inzerce
„Evropská unie dlouhodobě sleduje média primárně z hlediska hospodářské soutěže – vyváženost, nevyváženost, koncentrace,“ uvedl Jean-Marie Cavada, který sám dříve působil jako novinář a ředitel několika francouzských televizních a rozhlasových stanic.
„Neměli bychom také soustředit veškerou pozornost pouze na dostupnost či nabídku jednotlivých kanálů, aniž bychom sledovali, co přinášejí za obsah. Můžeme se místo toho více zaměřit třeba na podporu evropské filmové tvorby,“ upřesnil poslanec.
Cavada také upozornil, že digitální revoluce, která média postupně přemisťuje na internet, přináší specifické výzvy ve smyslu ochrany duševního vlastnictví a honorování autorů. „Pokud neodměníte tvůrce mediálních obsahů, žádní autoři nakonec nebudou […] a média budou fungovat jako distributoři univerzálních globálních produktů, především tedy angloamerických. A s takovou mediální ‚výživou‘ se Evropané nemohou spokojit,“ podotkl Cavada.
Parlamentní skupina pro média, v níž zasedají poslanci z více politických stran, se setká se zástupci médií tento čtvrtek (11. února) a společně projednají záležitosti, které jsou pro mediální průmysl aktuální.
Cavada tvrdí, že Unie dosud věnovala regulacím hospodářské soutěže přílišnou pozornost a kvůli tomu jsou v současnosti evropské mediální skupiny neschopné čelit konkurenci globálních gigantů. „Evropská média jsou podniky menšího, nanejvýš středního formátu, závisí to na tom, zda se na ně díváte z globální či evropské perspektivy. Velmi málo z nich má globální dosah jako koncerny v Severní Americe nebo Asii. Tato nerovnováha je určitým způsobem hrozbou pro evropskou kulturu,“ vysvětlil poslanec. „Mohli bychom zkusit přistoupit na větší koncentraci vlastnictví a zároveň respektovat pravidla hospodářské soutěže,“ prohlásil Francouz s tím, že na starém kontinentě chybí panevropská mediální skupina - snad s výjimkou německého koncernu Bertlesmann, který kromě vysílání také vydává knihy a časopisy.
Podle Cavady je potřeba prosazovat jakousi „kulturní ekonomiku“, která by umožnila odměňovat autory za jejich práci. K tomu by prý bylo potřeba vytvořit nové schéma financování podporující kreativitu, zejména v oblasti fikce. „Dnes si litevský či maďarský filmař nemůže dovolit ve své zemi produkovat filmy, protože tam chybí odpovídající trh. Takoví tvůrci hledají podporu v Paříži nebo v Bruselu. Toto není normální stav.“
Předseda skupiny pro média dále tvrdí, že by mělo být zmíněné finanční schéma rozsáhlejší než existující program MEDIA, který podle něj není dost ambiciózní a efektivní. „Nemůžeme dovolit, aby naše kultury postupně odumřely, jsou původní a odrážejí náš způsob života,“ varoval Cavada.
Schéma financování by mohlo připomínat například zaniklý Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF). Informační média by však neměla nárok čerpat z těchto prostředků peníze. „Nemluvím tu o podpoře pro sdělovací prostředky. Snažím se vysvětlit, že bychom měli vytvořit tržní podmínky pro kulturní život. Zejména tím narážím na filmovou tvorbu či knižní trh, ale jde mi především o odměňování umělců obecně, bez ohledu na oblast,“ vysvětlil.
Na připomínku o možném odporu Itálie či Británie k takovému schématu reagoval Cavada s tím, že by šlo pouze o dobrovolný systém posílené spolupráce, který by se stal příkladem pro ostatní.
