inzerce
Komisařka Viviane Reding, do jejíchž kompetencí oblast komunikační politiky Evropské komise spadá, chce novou strategií vyvolat „kulturní šok“ a „revoluci“ ve způsobu, jakým Brusel navenek komunikuje. Chtěla by přitom využít svých zkušeností z předchozího portfolia komisařky pro informační společnost, které zastávala v první Barrosově komisi.
Informace o chystaných změnách už komisařka stačila rozeslat ostatním členům Evropské komise. Detaily má svým kolegům sdělit tento týden na tradičním neformálním setkání (prvním po srpnové přestávce), které proběhne ve dnech 1.-2. září.
O některých úmyslech Reding informovala předsedu Evropské komise již v červnovém dopise, který se tehdy EurActivu podařilo získat (EurActiv 25.6.2010). Očekává se ale, že konkrétní změny budou daleko rozsáhlejší než by se zdálo z informací, které kolují v tisku.
Komplikovaná komunikační politika
Na posilování komunikace s veřejností se Evropská unie začala intenzivně soustředit poté, co francouzští a nizozemští voliči v roce 2005 odmítli v referendech evropskou ústavní smlouvu a experti za jeden z důvodů tohoto neúspěchu označili malou důvěru občanů ve společný evropský projekt.
Úkolem zlepšit komunikaci EU směrem k veřejnosti byla tehdy pověřená komisařka pro komunikaci Margot Wallström. Tento pokus ovšem skončil neúspěchem a Barroso se ve své druhé Komisi rozhodl samostatné komunikační portfolio zrušit. Naplňováním komunikační politiky Komise je nyní pověřena komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Reding.
Evropská politika potřebuje „personifikaci“
Lidé budou mít v evropský projekt a jeho úspěch důvěru pouze v případě, že „Komise bude vnímána jako vláda EU“, řekl EurActivu zdroj blízký přípravě nové komunikační strategie. „Toho lze dosáhnout zacílením komunikace na osobu předsedy,“ vysvětluje a dodává, že nová strategie bude směřovat k větší „personifikaci“.
„Pokud Německo ohlásí nějaký projekt, označuje jej jako projekt kancléřky Merkel. Ve Francii by to byl Sarkozyho projekt. A to samé potřebujeme v Bruselu,“ pokračuje zdroj.
To v dosavadní praxi příliš neplatí. Ostatní komisaři předsedu svými vystoupeními často zastíní. Vzniká tím riziko, že informace, které z Komise vycházejí, nebudou pro průměrného občana srozumitelné.
„Reding je například na veřejnosti vnímána jako komisařka, která omezila poplatky za roaming. Po společné tiskové konferenci s Barrosem k nařízení o roamingu tisk věnoval předsedovi pouze 2 % prostoru. To se musí změnit,“ řekl zdroj EurActivu.
Většina premiérů a prezidentů má svá tisková oddělení přímo pod sebou a stejně tomu je i v případě některých unijních institucí. Platí to například pro prezidenta Evropské centrální banky (ECB) Jeana Claudea Tricheta.
Ne tak Barroso. Ve své první Komisi řízením komunikačního oddělení pověřil komisařku Margot Wallström a v nynější sestavě tuto funkci zastává Viviane Reding.
Po zkušenostech z předchozích let ale předseda Komise zřejmě pochopil, že vytvářet speciální komunikační portfolio (a post jím pověřeného komisaře) bylo zbytečné a patrně i kontraproduktivní. Svěřil proto odpovědnost za komunikaci jedné ze svých nejbližších spojenkyň – komisařce Reding, která má jinak na starost zcela jiné otázky – jmenovitě spravedlnost, občanství a základní práva.
Konec únikům důvěrných informací?
Podle zdrojů budou nyní struktury pověřené komunikací úzce spolupracovat s politickým centrem Evropské komise. Každý úředník exekutivy tak při komunikaci s médii bude muset respektovat dohodnutý způsob předání politického sdělení. „Pokud jde o formu sdělení, určitá flexibilita tam bude, ale budeme usilovat o centralizaci způsobu, jakým se předává,“ vysvětlil zdroj.
Také další zdroje z komunikačního oddělení Komise EurActivu potvrdily, že by v budoucnu mělo fungovat jako podpora pro ostatní oddělení. Všechna generální ředitelství (DG) budou muset každopádně provést změny ve svých interních komunikačních odděleních. V budoucnu mají podávat informace přímo komisaři a ne generálním ředitelům jako tomu bylo dosud.
Cílem těchto opatření je zabránit nechtěným únikům důvěrných dokumentů do médií, které nynější podmínky relativně dobře umožňují. Zdroj se v této souvislosti neubránil několika negativním poznámkám na adresu bývalé komisařky Wallström.
Personální změny zasáhnou i Zastoupení EK
Rozsáhlé změny v komunikační strategii Evropské komise se neobejdou bez personálních změn. Reding si s sebou na oddělení komunikace ostatně již přivedla několik úředníků, se kterými spolupracovala již jako komisařka pro informační společnost. Jednou z nich je Francouzka Sixtine Bouygues, která na DG Informační společnost vedla oddělení komunikace, a kterou nyní komisařka pověřila řízením celé komunikační strategie.
Ke změnám dojde ale i na vyšších postech. Stávajícímu generálnímu řediteli oddělení komunikace Clausovi Sørensenovi koncem roku vyprší mandát a jeho někdejší zástupce Panayotis Carvounis je již na cestě do Řecka, kde byl jmenován šéfem tamního Zastoupení Evropské komise. Reding tedy bude mít podle zdroje šanci „dokončit revoluci a obsadit dva vysoké posty na DG“.
Ani přesun Carvounise na Zastoupení ovšem není samoúčelný. Jedná se o první vlnu reorganizace, jejímž smyslem je napojit úřady Evropské komise v členských zemích přímo na oddělení komunikace v Bruselu.
Tito lidé by se podle zdroje měli stát „opravdovýma očima a ušima“ Evropské komise. Postěžoval si v této souvislosti, že Zastoupení Komise často fungují jako trafiky, které zasloužilí úředníci dostávají před odchodem do důchodu. „Začínáme tam teď posílat ty nejlepší,“ dodal zdroj.
Podle jiného zdroje je tomu ovšem naopak. Ve vedení Zastoupení v nových členských zemích prý převažují lidé středního věku, kteří jsou zároveň odborníky na komunikaci. A totéž platí i o některých starých členských zemích.
Slibovaná „revoluce“ by měla být dokončená ještě během letošního roku. Řada úředníků Komise si ale nemyslí, že by nový systém začal naplno fungovat dříve než v roce 2012.
