inzerce
V Bruselu se na počátku týdne konalo tradiční společné zasedání poslanců Evropského a národních parlamentů. Ústředním bodem tohoto setkání bylo zhodnocení dosavadního pokroku při plnění cílů Lisabonské strategie a návrh dalších opatření, která by měla být přijata na evropské a národní úrovni.
Evropský komisař pro průmysl a podnikání Günter Verheugen se během svého vystoupení před poslanci odvolal na zprávu o pokroku při plnění Lisabonské strategie, kterou Komise vydala v prosinci 2007. Přestože musely být upraveny růstové prognózy evropské ekonomiky, Evropská komise je podle komisaře přesvědčena, že se ekonomika nenachází na pokraji recese. Na druhou stranu ovšem Verheugen zdůraznil, že je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost energetice a klimatickým změnám, posilování role malých a středních podniků a výzkumu, vývoji a inovacím. Upozornil také na nedostatek vysoce kvalifikované pracovní síly a investic do vzdělávání.
Poslanci se během pondělka rozdělili do tří pracovních skupin, které se zabývaly investicemi do výzkumu a vývoje, investicemi do lidských zdrojů a trhem práce a měřením pokroku při plnění lisabonských cílů.
Včera pak zveřejnili výsledky svého jednání. V oblasti výzkumu a vývoje poslanci upozornili na vysoké administrativní náklady spojené s řešením výzkumných záměrů a projektů, které spolykají „prostředky, které by jinak mohly být využity pro výzkum a vývoj“. Pro zvýšení soukromých výdajů na výzkum a vývoj by měly být častěji využívány daňové úlevy.
V případě investic do lidských zdrojů je třeba se zaměřit na snižování počtu studentů, kteří předčasně ukončí vzdělání. Prohlubování „demografického deficitu“ má navíc zabránit větší zapojení znevýhodněných osob do pracovního procesu.
Strategie pro růst a zaměstnanost, jak se Lisabonské strategii také říká od její revize v roce 2005, má podle poslanců nedostatky v několika oblastech: výzkumu a vývoji, energetické bezpečnosti a boji s chudobou. Poslanci v souladu s tím vyzývají ke změnám v národních rozpočtech i evropském rozpočtu tak, aby lépe odpovídaly cílům Lisabonské strategie.
Slovinský ministr pro růst a vývoj Žiga Turk uvedl, že dosavadní úspěchy Lisabonské strategie, které podle něj odráží hospodářský růst Unie dosahující 2,7% HDP, vytvoření 6,5 milionu pracovních míst nebo pokles míry nezaměstnanosti pod úroveň 7%, umožnila především revize Lisabonské strategie z roku 2005, kdy část odpovědnosti za její plnění přešla z evropské úrovně na členské státy. Ministr však zdůraznil, že rostoucí nejistota na světových trzích by měla v Evropě stimulovat další reformy a modernizaci ekonomiky a společnosti. „Evropa by neměla usnout na vavřínech“, dodal.
Lisabonskou strategií se bude zabývat také jarní Evropská rada, která přijme doporučení pro další opatření v mikroekonomické a makroekonomické oblasti a na trhu práce, ale také specifická doporučení určená členským státům vycházející z jejich pokroku při plnění národních reformních programů.
Tento článek byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt institut, o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.
