inzerce
Souvislosti:
José Manuel Barroso získal pro svou kandidaturu na post nového předsedy Evropské komise v červnu jednomyslnou podporu od prezidentů a premiérů členských států EU.
Formální podporu mu členské státy vyjádřily 9. července pomocí tzv. psané procedury. Švédsko, které v současné době předsedá Radě EU, důrazně trvá na tom, aby se o novém předsedovi Evropské komise hlasovalo co nejdříve. Švédové argumentují tím, že v době finanční krize potřebuje Unie předsedu Komise s plnohodnotným mandátem.
Po konzultacích zprostředkovaných švédským předsednictvím ale vyšlo najevo, že Evropský parlament o znovuzvolení Barrosa nebude na svém prvním červencovém plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 14.-16. července, jednat.
Odklad má na svědomí především nový předseda Aliance liberálů a demokratů (ALDE) Guy Verhofstadt.
Témata:
Ve čtvrtek 16. července se lídři politických frakcí v Evropském parlamentu dohodli, že o tom, kdy proběhne hlasování o Barrosovi, se rozhodne až 10. září. Předsedové stran se na tom shodli jen několik hodin poté, co Joseph Daul, předseda Evropské lidové strany (EPP), oznámil, že se hlasování bude konat v září. Po jeho prohlášení se zdálo, že tím skončila patová situace, která začala ve chvíli, kdy ostatní politické skupiny v EP odmítly uspořádat hlasování během prvního plenárního zasedání Evropského parlamentu, které se konalo minulý týden.
Středopravá EPP, která má podporu švédského předsednictví a hlav států a vlád členských zemí, se snažila dosáhnout brzkého rozhodnutí ohledně data Barrosovy volby. EEP argumentuje tím, že v době recese Unie potřebuje jasné politické vedení.
Europoslanci ze skupiny Socialistů a demokratů (S&D) a liberálů (ALDE), kteří mají i podporu Zelených, mají na Barrosovo znovuzvolení jiný názor. Tyto strany argumentují tím, že s rozhodnutím o jmenováních na zásadní pozice by se mělo počkat až na dobu po parlamentních volbách v Německu a po druhém Irském referendu (to se má konat 2. října).
Hannes Swoboda, místopředseda skupiny Socialistů a demokratů (S&D), řekl, že na vyhodnocení programu navrženého José Barrosem je třeba více času a je také nutné, aby se vyjasnilo, jak bude v budoucnu vypadat právní struktura EU.
„Chceme aby bylo jasno, na základě jaké smlouvy bude jmenován předseda a noví členové Komise,“ uvedl.
„V případě irského ‚ano‘ Lisabonské smlouvě by mohl Evropský parlament podle jediné smlouvy nominovat jak předsedu tak i ostatní členy Komise,“ dodal Swoboda.
„Naše rozhodnutí o tom, kdy se bude hlasovat, předem neříká nic o tom, jak budeme volit“, řekl dále.
Hlasování o Barrosovi: Podle opatření Lisabonu nebo Smlouvy z Nice?
Po týdnech přezkoumávání nemají europoslanci stále jasno v tom, zda by měl být zvolen nový předseda Evropské komise podle opatření ze Smlouvy z Nice a zbytek kolegia komisařů by byl později nominován podle jiného právního rámce (Lisabonské smlouvy).
Podle Smlouvy z Nice je předseda Evropské komise zvolen prostou většinou, zatímco dle opatření Lisabonské smlouvy je potřeba absolutní většina europoslanců. Hlasování podle Lisabonské smlouvy zvyšuje pravděpodobnost výsledku „ne“ pro Barrosa. Nejasnosti ohledně Lisabonské smlouvy ale stále trvají. Ratifikaci dosud nedokončilo Irsko, Polsko, Česká republika a Německo.
Aby to bylo ještě komplikovanější, podle Smlouvy z Nice se má počet komisařů snížit na 26, což je o jednoho méně, než je členských států. Jedna ze zemí by tudíž o komisaře přišla. Zároveň by to znamenalo, že by bylo ještě třeba ustanovit rotační systém, podle kterého by si státy střídaly portfolia v Komisi.
Pokud se Evropský parlament rozhodne čekat na dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy, bylo by zvolení nového předsedy Evropské komise součástí nominačního balíčku, který by také obsahoval jmenování vysokého představitele pro vnější vztahy a bezpečnostní politiku a stálého předsedy Evropské rady. Obě tyto pozice jsou součástí opatření obsažených v Lisabonské smlouvě.
Barrosova podpora se v Evropském parlamentu rozpadá
Zatímco se vyjasňuje situace kolem termínu znovuzvolení Barrosa, jeho podpora v Evropském parlamentu mezi jednotlivými politickými skupinami se pomalu rozpadá.
„Neexistuje jasná většina, která by Barrosa podporovala,“ říká Daniel Cohn-Bendit, lídr Zelených v EP a dodává, že především liberálové (ALDE) ve svých sympatiích vůči Barrosovi nemají úplně jasno. „Pokud by se dnes hlasovalo, byl by osud Barrosa v rukou nezařazených europoslanců,“ dodal Cohn-Bendit. Poukázal tím na skutečnost, že navzdory tomu, že Barrosa podporují středolevé vlády v Británii, Španělsku a Portugalsku s Barrosovým znovuzvolením nesouhlasí dvě třetiny sociálně demokratických poslanců.
Podle předsedy Zelených s Barrosem nesouhlasí také část europoslanců Evropské strany lidové (EPP). Hlasování se navíc koná tajnou volbou, takže určitá část europoslanců nemusí dodržet stranickou nebo národní linii.
Barroso by měl po srpnové letní přestávce v unijních institucích v září představit svůj politický program pro příštích pět let. Bývalý portugalský předseda vlády má poslancům EPP představit svůj program 8. září a o den později také poslancům Zelených.
Skupina EPP a liberálové (ALDE) zdůrazňují, že diskuse o předsedovi Komise musí mít politický charakter, musí rozebírat jednotlivé návrhy politik a nesmí to být diskuse o osobnostech.
„Naše rozhodnutí bude záležet na Barrosově politickém programu a na odpovědích, které nám dá na naše otázky,“ řekl předseda ALDE Guy Verhofstadt a dodal, že jeho politická skupina si počká, až Barroso představí svůj program. Teprve pak s ním budou poslanci této strany jednat.
Verhofstadt poslal tento týden Barrosovi dopis, v němž vyjmenovává klíčové iniciativy, které chce, aby Barroso představil. Pokud by je zařadil do svého programu, poslanci ALDE jej podpoří.
