunsko činil 732. Po vstupu obou zemí do EU došlo k dočasnému zvýšení poslaneckých mandátů na 785 (18 pro Bulharsko a 35 pro Rumunsko). Zároveň bylo stanoveno, že po roce 2009 se velikost Evropského parlamentu sníží na 736.
Na červnovém summitu Evropské rady tohoto roku se ale hlavy států a vlád členských zemí Evropské unie rozhodli toto ustanovení změnit a dohodli se, že celkový počet poslanců EP v novém funkčním období Parlamentu nepřesáhne 750. V tomto duchu požádala Evropská rada Parlament, aby do října vypracoval příslušný návrh.
Témata:
Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili návrh na přerozdělení křesel v EP na léta 2009–2014 většinou hlasů. Pro se vyslovilo 378 poslanců EP, zdrželo se 109 a 154 poslanců Parlamentu hlasovalo proti. Návrh vypracovali dva zpravodajové – francouzský poslanec EP a člen politické skupiny EPP-ED Alain Lamassoure a rumunský poslanec, člen skupiny PES Adrian Severin.
Při přípravě návrhu museli zpravodajové kromě maximálního počtu poslaneckých křesel brát v úvahu i další ustanovení červnové Evropské rady. Ta rozhodla, že počet poslanců Evropského parlamentu za jeden členský stát Unie nesmí překročit 96. Toto opatření se dotklo pouze Německa, které má nyní v Parlamentu 99 poslanců. Dále bylo dohodnuto, že minimální počet poslaneckých mandátů bude šest. Tato klauzule se dotkne pouze Malty, která je v současné době v EP zastoupena pěti poslanci. Co se týče České republiky, u té, stejně jako u Řecka, Portugalska, Belgie a Maďarska, dojde ke snížení počtu poslanců ze současných 24 na 22. Naopak Španělsko si ponechá stejný počet poslanců, jako má nyní (54). Rozdělení počtu poslaneckých křesel v nadcházejícím funkčním období Parlamentu přináší následující tabulka:
Členský stát | Současný počet křesel | Počet křesel 2009–2014 |
Německo | 99 | 96 |
Francie | 78 | 74 |
Spojené království | 78 | 73 |
Itálie | 78 | 72 |
Španělsko | 54 | 54 |
Polsko | 54 | 51 |
Rumunsko | 35 | 33 |
Nizozemsko | 27 | 26 |
Řecko/Portugalsko | 24 | 22 |
Belgie/ČR | 24 | 22 |
Maďarsko | 24 | 22 |
Švédsko | 19 | 20 |
Rakousko | 18 | 19 |
Bulharsko | 18 | 18 |
Dánsko/Slovensko/Finsko | 14 | 13 |
Irsko/Litva | 13 | 12 |
Lotyšsko | 9 | 9 |
Slovinsko | 7 | 8 |
Estonsko/Kypr/Lucembursko | 6 | 6 |
Malta | 5 | 6 |
Evropská rada také stanovila, že Evropský parlament musí při přerozdělování křesel v EP brát v potaz zásadu „degresivní proporcionality“, aniž by blíže tento pojem ozřejmila. Výbor pro ústavní záležitosti Parlamentu tento pojem definoval takto: „Členské státy s nejvyšším počtem obyvatel akceptují nižší počet křesel, než na jaký by měly mít vzhledem k jejich populaci nárok, a umožní tak lepší zastoupení členským států s nižším počtem obyvatel.“
Přerozdělení poslaneckých mandátů bylo založeno na informacích statistického úřadu Eurostat o počtu obyvatel s trvalým místem bydliště v dané členské zemi. Podle poslanců by ale v dalším funkčním období EP (2014–2019) měla být poslanecká křesla rozdělována na základě počtu občanů EU v jednotlivých členských zemích Unie a nikoli počtu rezidentů.
Poslanci se shodli také na tom, že v případě dalšího rozšíření dojde k dočasnému zvýšení počtu poslanců Parlamentu.
Stanoviska:
Adrian Severin v rozpravě, která probíhala 10. října, uvedl, že „předložená zpráva v mnohém zlepšuje praxi v rozdělování křesel v EP a rozdělení odpovídá demografickým údajům Eurostatu“. Domnívá se také, že „tento systém bude lépe reflektovat skutečnost, že EP je volen občany. Degresivní proporcionalita bere v úvahu velikost zemí i počet jejich obyvatel a nelze proto upřednostňovat návrhy ani velkých ani malých zemí“.
Podle německého poslance z politické skupiny EPP-ED „zpráva poskytuje horní i dolní hranici. EU potřebuje rovnováhu mezi „proporcionalitou” a „degresivitou”“.
V rozpravě vystoupil také český poslanec Libor Rouček (PES). Uvedl, že „zprávu považuje za kvalitní, vyváženou a zodpovědnou“. Podle něj „přináší pragmatické řešení, které by mělo být bezproblémově přijato mezivládní konferencí“. Principy degresivní proporcionality a demografické velikosti označil za „spravedlivé a solidární“. Požadavky některých členských států na vyšší zastoupení v Evropském parlamentu jsou podle jeho názoru „neoprávněné“. „Nepřijetí by představovalo návrat k Nice, což by znamenalo ztrátu pro všechny,“ dodal.
Další kroky:
Podle návrhu Reformní smlouvy by měla o novém složení Parlamentu jednomyslně rozhodnout Evropská rada, a to na základě návrhu Parlamentu a s jeho souhlasem. Ve zprávě, která byla včera přijata, poslanci požadují, aby byl jejich návrh na přerozdělení poslaneckých mandátů přijat ihned poté, co vstoupí Reformní smlouva v platnost.
