inzerce
Baronka Catherine Ashton byla ve funkci vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečností politiku (a zároveň místopředsedkyně Evropské komise) teprve druhý den a už musela čelit dvouhodinovému křížovému výslechu poslanců Evropského parlamentu, kterému se příznačně říká „grilování“. Bylo to však pro ní jen první zahřívací kolo: znovu před europoslance předstoupí v polovině ledna 2010, tedy krátce před parlamentním hlasováním o nové Komisi.
Zatím jsem sama
Ashton včera odpovídala vždy na několik položených otázek během čtyřminutového limitu, což jí zjevně pomohlo vyhnout se detailnějším odpovědím, na které zatím není připravena. Několikrát se také omlouvala s tím, že je na své pozici teprve druhý den (Lisabon začal platit v pondělí) a přislíbila, že poskytne podrobnější odpovědi na lednovém slyšení.
Tímto způsobem se musela vypořádat především s otázkami směřujícími k uspořádání nové Evropské služby pro vnější činnost (unijní diplomatický sbor – EEAS) s jejímž vznikem počítá Lisabon. V něm se dočteme, že tato „služba působí ve spolupráci s diplomatickými službami členských států a skládá se z úředníků příslušných oddělení generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i z vyslaného personálu vnitrostátních diplomatických služeb“. Organizaci a fungování EEAS určí rozhodnutí Rady „na návrh vysokého představitele po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení souhlasu Komise“, praví se v Lisabonu.
Jak ovšem včera Ashton uvedla, zatím pracuje sama a ustavení EEAS, kde by mělo působit asi šest tisíc diplomatů, se teprve připravuje. Nejasné zůstávají i klíčové kompetenční otázky. „Nemám nic než sebe. To není omluva, ale realita. Stále řešíme, co vlastně Lisabonská smlouva přináší nového, zvlášť pak otázky našeho rozpočtu, nebo systému rotačního předsednictví. Všechno je úplně nové. Nebuďte tedy překvapeni, že vám nemohu nyní nabídnout vyčerpávající odpovědi na všechny otázky,“ uvedla včera Ashton.
Británie útočí na minulost
Baronka Ashton musela také čelit nepříjemným dotazům „na tělo“ ohledně její minulosti, kdy jeden čas působila jako aktivistka proti jaderným zbraním. Britský europslanec z nacionalistické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) David Bannerman se například Ashton přímo dotázal, jestli na své kampaně získávala peníze ze zemí bývalého východního bloku. Unijní ministryně zahraničí však s klidem odpověděla, že si nechala už během pořádání sbírek na protiválečné kampaně vypracovat audit příjmů, ovšem část z nich nešlo objasnit, „protože je dobrovolníci vybírali do kasiček přímo od lidí na ulici“.
I na dotaz (opět britského) europoslance z Evropské konzervativní a reformní skupiny (ECR) Charlese Tannocka, zda rezignuje, pokud příští rok volby v Británii vyhrají konzervativci, odpověděla, že lídr konzervativců David Cameron jí jako jeden z prvních gratuloval k získání její nové pozice a navíc se na ní jednomyslně shodlo všech 27 lídrů členských států. „Možná nejsem vaše volby, ale jejich určitě,“ uzavřela Ashton.
Pokud jde o některé zahraničně-politické otázky, bylo vidět, že si ještě baronka Ashton není moc „jistá v kramflecích“. Asi největší zaváhání předvedla, když nedokázala na dotaz litevského europoslance Vytautase Landsbergise úspěšně obhajovat výstavbu plynovodu Nord Stream, který Unie zahrnula do klíčových trans-evropských energetických staveb.
Zatímco konzervativní a nacionalističtí europoslanci se k vystoupení Ashton vyjadřovali rezervovaně, od většiny členů Parlamentu se jí dostalo podpory. „Dáma s podezřelou minulostí je pro nás ze střední a východní Evropy člověk, který by na takovém místě sedět neměl,“ řekl pro Českou televizi europoslanec za ODS Ivo Strejček.
Naopak Liboru Roučkovi z ČSSD minulost Ashton nevadí. „Pan Barroso ve svém mládí byl maoista, předchůdce paní Ashtonové Javier Solana dokonce bouřil proti vstupu Španělska do NATO. Potom víme, že se stal generálním tajemníkem NATO,“ uvedl včera pro ČT Rouček.
Debaty o zajímavém angažmá baronky Ashton jsou sice mediálně vděčným tématem, ale faktem zůstává, že většině europoslanců vadí spíš její nedostatek zkušeností ze zahraniční politiky, než kariéra protiválečné aktivistky. Každopádně se zdá, že ani jedna z těchto překážek nebude nakonec stát jejímu jmenování v cestě. Další kolo parlamentního „grilování“ proběhne ve dnech 11. až 19. ledna a na plénu se o celé Komisi bude hlasovat 26. ledna příštího roku.
