inzerce
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso si mohl po včerejším plenárním zasedání Evropského parlamentu konečně oddychnout. Europoslanci totiž schválili jeho nový tým a ukončili tak několik měsíců trvající diskuse, které obsazování tohoto klíčového orgánu Evropské unie provázely.
Ke složení nové Evropské komise se měli europoslanci původně vyjádřit již 26. ledna, ale hlasování bylo odloženo až na včerejší den. Důvodem byly výhrady europoslanců vůči některým Barrosovým kandidátům, které se objevily po skončení jejich „grilování“ v půlce ledna a vyústily ve změnu v bulharské nominaci (EurActiv 20.1.2010).
Martin Schulz, šéf poslanecké frakce Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D), schválení nové komise Barroso II, jak se jí někdy kvůli druhému funkčnímu období jejího předsedy přezdívá, komentoval slovy: „Slyšení (kandidátů na evropské komisaře), to bylo něco jako naslouchat mnichům, které poslal Barroso s přísahou mlčenlivosti.“
„Komise s železnou pěstí“
Ještě před tím, než se 736 europoslanců uchýlilo k hlasování, rozpoutala se v sále vyostřená debata. Neuklidnil ji ani samotný předseda Barroso, který se snažil přesvědčit nerozhodnuté zákonodárce připomínkou nejdůležitějších bodů svého pětiletého plánu ze září minulého roku (EurActiv 4.9.2009).
Nejostřejší kritiku si budoucí Barrosův tým vyslechl z úst britského euroskeptika a šéfa poslanecké frakce Evropa demokracie a svobody (EFD) Nigela Farage, který prohlásil, že „Evropa se rozpadne a čím dříve to bude, tím lépe. Žádné nové pravomoci pro Evropskou komisi. Ne komisi s železnou pěstí.“
O zpestření debaty se postaral i šéf frakce zelených Daniel Cohn-Bendit, který použil vulgární slova, aby si v sále vyžádal respekt.
Komise schválena, ale výhrady přesto zůstávají
Pro novou Evropskou komisi, která i se svým předsedou Barrosem čítá 27 členů, se vyslovilo 488 zákonodárců z celkového počtu 736. O tom, že europoslanci se svých výhrad vůči některým navrhovaným kandidátům nezbavili, svědčí i fakt, že 137 z nich se složením komise nesouhlasilo, 72 se při hlasování zdrželo a 39 se hlasování vůbec nezúčastnilo.
Rozdílné názory panují i mezi českými zástupci v Evropském parlamentu. Europoslanci z ODS, jejichž počet čítá devět členů, se hlasování zdrželi, zatímco dva zástupci lidovců a všech sedm sociálních demokratů hlasovali pro. Čeští komunisté, kteří do europarlamentu vyslali čtyři zástupce, se při hlasování rozdělili přesně napůl.
ODS své rozhodnutí zdržet se včerejšího hlasování na svých webových stránkách vysvětlila tím, že „hlasování o Komisi jako celku znemožňuje zodpovědné rozhodnutí o schopnostech jednotlivých komisařů.“ Ač lednová slyšení představila „řadu kompetentních kandidátů“, podle občanských demokratů mají v nové Barrosově komisi zasednout lidé, o jejichž kvalitách existují ve straně silné pochybnosti. Důvodem je jejich program, který je „v rozporu s klíčovými zásadami ODS.“ „Někteří z kandidátů podporují zavedení evropských daní, zasazují se o nadbytečnou regulaci finančních trhů a další regulace a centralizaci moci do Bruselu,“ uvádí se v prohlášení ODS.
Největší výhrady měli europoslanci z ODS vůči nové „ministryni zahraničí“, která je zároveň místopředsedkyní Komise, Catherine Ashton. „Catherine Ashton, vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, je ukázkovým příkladem člověka, který nemá v Evropské komisi co dělat,“ uvedl Jan Zahradil (ODS). „Někteří z kandidátů neskrývali touhu po další federalizaci Evropské unie,“ doplňuje předseda klubu ODS Miroslav Ouzký.
Na druhou stranu lidovci, kteří jsou součástí poslanecké frakce Evropské lidové strany (EPP), vyjádřili se schválením nové Komise spokojenost. „Je to komise podle mého gusta, v níž se zkušenost a prověřená zdatnost matadorů snoubí s nadšením a myšlenkovou svěžestí nováčků,“ uvedl Jan Březina z KDU-ČSL. Jeho kolegyně Zuzana Roithová, která rovněž složení Barrosova týmu uvítala, však za jeho „nejslabší článek považuje Britku Catherine Ashton.“
Evropská komise se svého úřadu ujala úderem dnešní půlnoci. Její mandát je pětiletý.
