Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Reforma pravidel komitologie

Nová pravidla „komitologie“ obsahují spoustu nejasností

(en)

Zdroj: Evropská komise.

21.02.2011
Právníci evropských institucí se potýkají s nejasnostmi, které doprovázejí implementaci reformy procedury pro přijímání legislativních aktů EU známé pod názvem „komitologie“. Sama komitologie je přitom dlouhodobě terčem kritiků, podle nichž dává neúměrně vysokou moc do rukou nikým nevolených byrokratů. Nová pravidla mají vstoupit v platnost 1. března.

inzerce

„Novým pravidlům komitologie se bude muset přizpůsobit celá řada oblastí a to bude pořádná výzva,“ prohlásila minulý týden na konferenci v Bruselu právní expertka Stálého zastoupení Polska při EU Anna Piesiak.

„Nedostali jsme na posouzení toho návrhu dost času,“ postěžovala si právnička a vyzvala k velké opatrnosti, neboť nová pravidla pro komitologii, která v prosinci 2010 schválil Evropský parlament, jsou podle ní „nesmírně komplexní“.

„Myslím si, že jim v tuto chvíli plně nerozumí ani samotná Evropská komise. Musíme rozhodovací proces EU zpomalit a udělat vše pro to, abychom svým parlamentům pořádně vysvětlili, o co v komitologii jde,“ dodala právnička polského Zastoupení.

Vláda byrokratů?

Nová pravidla komitologie omezují podle odborníků vliv členských států na každodenní rozhodování v Evropské unii. Díky reformě procedury získá Komise větší vliv na přijímání důležitých prováděcích předpisů v takových oblastech jako jsou rozhodnutí o uvalení dovozních cel nebo autorizace geneticky modifikovaných plodin.

Proces komitologie odborníci dlouhodobě kritizují pro jeho nízkou míru transparentnosti a obavy z přílišné byrokratizace procesu přijímání unijní legislativy.

Na rozdíl od přijímání unijních směrnic, kde lze vysledovat, jaký návrh předkládá Evropská komise, jaká stanoviska a pozměňovací návrhy k němu dávají členské státy a Evropský parlament, je procedura komitologie, jež slouží k přijímání prováděcích předpisů k jednotlivým směrnicím, obestřena tajemstvím.

Rozhodnutí o způsobech implementace směrnic jsou totiž přijímána často za zavřenými dveřmi skupinami složenými z úředníků Evropské komise a expertů z členských zemí EU, kteří vyjadřují svůj názor k návrhům předkládaným exekutivou. Další potíž spočívá v tom, že jména členů výborů Komise zpravidla nezveřejňuje a není tedy jasné, kdo se vlastně na přijímání předpisů podílí. Takzvaných komitologických výborů je v současné době na 300.

Nová pravidla od 1. března

Nová pravidla, jimiž se bude procedura komitologie řídit, mají vstoupit v platnost 1. března 2011.

Výhodou komitologie je rychlost, neboť přijímání předpisů je v tomto případě rychlejší než obvyklý legislativní proces. Evropskému parlamentu se ale nelíbilo, že v komitologii se jednání odehrává bez jeho účasti, přestože se tímto postupem často přijímají důležitá rozhodnutí.

Ke změně procedury komitologie došlo přijetím Lisabonské smlouvy, které vstoupila v platnost v prosinci 2009. Novými pravidly komitologie došlo k posílení Parlamentu, ale také Komise. Tím, kdo utrpěl, jsou členské státy.

Zatímco v minulosti mohly členské státy návrh Komise zablokovat v komitologickém výboru prostou většinou, podle nových pravidel jej mohou odmítnout pouze kvalifikovanou většinou.

„Komise je pánem nových opatření. Musí vzít v potaz jak námitky komitologického výboru (tj. členských států), tak Parlamentu, ale námitky Parlamentu a/nebo Rady se velmi těžko získávají,“ povzdychla si Eugenia Dumitriu-Segnana z právního oddělení Rady EU.

Obchodní spory

Nového mechanismu se obávala skupina zemí v čele s Německem a Velkou Británií, které mají strach, že podle nových pravidel nebudou moci ovlivnit rozhodnutí v některých klíčových oblastech, například v oblasti zahraničního obchodu. Jejich obavy sdílejí i některé menší státy – tradiční zastánci volného obchodu jakými jsou Nizozemsko, Dánsko nebo Švédsko.

Prosincovým hlasováním Evropského parlamentu se oblast obchodu dostala pod křídla nové procedury komitologie, o níž Komise říká, že v této oblasti přinese vyšší transparentnost a účinnější implementaci evropské legislativy.

Většina opatření v oblasti mezinárodního obchodu se budou nově přijímat procedurou komitologie, pravomoci členským státům zůstaly pouze v některých citlivějších oblastech.

Delegované a prováděcí akty

Prováděcí předpisy se s novými pravidly rozdělily na dvě kategorie. Komitologické výbory tak budou jednat buď o tzv. delegovaných aktech nebo prováděcích aktech, přičemž procedura je v každém případě jiná.

V případě delegovaných aktů deleguje zákonodárce na Komisi pravomoc přijmout opatření (skterá by jinak mohl přijmout sám) z důvodu zjednodušení rozhodovacího procesu v EU. Zákonodárce v procesu kontroluje, jak si Komise při vykonávání delegovaných pravomocí počíná.

Prováděcí akty naproti tomu schvaluje Komise s cílem zjednodušit provádění unijní legislativy v členských státech. Zpravidla se jedná o dokumenty technické povahy, například přijímání technických norem.

Potíž je ale v tom, že v současné době není úplně jasné, co bude do které z kategorií spadat.

„Přišli jsme na stovky aktů, které bude třeba překlasifikovat (…) bude trvat několik let, než bude jasné, které typy aktů patří do které kategorie. Doufáme, že do roku 2014 bude všechno v souladu s Lisabonskou smlouvou,“ prohlásil Mario-Paulo Tenreiro z Generálního sekretariátu Komise.

Jiní se ale obávají, že situace je tak nepřehledná a nejasná, že o způsobu implementace budou nakonec muset rozhodnout soudy. „Je fascinující sledovat, jak se tato politická hra rozbíhá. Myslím, že poslední slovo budou mít soudy,“ uvedl Wolfgang Heusel, ředitel Akademie evropského práva (ERA), organizátor konference.

Černá skříňka

Zasloužilý bruselský lobbista Daniel Guéguen minulý rok EurActivu proceduru komitologie popsal jako „černou skříňku“, do které v Bruselu vidí jen zhruba 50 lobbistů. Gueguén se navíc obává, že s novými pravidly posílila hlavně Evropská komise a varoval před přesunem moci od politiků směrem k byrokratům.

Tento směr připouští i Tenreiro. „Musím přiznat, že z pohledu veřejnosti a transparentního rozhodování představují nová pravidla krok zpět,“ prohlásil úředník Komise.

Parlament a Rada podle něj mají právo na informace a mohou návrhy Komise prozkoumat. „Mohou Komisi varovat v případě, kdy mají pocit, že postupuje v rozporu s právem a Komise s nimi může souhlasit (nebo také nemusí). Nemají ale žádné zvláštní pravomoci, aby Komisi zastavili,“ uvedl Tenreiro.

Anders Neerdgaard z právního oddělení Evropského parlamentu s ním ale nesouhlasí. Omezenost vlivu Rady a Parlamentu na přijímání legislativních aktů procedurou komitologie není podle něj možné přeceňovat. „Vždycky je možné předpisy zrušit. Členské státy tak mohou kontrolu vykonávat,“ myslí si Neerdgaard.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top