inzerce
Souvislosti:
Podle současného britského premiéra Gordona Browna má jeho předchůdce v čele britské vlády i Labouristické strany Tony Blair stále šanci na to, aby se příští čtvrtek (19. prosince) stal prvním stálým předsedou Evropské rady. Tuto vrcholnou funkci společně s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zavede Lisabonská smlouva.
Blairovy šance na získání tohoto významného postu se však v poslední době rapidně snížily poté, co vyšlo najevo, že pro lídry evropské levice není optimálním kandidátem (EurActiv 30.10.2009).
Kandidaturu bývalého premiéra rovněž ohrožuje britská účast ve válce v Iráku v roce 2003. Europoslanci z frakce Zelených například namítají, že by nebylo správné, aby v čele EU stála osobnost, která válku iniciovala, zatímco většina evropských zemí se stavěla proti. Podle Zelených stačí, že v čele Evropské komise stojí José Manuel Barroso, který invazi do Iraku rovněž podpořil.
Témata:
V roce 2003 tehdejší vláda premiéra Tonyho Blaira vydala rozkaz, aby britští vojáci zasáhli ve válce proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi. Okolnosti kontorverzního rozkazu jsou předmetěm šetření nezávislého výboru vedeného Johnem Chilcotem, jehož jmenoval premiér Gordon Brown.
Během zasedání nezávislého výboru, které se konalo ještě před zahájením formálních slyšení, příbuzní padlých britských vojáků obvinily bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, že zatáhl Británii do nelegitimní války a že lhal veřejnosti. Vládní zpráva, která byla zveřejněna krátce před zahájením invaze a ospravedlňovala plánovanou vojenskou operaci, totiž obsahovala informaci o tom, že Husajn je schopen použít zbraně hromadného ničení do 45 minut od vydání rozkazu. Po skončení války nebyly v Iráku žádné podobné zbraně nalezeny a premiér Blair čelil obviněním, že upravil závěry bezpečnostních služeb.
Předseda nezávislého výboru John Chilcot uvedl, že pětičlenný výbor začne s veřejnými výslechy 24. listopadu a v lednu příštího roku bude zpovídat politiky. V první fázi budou vyslecnhnuti vysoce postavení úředníci a vojenští důstojníci, kteří radili ministrům a pomáhali tak utvářet vládní politiku.
„Pomůže nám to pochopit, jakým způsobem byla politika utvořena a následně implementována, a také jak moc se zvažovaly alternativní možnosti,“ prohlásil Chilcot a dodal, že hlavním úkolem vyšetřovacího výboru je posoudit legitimitu vojenského zásahu.
„Na začátku nového roku začneme vyslýchat ministry, včetně bývalého premiéra, ohledně jejich rolí a rozhodnutí,“ doplnil předseda Chilcot. Zatím však neuvedl, zda mezi vyslýchanými bude i současný premiér Gordon Brown.
Blair bude plně spolupracovat
Mluvčí Tonyho Blaira, který nyní působí jako zvláštní vyslanec pro Blízký východ a patří k možným kandidátům na post stálého předsedy Evropské rady, prohlásil, že Tony Blair hodlá s vyšetřovacím výborem plně spolupracovat.
Ač premiér Brown zpočatku tvrdil, že výslechy budou probíhat bez přítomnosti kamer, předseda Chilcot upřesnil, že výslechy se v soukromí odehrají jedině tehdy, pokud se budou diskutovat „citlivá“ témata nebo v případě výslechů nižších úředníků.
Druhé kolo veřejných výslechů je naplánováno na polovinu roku 2010 poté, co v Británii proběhnou parlamentní volby. Zúčastnění budou zpovídáni „mnohem detailněji,“ podotkl Chilcot.
Podle Chilcota by měl být nezávislý výbor připraven předložit závěry svého vyšetřování na konci příštího roku, zároveň však zdůraznil, že výbor nesupluje soudní řízení nebo soudní výslechy. „Již jsem vysvětloval, že se ve své zprávě nebudeme zdráhat kritiky, ať už jednotlivců nebo celých systémů“ řekl.
(EurActiv ve spolupráci s Reuters).
Další kroky:
- 19. listopadu: Mimořádný summit EU v Bruselu, který rozhodne o obsazení vrcholných unijních pozic.
- 24. listopadu: Zahájení veřejných výslechů nezávislého výboru v souvislosti s rozhodnutím o vojenské invazi do Iráku.
- únor 2010: Zveřejnění výsledků šetření nezávislého výboru.
- červen 2010: Předpokládaný termín parlamentních voleb v Británii.
