inzerce
Parlamentní shromáždění, které poprvé zasedalo před 50 lety, tvořili poslanci národních parlamentů a role tohoto orgánu byla pouze konzultační. Význam instituce se začal zvětšovat až po roce 1979, kdy byli poprvé zástupci do tohoto orgánu voleni přímo evropskými občany. Také vliv Evropského parlamentu postupně narůstá od původně poradní role až do dnešní doby, kdy Parlament spolurozhoduje o přijetí či nepřijetí řady evropských právních norem, schvaluje evropský rozpočet, jmenuje Evropskou komisi, má zásadní slovo v otázce rozšiřování Unie, atd.
Reformní (Lisabonská) smlouva roli EP dále posiluje. Spolurozhodování o evropských právních aktech se po jejím přijetí rozšíří i na další oblasti – zejména na oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kde měl dosud EP pouze konzultativní roli. Parlament bude také volit předsedu Evropské komise.
I přes rostoucí význam Evropského parlamentu má ale o jeho činnosti povědomí jen velmi nízké procento evropských občanů a to se také odráží na účasti ve volbách, která od roku 1979 neustále klesá. V roce 2004 se voleb do EP účastnilo pouze 45,5% občanů, přičemž účast byla obecně nižší v nových členských zemích Unie.
Na nedostatek informací poukazuje také průzkum Eurobarometru, který byl zveřejněn v uplynulém týdnu. Šetření přineslo poněkud rozporuplné výsledky. Přestože se většina dotázaných cítí být informována o Evropském parlamentu málo (73%) a o tom, že se další volby do EP budou konat v roce 2009 vědělo jen 10% občanů, myslí si Evropané zároveň, že Evropský parlament má ze všech evropských institucí největší moc (o tom bylo přesvědčeno 43% dotázaných) a že by se role EP měla dále posilovat (to si přálo 47% respondentů).
Na včerejším slavnostním shromážděním k oslavám padesátin EP vystoupil jeho současný předseda Hans-Gert Pöttering, který uvedl, že si Parlament „krůček po krůčku“ vydobyl více pravomocí, „je si více vědom své odpovědnosti“ a „dělá svému jménu čest“.
Pöttering připomněl, že Reformní smlouva dá Evropskému parlamentu další pravomoci: „Do budoucna budou moci být důležitá témata, které trápí občany Evropské unie, schválena pouze v případě, že k tomu Evropský parlament dá svůj souhlas.“
Předseda EP zdůraznil ovšem také roli národních parlamentů a jejich vzájemné spolupráce. „Spolupráce mezi Evropským parlamentem a národními parlamenty je pro nás velmi důležitá a musíme se snažit o to, aby zůstala zachována“.
Slovinský premiér Janez Janša, jehož země nyní předsedá Evropské unii, řekl, že zatímco uplynulých 50 let se Evropská unie věnovala „evropské agendě“ a soustředila se na vlastní politický a ekonomický rozvoj a reformy, v následujících 50 letech by Evropa měla věnovat zvýšenou pozornost „globální agendě“. Evropský parlament v tomto směru podle něj může hrát klíčovou roli jednak v oblasti ekonomiky, energetiky a klimatických změn, ale také v otázce lidských práv a dialogu mezi kulturami.
José Manuel Barroso, předseda Evropské komise, uvedl, že rostoucí pravomoci Evropského parlamentu „posílily Evropu jako celek“. Silný Parlament je podle jeho slov „nepostradatelným partnerem pro ostatní instituce, zejména pro Evropskou komisi“. Barroso dále připomněl, že po přijetí Reformní smlouvy vzrostou nejen pravomoci Evropského parlamentu, ale prostřednictvím silnějších vazeb na EP a Radu vzroste i „duální demokratická legitimita“ Evropské komise.
