Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Lisabon otevírá dveře národním parlamentům

(en) (fr) (de)

02.12.2009
V souvislosti se změnami, které zavádí Lisabonská smlouva, předseda Evropské komise José Manuel Barroso poslal tento týden národním parlamentům členských zemí Unie dopis, ve kterém je informoval o posílení jejich role v rozhodovacím procesu EU.

inzerce

V dopise, který byl adresován 27 národním parlamentům členských zemí, jeho odesílatelé - předseda EK José Manuel Barroso společně s odstupující komisařkou pro vztahy mezi institucemi Margot Wallström - vysvětlili, že „nová smlouva přikládá národním parlamentům velkou důležitost v demokratickém rozhodovacím procesu EU.“

V dopise, do kterého měl EurActiv možnost nahlédnout, se rovněž píše, že je to poprvé, co „národní parlamenty aktivně přispějí k fungování Unie“ a získají prostředky k tomu, aby se podílely na „demokratičtější a transparentnější Evropské unii.“

V dopise se dále konstatuje, že odstupující Komise, která má na kontě na 500 setkání se zástupci národních parlamentů, byla „silným obhájcem posílení jejich úlohy.“ Tato „Barrosova iniciativa“ byla podle autorů dopisu v parlamentech přivítáná „nadšenou reakcí.“

Posílení národních parlamentů podle Lisabonské smlouvy

Lisabonská smlouva, která vznikla v „období sebereflexe“, jímž Unie prošla po pohřbu evropské ústavy v roce 2005, posiluje roli národních parlamentů v tom smyslu, že jim přisuzuje například právo na informace, poskytuje jim hodnotící nástroje v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva nebo revize smluv či prodlužuje lhůtu pro prověření návrhu legislativy ze šesti na osm týdnů.

Velkou novinkou je hlavně posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v oblasti kontroly uplatňování tzv. zásady subsidiarity. To je princip, který má zajistit, aby veškerá opatření (s výjimkou těch, která spadají do výlučné pravomoci EU) byla přijímána na nejnižším stupni správy, který umožňuje jejich realizaci nebo výkon.

Lisabonská smlouva, která včera vstoupila v platnost, zmocňuje národní parlamenty k tomu, aby se vyjádřily v prodloužené lhůtě osmi týdnů vždy, když budou mít pozdezření, že tato zásada není uplatňována. Pokud se na předsedu Evropského parlamentu, předsedu Rady EU nebo předsedu Evropské komise obrátí třetina parlamentů členských zemí, Komise musí návrh předložené legislativy přezkoumat. Je na ní, zda v návrhu provede či neprovede úpravy nebo jej úplně stáhne, v každém případě však musí své rozhodnutí odůvodnit. Tento mechanismus bývá označován jako „žlutá karta“ či „předběžné varování“.

Pokud se stane, že Evropská komise bude i nadále trvat na pokračování projednávání návrhu legislativy, proti kterému se postavila nadpoloviční většina vnitrostátních parlamentů, celý spor posoudí Evropský parlament a Rada EU. Tento postup bývá označován jako „oranžová karta“.

Původně zamýšlený mechanismus „červené karty“, který počítal s možností uplatnění práva veta pro národní parlamenty, nebyl zaveden. Nicméně Lisabonská smlouva počítá s možností přímého zablokování přijetí legislativního návrhu ze strany jednoho členského parlamentu.

Některé parlamenty nejsou na změny připraveny

Jakým způsobem se k nabízeným možnostem, které slibuje Lisabonská smlouva, postaví samotné národní parlamenty členských zemí EU, v současné době představuje jedno z nejdiskutovanějších témat v Bruselu. Jak již bylo řečeno výše, některé parlamenty „Barrosovu iniciativu“ přivítaly s nadšením, jiné prozatím sečkávají v tichosti.

Úředníci Evropského parlamentu, které EurActiv oslovil, se domnívají, že nyní vše záleží především na vnitrostátních parlamentech - především na tom, jak se k nabízeným možnostem postaví a zda budou ochotny se aktivně zapojit do rozhodovacího procesu EU. Stejný názor zastává i Jan Zahradil, český europoslanec, který o vzrůstající roli národních parlamentů hovořil při příležitosti konání konference „Pražské evropské energetické fórum“ (EurActiv 2.12.2009). Podle Zahradila nejsou vnitrostátní parlamenty na změny související se zavedením Lisabonské smlouvy ještě dostatečně připraveny.

Nejmenovaný vysoce postavený zdroj v Evropském parlamentu, kterému EurActiv zaručil anonymitu, je přesvědčen, že některé parlamenty již začaly s „velmi aktivní přípravou“ jak nejlépe a nejefektivněji využít nových možností. Na druhou stranu jsou tu i jiné parlamenty, které „nejsou na Lisabonskou smlouvu a změny, které přináší, zatím vůbec připraveny.“

Jestliže se tyto méně připravené parlamentní komory se změnami nevypořádají co nejdříve, riskují, že budou za ostatními značně pokulhávat, říká zdroj a dodává již v optimističtějším tónu: „Myslím si, že lépe připravené parlamenty pomáhají svým kolegům, kteří se potýkají s obtížemi.“

Dialog mezi evropskou a národní úrovní

Zatímco Lisabonská smlouva včera vstoupila v platnost, parlamentní úředníci v Bruselu i na národních úrovních se připravují na mimořádné zasedání konference předsedů parlamentů, které je naplánováno na 12. prosince ve Stockholmu. Hlavním tématem budou praktické dopady změn, které v oblasti posílení pravomocí národních parlamentů zavedla Lisabonská smlouva. Výsledky tohoto setkání budou následně přidány do Jednacího řádu Evropského parlamentu.

Přípravné setkání před tímto jednáním se bude konat již příští pondělí (7. prosince) v Bruselu.

„Jedná se o jednoznačně nové teritorium a nové procedury a mechanismy jsou proto velmi potřebné,“ uzavírá zdroj.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top